Výrok
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč společnosti [právnická osoba] (dále jen „společnost“) s tím, že částka bude společnosti vrácena prostřednictvím účtárny soudu prvního stupně.
2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“) tím, že soudní poplatek za podaný návrh (ve výši 2 000 Kč) byl společností zaplacen (až) po vydání usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku.
3. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby zaplacený soudní poplatek byl „připsán“ k jí podanému novému návrhu na zápis změny (změna sídla společnosti).
4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a neshledal odvolání důvodným.
5. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně; za takové situace pak soud prvního stupně postupoval správně, rozhodl-li odvoláním napadeným usnesením o vrácení soudního poplatku, jež společnost zaplatila (až) po marném uplynutí lhůty stanovené soudem prvního stupně k zaplacení soudního poplatku za podaný návrh (§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 1 ZSop).
6. K odvolací námitce společnosti je na místě uvést, že soud nemá povinnost použít přeplatek na jednom soudním poplatku k úhradě soudního poplatku jiného, a to ani v případě, kdy má být přeplatek vrácen osobě, jež je poplatníkem druhého soudního poplatku a tato o použití přeplatku uvedeným způsobem výslovně žádá (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. srpna 2021, sp. zn. 30 Cdo 2952/2020, dostupné na www.nsoud.cz).
7. Odvolací soud ze shora vyložených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o. s. ř.).