Výrok
I. Odvolací řízení se zastavuje.
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníku 1) k rukám jeho právní zástupkyně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Ve vztahu mezi navrhovatelkou a účastnicemi 2) a 3) nemá žádná z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
IV. Navrhovatelka je povinna nahradit státu na účet Městského soudu v Praze vzniklé náklady odvolacího řízení; výše této náhrady bude uvedena v samostatném usnesení soudu prvního stupně.
Odůvodnění
1. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl „návrh, kterým mělo být [Anonymizováno], dat. nar. [Datum narození advokáta A], bytem [adresa] zakázáno vykonávat funkci statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace, a to po dobu tří let od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok I.); navrhovatelce uložil povinnost zaplatit účastníku 1) na náhradě nákladů řízení částku 10 200 Kč (výrok II.); opatrovníkovi účastnice 2) přiznal odměnu ve výši 10 091, 40 Kč (výrok III.); dále navrhovatelce uložil povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení vzniklých státu (vyplacením odměny opatrovníka) částku 10 091,40 Kč (výrok IV.) a zároveň rozhodl, že účastnice 3) nemá vůči navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení.
2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a podanému návrhu vyhověl, tj. aby účastníku 1) zakázal vykonávat funkci statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace, a to po dobu tří let od právní moci tohoto rozhodnutí. V průběhu odvolacího řízení vzala odvolatelka, bez uvedení důvodů, podané odvolání podáním ze dne 10. února 2022 výslovně zpět.
3. Účastník 1) se k podanému odvolání vyjádřil podáním ze dne 7. ledna 2022 a navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
4. Opatrovník účastnice 2) ponechal rozhodnutí o podaném odvolání na úsudku odvolacího soudu.
5. Účastnice 3) se k podanému odvolání nevyjádřila.
6. Podle ustanovení § 207 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dokud nebylo o odvolání rozhodnuto, je možno je vzít zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.
7. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud za použití ustanovení § 218c o. s. ř. odvolací řízení podle shora citovaného ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. zastavil, aniž by se blíže zabýval námitkami odvolatelky, kterými argumentovala v podaném odvolání.
8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. Navrhovatelka svým procesním úkonem zastavení odvolacího řízení zavinila (ke zpětvzetí odvolání došlo bez uvedení důvodů), tudíž úspěšnému účastníku 1) náleží náhrada nákladů odvolacího řízení. Náhrada nákladů odvolacího řízení mu byla přiznána v celkové výši 3 400Kč, představující náklady právního zastoupení podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5., § 11 odst. 1 písm. k) a § 13 odst. 4 advokátního tarifu – odměna za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši 3 100 Kč, jeden režijní paušál v částce 300 Kč. Úspěšným účastnicím 2) a 3) podle obsahu spisu v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, proto odvolací soud rozhodl tak jak je ve výroku III. uvedeno. O odměně opatrovníka účastnice 2) za odvolací řízení rozhodne pak soud prvního stupně, jakož i o výši nákladů odvolacího řízení vzniklých státu, neboť odvolací soud o těchto rozhodl toliko co do jejich základu (§ 148, § 155 odst. 1 o. s. ř.). Jinak řečeno, jakmile bude odměna opatrovníkovi zaplacena, soud prvního stupně samostatným usnesením stanoví konkrétní výši nákladů řízení s určením příslušných platebních dispozic.