Výrok
I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích II., III. a V. potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením zahájil řízení o odvolání a jmenování likvidátora společnosti [Anonymizováno] /dále jen „společnost“/ [výrok I.], rozhodl o odvolání [Anonymizováno] z funkce likvidátora [výrok II.], novým likvidátorem společnosti jmenoval [Anonymizováno], [adresa] [výrok III.], společnosti uložil povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí [výrok IV.] a současně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení [výrok V.].
2. Soud prvního stupně shledal jako důvod pro odvolání účastníka z funkce likvidátora jeho mnoholetou nečinnost v této funkci. Účastník byl jmenován do funkce likvidátora (již) dne 23. ledna 2002, úkony směřující k naplnění účelu likvidace neprováděl, ani nepodal soudu žádnou zprávu o průběhu likvidace, byť od jeho jmenování do funkce uplynulo více než devatenáct let. Dále také soud prvního stupně zjistil z údajů z centrální evidence obyvatel, že účastník má v současné době bydliště na adrese městského úřadu (ohlašovna). S ohledem na skutečnost, že likvidátor evidentně není schopen likvidaci provést, soud prvního stupně jej s odkazem na § 194 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/ odvolal z funkce a dle § 191 odst. 4 o. z. jmenoval nového likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Výrok o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, výrok o nákladech řízení odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/.
3. Proti výroku II. a III. podal účastník odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. Odvolatel nesouhlasí s odvoláním z funkce likvidátora, má za to, že změna osoby likvidátora by v této fázi byla nehospodárná, navíc vedoucí k zbytečnému navýšení nákladů likvidace. Odvolatel současně vytýká soudu prvního stupně, že jej v dostatečném časovém předstihu před odvoláním nevyzval k předložení soupisu své činnosti, a uvádí, že hodlá v řádu několika měsíců likvidaci ukončit. K tomu odvolatel přislíbil doplnit své odvolání ve lhůtě 30 dnů.
5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že účastník byl ustanoven do funkce likvidátora společnosti usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. prosince 2001, č. j. 32 Cm 13/98-3. K dnešnímu dni likvidátor nepodal soudu žádnou zprávu o průběhu likvidace, ani likvidaci neukončil. Z výpisu z centrální evidence obyvatel se podává, že likvidátor má v současné době bydliště na adrese městského úřadu. (ohlašovna), zásilky mu zasílané se vrací soudu jako nedoručené (viz č. l. 18), společnosti je doručováno do datové schránky fikcí (viz např. doručenka na č. l. 17).
7. S ohledem na výše uvedené má odvolací soud za to, že soud prvního stupně rozhodl správně, když likvidátora společnosti odvolal z funkce, je totiž zcela zjevné, že své povinnosti likvidátora neplní, a ani po devatenácti letech od jmenování do funkce likvidaci neukončil, a to ani v odvolání avizované dodatečné lhůtě. Uvedené potvrzuje liknavost odvolatele s plněním svých povinností coby likvidátora společnosti trvající více než devatenáct let.
8. S ohledem na výše uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II., III. a závislém výroku V. jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
9. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 23 věty první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.