Výrok
Usnesení soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku I. mění tak, že výše odměny likvidátorky činí 10 000 Kč; jinak se v tomto výroku potvrzuje.
Odůvodnění
1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným přiznal likvidátorce [Anonymizováno] odměnu ve výši 6 500 Kč s uvedením platebních údajů pro její vyplacení (výrok I.), dále náhradu hotových výdajů spojených s likvidací ve výši 7 359,50 Kč s tím, že likvidátorce bude (při zohlednění již vyplacené zálohy 6 000 Kč) vyplacena částka 1 359,50 Kč (výrok II.).
2. Výrok I. usnesení soud prvního stupně odůvodnil přiměřenou výší přiznané odměny v mezích vyplývajících z § 7 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob /dále jen „nařízení“/ s tím, že přihlédl k tomu, že likvidátorka pověřila účetní a daňovou agendou poradce, za jehož služby účtovala (v rámci nákladů likvidace) částku 3 500 Kč; pokud část své agendy likvidátorka delegovala na třetí subjekt, je na místě výši odměny „poměrně“ snížit.
3. Proti výroku I. podala likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal ji odměnu ve výši 10 000 Kč.
4. Snížení odměny provedené soudem prvního stupně nepovažuje za správné, neboť její povinností (coby likvidátorky) není vést účetnictví, ale zajistit, aby veškeré (daňové a účetní) povinnosti tížící společnost byly splněny, tuto povinnost řádně splnila. Výše přiznané odměny navíc neodpovídá náročnosti jí (coby likvidátorky jmenované ze seznamu insolvenčních správců) provedených úkonů (jež vyjmenovává a jež v součtu činí 45 hodin).
5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
6. Z obsahu předložené zprávy likvidátorky o průběhu likvidace ze dne 15. listopadu 2020 (založené ve spisu na č. l. 25), vyplývá, že odvolatelka nedohledala žádný majetek společnosti, do likvidace se jako věřitelé přihlásili toliko Městský soud v Praze, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Městské část [adresa] a Finanční úřad pro [adresa].
7. Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.
8. Dle § 7 odst. 1 nařízení skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč, dle odst. 2 hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.
9. Podle právě citovaného § 7 odst. 1 nařízení v situaci, kdy likvidační zůstatek nedostačuje k úhradě odměny likvidátora, činí odměna likvidátora 1 000 Kč. Zvýšení této odměny záleží na okolnostech případu. Je-li likvidátorem jmenována osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců (§ 191 odst. 4 o. z.), ustálila se rozhodovací praxe odvolacího soudu na tom, že v případě typově jednoduššího případu likvidace, kdy daná obchodní společnost existuje jen formálně bez jakéhokoliv zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s minimem závazků, s jednoduchou vlastnickou strukturou, lze akceptovat přiznání odměny likvidátora ve výši 10 000 Kč (viz např. usnesení ze dne 27. března 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016, ze dne 1. března 2018, sp. zn. 14 Cmo 396/2017, či ze dne 6. září 2018, sp. zn. 14 Cmo 267/2018). Skutečně je třeba mít na zřeteli, že insolvenční správce musí splňovat řadu kvalifikačních předpokladů a dalších podmínek pro výkon této činnosti, vyplývajících z již zmíněných právních předpisů. Takže počítá-li § 191 odst. 4 o. z. se „záložní“ možností jmenování insolvenčního správce do funkce likvidátora, pak jistě při vědomí shora uvedených souvislostí, které je následně třeba zohlednit při stanovení výše jeho odměny.
10. Na soudu je, aby při stanovení odměny vždy zvážil, zda v konkrétním případě nejsou důvody pro využití zákonné možnosti odměnu zvýšit. Odvolací soud s ohledem na likvidátorkou provedené úkony směřující k dokončení likvidace a výmazu společnosti z obchodního rejstříku považuje za přiměřenou odměnu ve výši 10 000 Kč. Zohlednil při tom vysokou míru kvalifikace likvidátorky jmenované ze seznamu insolvenčních správců, jakož i jeho nezanedbatelnou míru odpovědnosti, kterou má při výkonu této funkce. Snížení odměny provedené soudem prvního stupně nebylo důvodné; odvolatelce je na místě dát za pravdu, že nebylo její povinností vést účetnictví, ale zajistit, aby zákonné povinnosti byly splněny (§ 193 o. z.).
11. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I. jen co do výše odměny likvidátorky (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), jinak v tomto výroku usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
12. Protože odvolatelka je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení.