Výrok
I. Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokátky]. (dále jen „společnost“) ze dne 6. dubna 2020, kterým byla schválena smlouva o výkonu funkce statutárního ředitele mezi společností a [tituly před jménem] (správně [Anonymizováno] - pozn. odvolacího soudu) [Anonymizováno]. Výrokem II. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částku 16 940 Kč.
2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Společnost navrhla usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.
3. V průběhu odvolacího řízení vzala navrhovatelka podáním ze dne 2. srpna 2023 návrh výslovně zpět, neboť účastníci řízení dospěli k mimosoudnímu vyřešení věci. Společnost se zpětvzetím návrhu souhlasila. Navrhovatelka ani společnost náhradu nákladů řízení nepožadovaly.
4. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud podle § 222a odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně bez dalšího zrušil a řízení zastavil, aniž by se zabýval odvolacími námitkami; důvody pro zvláštní postup dle § 91 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním, nebyly shledány.
5. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich, vycházeje z toho, že se účastníci řízení práva na náhradu nákladů řízení vzdali.