Výrok
I. Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením jmenoval likvidátorem společnosti [Jméno navrhovatele B].[IČO] IČO, (dále jen „společnost“) [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 189 odst. 1 věta druhá, § 191 odst. 1, odst. 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) tím, že společnost je v likvidaci a nemá likvidátora, předchozí likvidátorka [Anonymizováno] byla dne 5. listopadu 2020 z obchodního rejstříku vymazána. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).
3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka i společnost totožné odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.
4. Podáním ze dne 8. listopadu 2021 vzala navrhovatelka (vzhledem ke stavu zápisu v obchodním rejstříku) svůj návrh zpět.
5. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud dle § 222a odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zrušil usnesení soudu prvního stupně a řízení zastavil, přitom s ohledem na obsah odvolání předpokládal souhlas společnosti se zpětvzetím návrhu; důvod pro vyslovení neúčinnosti zpětvzetí návrhu dle § 15 z. ř. s. odvolací soud neshledal.
6. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s.