Výrok
Odvolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl odvolání (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o odvolání před soudem prvního stupně (výrok II.).
2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 208 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tím, že odvolání společnosti [Anonymizováno] (dále jen „společnost“) proti usnesení tamního soudu ze dne 22. července 2020, č. j. 84 Cm 264/2020-8, jímž byl společnosti ustanoven opatrovník dle § 29 odst. 2 o. s. ř., bylo podáno (až) dne 20. srpna 2020, tedy po uplynutí patnáctidenní lhůty (jež uplynula dnem [právnická osoba] 2020). O nákladech řízení rozhodl dle § 146 odst. 3 o. s. ř., v situaci, kdy navrhovateli žádné náklady nevznikly.
3. Proti tomuto usnesení podal dne 8. září 2020 jménem společnost odvolání [Anonymizováno] (s dodatkem, že je člen představenstva), v němž pouze uvedl, že pochybení spočívající v nezakládání příslušných listin do obchodního rejstříku a nepodání příslušných daňových přiznání bylo (podáními zaslanými z její datové schránky) napraveno.
4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (poté co mu byl spis dne 5. října 2021 soudem prvního stupně předložen) nejprve posuzoval, zda byl [Anonymizováno] oprávněn k podání odvolání za společnost.
5. Z obsahu spisu (konkrétně z výpisu z obchodního rejstříku společnosti a sdělení Městského soudu v Praze coby rejstříkového soudu ze dne 9. prosince 2021) se podává, že [Anonymizováno] byl jako člen představenstva společnosti z obchodního rejstříku vymazán 14. června 2021, se dnem zániku členství 25. března 2020, na základě rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 4. prosince 2019, sp. zn.
6 T 64/2018, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2020, sp. zn. 5 To 25/2020, jimiž byl jmenovaný odsouzen za spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, čímž pozbyl způsobilosti pro výkon funkce člena statutárního orgánu společnosti.6. [Anonymizováno] tak ke dni podání předmětného odvolání nebyl členem statutárního orgánu společnosti. Již v usnesení ze dne 8. ledna 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uveřejněném pod číslem 64/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „jestliže opravný prostředek podala za právnickou osobu osoba, která není oprávněna za ni jednat (§ 21 odst. 1 o. s. ř.), a jestliže statutární orgán právnické osoby ani dodatečně tento procesní úkon neschválí, soud řízení o takovém podání zastaví“. Dodatečné schválení odvolání statutárním orgánem společnosti z logiky věci být učiněno nemohlo, dodatečně jej neschválil ani opatrovník.
7. Proto odvolací soud odvolací řízení dle § 211 ve spojení s § 104 o. s. ř., bez dalšího pro nedostatek oprávnění [Anonymizováno] jednat v nadepsaném řízení za společnost zastavil.
8. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé.