Výrok
Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]. (dále též jen „společnost“) konané dne 23. prosince 2019, kterým valná hromada společnosti volí [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], jednatelem společnosti, je neplatné (výrok I.), a společnosti uložil povinnost zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč (výrok II.).
2. Proti usnesení podala společnost odůvodněné odvolání. Navrhuje změnu usnesení, kterou bude návrh navrhovatelky zamítnut.
3. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
4. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
5. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.
6. Z obsahu spisu soudu prvního stupně je zřejmé, že návrh ve věci samé byl podán za navrhovatelku advokátem [Anonymizováno] na základě plné moci ze dne 18. června 2019, jejíž platnost byla omezena do 17. června 2020 (§ 25 odst. 1 o. s. ř.).
7. Soud však tuto skutečnost přehlédl a s tímto advokátem jednal i po datu 17. června 2020, třebaže oprávnění k zastupování navrhovatelky po tomto datu na základě této plné moci zaniklo (§ 28 odst. 6 o. s. ř.). Takto zaslal [Anonymizováno] předvolání k jednání konanému dne 5. března 2021, na tomto jednání s ním jednal jako se zástupcem navrhovatelky a zaslal mu i odvoláním napadené usnesení.
8. Nedostatek oprávnění k zastupování představuje nedostatek podmínky řízení (§ 103 o. s. ř.).
9. Odvolací soud se pokusil (§ 104 odst. 2 o. s. ř.) prostřednictvím usnesení ze dne 30. června 2020, č. j. 14 Cmo 48/2022-93, tuto vadu zhojit, a to výzvou k předložení plné moci opravňující [Anonymizováno] k zastupování navrhovatelky v probíhajícím řízení, avšak ta předložena nebyla. Na základě pokynu odvolacího soudu (§ 210 odst. 2 o. s. ř.) soud prvního stupně následně vyzval navrhovatelku prostřednictvím usnesení ze dne 23. ledna 2023, č. j. 72 Cm 61/2020-106, k doložení plné moci k zastupování [Anonymizováno], nebo ke sdělení, zda úkony po datu zániku plné moci schvaluje. Usnesení bylo navrhovatelce doručeno dne 1. března 2023, ta ale na výzvu ve stanovené lhůtě (a ani později) nijak nereagovala, třebaže byla poučena o tom, že schválení [Anonymizováno] provedených úkonů je podmínkou závěru o tom, že úkony učiněné jejím jménem jsou jí přičitatelné.
10. Je tak zřejmé, že soud prvního stupně s navrhovatelkou nejednal, protože ta od 18. června 2020 nebyla zastoupena [Anonymizováno], s nímž soud mylně jednal jako s jejím zástupcem, a tento nedostatek se nezdařilo odstranit (§ 104 odst. 2 o. s. ř.).
11. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.
12. V dalším řízení bude soud jednat s navrhovatelkou jako s účastníkem řízení. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).