Výrok
Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zastavil odvolací řízení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 4 odst. 1 písm. b), § 7 odst. 1, § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“) tím, že „žalobci“ přes výzvu (jim doručenou dne 7. října 2020) soudní poplatek za jimi podané odvolání proti usnesení tamního soudu ze dne 11. září 2020, č. j. 2 Nc 1297/2020-18, v soudem stanovené lhůtě (jež skončila dne 23. října 2020) nezaplatili. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tím, že „žalovaným“, jež by měli právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, náklady odvolacího řízení nevznikly.
3. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. Mají za to, že prostor pro zastavení odvolacího řízení nebyl dán, neboť soudní poplatek za jimi podané odvolání zaplatili (kolkovými známkami) řádně a včas dne 21. října 2020, kdy podali příslušný doklad (tiskopis s nalepenými kolkovými známkami) k poštovní přepravě (odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 21. dubna 2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19, jež citují).
5. Po přezkoumání napadeného usnesení odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
6. Z předloženého spisu se podává podání odvolání navrhovatelů dne 23. září 2020 (včetně jeho doplnění ze dne 5. října 2020) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. září 2020, č. j. 2 Nc 1297/2020-18, výzva soudu prvního stupně ze dne 7. října 2020 k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 1 000 Kč (u každého z navrhovatelů) ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, doručení výzvy právní zástupkyni navrhovatelů dne 7. října 2020 i to, že listiny (druhá strana výzvy soudu) s vylepenými kolkovými známkami vždy v hodnotě 1 000 Kč (viz čl. 39 a 40) byly předány k poštovní přepravě dne 21. října 2020 (viz obálka na čl. 41), zásilka byla soudu prvního stupně doručena (až) 19. listopadu 2020 (viz čl. 39, 40).
7. Ze shora uvedených skutečností vyplývá, že soudní poplatek za odvolání navrhovatelé zaplatili dne 21. října 2020, tedy včas v soudem stanovené lhůtě k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání (v předposlední den uvedené lhůty). Je tomu tak proto, že při platbě soudního poplatku kolkovými známkami je rozhodný okamžik, kdy byly příslušné kolkové známky předány k poštovní přepravě (viz nález Ústavního soudu ze dne 21. dubna 2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19, dostupné na www.usoud.cz, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 2020, sp. zn. 30 Cdo 2095/2020, dostupné na www.nsoud.cz, představující názorový posun proti dosavadním judikaturním závěrům vyjádřeným např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněné pod číslem 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).
8. Uvedený závěr se prosadí i za situace podávající se z obsahu předmětného spisu, kdy předmětná zásilka (obsahující vylepené kolkové známky) byla soudu prvního stupně doručena (až) téměř po měsíci od jejího podání k poštovní přepravě, tedy až po vydání odvoláním napadeného rozhodnutí.
9. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému řízení (§ 219 odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).