14 Cmo 195/2021

Odůvodnění

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením nepřipustil vstup obchodní korporace [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] Soud, do řízení v postavení další žalované.

2. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutečností:- žalobou podanou u podepsaného soudu dne 2. října 2015 se původní žalobkyně [Jméno žalobkyně A]. domáhala určení, že je jediným společníkem žalované 5) [Jméno advokáta G].;- usnesením ze dne 3. září 2018, č. j. 14 Cmo 60/2018 - 146, změnil Vrchní soud v Praze usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. listopadu 2017, č. j. 13 Cm 1293/2015 - 132, tak, že připustil, aby namísto žalobkyně vstoupil do řízení [Anonymizováno], insolvenční správce [Jméno advokáta D]., neboť dne 30. srpna 2017 koupil od [Jméno žalobkyně A]. obchodní závod, jehož součástí byl i 100% podíl v žalované 5);- usnesením ze dne 5. září 2018, č. j. KSCB 25 INS 2531/2012-B-152, odvolal Krajský soud v Českých Budějovicích [tituly před jménem] z funkce insolvenčního správce [Anonymizováno] a na jeho místo ustanovil [tituly před jménem];- podáními ze 4. října 2018 uznaly žalované 3) a 4) /[Jméno advokáta E]. a [Jméno advokáta F]./ nárok dosavadního žalobce v plném rozsahu a navrhly vydání rozsudku pro uznání;- podáním ze dne 27. května 2019 se domáhala společnost [Anonymizováno]. po žalovaných 2) a 5) určení, že společníkem žalované 5) není ani žalovaný 2) /resp. majetková podstata [Jméno advokáta D]./, ani žalovaná 3) [Jméno advokáta E]., nýbrž žalovaná 4), k jejímuž podílu na žalované 5) svědčí společnosti [Anonymizováno] zástavní právo /dále jen „první hlavní intervence“/;- usnesením ze dne 7. června 2019, č. j. 13 Cm 1293/2015 - 192, bylo rozhodnuto o spojení řízení o původní žalobě s řízením o žalobě z první hlavní intervence ke společnému projednání;- dne 11. září 2019 uznala žalovaná 5), že sporný podíl spadá do majetkové podstaty [Jméno advokáta D].;- usnesením ze dne 26. srpna 2020, č. j. 13 Cm 1293/2015 - 377, soud připustil, aby do řízení na místo společnosti [Anonymizováno] vstoupila společnost [Jméno žalované].;- žalobou ze dne 12. října 2020 se [Jméno žalobkyně A]. domáhala vůči všem tehdejším účastníkům řízení určení, že je jediným společníkem žalované 5) /dále jen „druhá hlavní intervence“/;- usnesením ze dne 18. listopadu 2020, č. j. 13 Cm 1293/2015 - 389, soud prvního stupně spojil řízení o žalobě z druhé hlavní intervence s řízením o původní žalobě k společnému projednání;- žalované 3), 4) a 5) uznávají, že jediným společníkem žalovaného 5) je žalobkyně;- při ústním jednání dne 4. června 2021 soud prvního stupně v rámci pokusu o smír upozornil účastníky na výklad v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 488/2012, podle něhož mají být účastníky řízení o určení, kdo je společníkem obchodní společnosti, samotná společnost, osoby, které jsou jako společníci zapsány v obchodním rejstříku a osoby, které se tohoto postavení domáhají;- v reakci na to žalobkyně navrhla ve smyslu § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, aby jako další žalovaná do řízení přistoupila společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] “ /dále též jen „nová žalovaná“/;- v době podání druhé hlavní intervence byla jako jediný společník žalované 5) zapsána v obchodním rejstříku žalovaná 4). Dne 16. února 2021 byla žalovaná 4) vymazána a jako jediný společník byla zapsána žalovaná 3). Dne 15. dubna 2021 byla žalovaná 3) vymazána a jako jediný společník byla zapsána nová žalovaná.

3. Následně soud prvního stupně dospěl k těmto právním závěrům, opíraje se o výklad podaný v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2007, sp. zn. 28 Cdo 337/2007, uveřejněného pod číslem 12/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní /dále jen „R 12/2008“/:- smyslem institutu přistoupení dalšího účastníka dle § 92 odst. 1 o. s. ř. je odstraňování mezer v žalobcem původně vymezeném účastenství na straně žalované tehdy, jestliže žalobci až po podání žaloby vyšlo najevo, že dosavadní zaměření žaloby neodpovídá pluralitě subjektů – nositelů pasivní věcné legitimace - a to pro skutečnosti nastalé před podáním žaloby;- naproti tomu úprava v § 107a o. s. ř. umožňuje záměnu pasivně legitimovaných subjektů v případě, že se jedná o nedostatek věcné pasivní legitimace z důvodu skutečnosti nastalé až v průběhu řízení;- vždy je třeba použít ten procesní institut, který dopadá na daný případ. V poměrech projednávané věci žalobkyně nezvolila správný procesní postup. Přistoupení nové žalované do řízení by bylo přípustné jen tehdy, pokud by už v době podání druhé hlavní intervence byla osobou pasivně legitimovanou, tj. byla zapsána jako společník žalované 5) v obchodním rejstříku, nebo již tehdy z jiného důvodu tvrdila, že je společníkem žalované 5), nebo proto, že byla účastníkem intervenovaného řízení (§ 91a o. s. ř.). Tak tomu v daném případě nebylo. Z podání nové žalované na č. l. 422 spisu se naopak podává, že měla nabýt vlastnické právo ke spornému podílu smlouvou o jeho převodu. Žalobkyně se tak nesnaží přibráním nové žalované napravit chybu v okruhu účastníků řízení v době podání žaloby. Proto bylo na místě nepřipustit přistoupení nové žalované do řízení;- na žalobkyni je, aby vyšetřila, který z žalovaných převedl na novou žalovanou sporný podíl, a aby podala návrh podle § 107a o. s. ř. K tomu soud prvního stupně připomněl, že žalované 3) a 4) již delší dobu tvrdí, že nejsou společníky žalované 5).

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby je změnil ohledem na příslušná ustanovení zákona.

5. Odvolatelka argumentuje tím, že nadepsané řízení je řízením ve statusové věci právnické osoby a účastenství v něm se řídí § 6 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/. Odvolatelka se původně v řízení domáhala určení, že je jediným společníkem [Jméno advokáta G]. Podíl v této společnosti jí byl podle jejího mínění dalšími žalovanými odcizen. V průběhu řízení na základě dohody s původním insolvenčním správcem [Jméno advokáta D]. podíl ve společnosti [Jméno advokáta G]. převedla právě na společnost [Jméno advokáta D]. Na základě návrhu dle § 107a o. s. ř. vstoupila společnost [Jméno advokáta D]. do řízení jako procesní nástupce žalobkyně. Následně došlo ke skutečnostem, které činí řízení značně nepřehledným. Podání společnosti [Jméno žalované]. označené jako hlavní intervence není hlavní intervencí, neboť z jeho obsahu není zřejmé, že by si tato společnost sama činila nárok na předmět řízení. Následně v jiných řízeních vyšlo najevo, že nově jmenovaný insolvenční správce společnosti [Jméno advokáta D]. [Anonymizováno] činí spornou smlouvu o převodu obchodního podílu uzavřenou mezi žalobkyní a společnosti [Jméno advokáta D]. a i v tomto řízení naznačuje, že není ve věci aktivně legitimován, jak odvolatelka podrobně popsala v druhé hlavní intervenci. Tu odvolatelka podala s ohledem na skutečnost, že insolvenční správce [tituly před jménem] i přes své stanovisko zjevně nehodlal podat ve prospěch odvolatelky návrh dle § 107a o. s. ř. V dalším průběhu řízení pak odvolatelka zjistila, že jako jediný společník [Jméno advokáta G]. byla v obchodním rejstříku zapsána nová žalobkyně. Odvolatelka ovšem neví, a ani nemá možnost vědět, jak se nová žalobkyně společníkem [Anonymizováno] stala. Proto odvolatelka podala návrh podle § 92 odst. 1 a nikoliv podle § 107a o. s. ř. A soud prvního stupně měl tomuto návrhu bez dalšího vyhovět, jak vyplývá z dikce tohoto ustanovení. V něm použité slovo „může“ neskýtá žádnou možnost pro uvážení soudu. Pokud by žalobkyně označila jako dalšího žalovaného osobu bez pasivní věcné legitimace, ponese sama následky v podobě neúspěchu ve věci. Postup odvolatelky též odpovídá tomu, že její žaloba je žalobou z hlavní intervence, v níž jsou účastníci řízení vymezeni přímo zákonem. Odvolatelka nechtěla připustit situaci, kdy některý z žalovaných v „hlavním“ sporu nebude současně jedním z žalovaných z hlavní intervence.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Předně odvolací soud připomíná, že meze přezkumu vyplývají z § 212a odst. 6 o. s. ř., podle něhož usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. A v poměrech projednávané věci soud prvního stupně výrokem napadeného usnesení řešil výlučně návrh na přistoupení společnosti [právnická osoba] do řízení v postavení další žalované.

8. Nadepsané řízení je řízením sporným řízením podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř., jak již bylo v dané věci postaveno na jisto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. srpna 2016, č. j. Ncp 709/2016 - 72. Ve sporných řízeních se užije definice účastníků řízení upravená v § 90 o. s. ř. Žalobcem je ten, kdo podal u soudu žalobu, a žalovaným ten, koho žalobce v žalobě jako žalovaného označil. Přitom nezáleží na tom, zda jsou žalobce a žalovaný účastni hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; to ukáže až výsledek řízení. Ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. představuje jeden ze zákonem upravených případů změny okruhu účastníků již zahájeného řízení. Výkladu podanému soudem prvního stupně ve vztahu k § 92 odst. 1 o. s. ř. nelze nic vytknout. Soud prvního stupně příhodně čerpal z R 12/2008 (dostupného též na www.nsoud.cz). Na výklad podaný v tomto směru odvolací soud pro stručnost odkazuje. Rozhodujícím důvodem nevyhovění řešenému procesnímu návrhu je skutečně to, že návrh nesměřuje k nápravě chyby v okruhu účastníků řízení v době podání žaloby, ale že se žalobkyně návrhem podle § 92 odst. 1 o. s. ř. snaží v rozporu s účelem tohoto ustanovení reagovat na skutečnosti nastalé po podání druhé hlavní intervence. Možné úvahy o tom, jaký procesní návrh by byl v poměrech projednávané věci - kdy běží spojené řízení o základní žalobě i o žalobách z hlavních intervencí - obstál, přesahují vzhledem ke zmíněnému limitu přezkumu vyplývajícímu ze shora citovaného § 212a odst. 6 o. s. ř. rámec tohoto odvolacího řízení. Navíc z předloženého spisu se podává, že sama společnost [právnická osoba] podala dne 3. května 2021 žalobu z hlavní intervence. Už jen z tohoto důvodu bude soud prvního stupně řešit otázku sporného vlastnictví podílu i ve vztahu k ní. Stejně tak se soud prvního stupně bude zabývat zpětvzetím žaloby insolvenčním správcem společnosti [Jméno advokáta D]. [tituly před jménem] ze dne 24. října 2021.

9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).