Výrok
I. Odvolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl odvolání společnosti [Anonymizováno] (dále též jen „společnost“) proti usnesení tamního soudu ze dne 31. 1. 2021 (zde se jedná o zjevnou chybu v psaní, neboť správné datum tohoto usnesení je 31. 1. 2022, jak je ostatně již správně uvedeno v odůvodnění usnesení, pozn. odvolacího soudu), č. j. 73 Cm 26/2019 – 71 [výrok I.], a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení [výrok II.].
2. Své usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že usnesením ze dne 14. 10. 2021, č. j. 73 Cm 26/2019–44, rozhodl ve věci samé tak, že návrh navrhovatele zamítl. Proti tomuto usnesení podala společnost dne 23. 11. 2021 odvolání, které bylo usnesením ze dne 31. 1. 2022, č. j. 73 Cm 26/2019–71, odmítnuto pro opožděnost, přičemž i proti tomuto usnesení podala společnost dne 10. 3. 2022 odvolání. Soud prvního stupně odkázal na § 204 odst. 1 větu prvou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že společností podané odvolání dne 10. 3. 2022 je opožděné. Usnesení, proti němuž odmítané odvolání směřovalo, bylo společnosti doručeno dne 17. 2. 2022 dle § 47 odst. 1 věty prvé o. s. ř. ve spojení s § 17 odst. 3 a 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), patnáctidenní lhůta k podání odvolání tak uběhla dnem 5. 3. 2022. Soud prvního stupně proto postupoval v souladu s § 208 odst. 1 o. s. ř. a odvolání odmítl.
3. Nákladový výrok soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 151 odst. 1 část věty před středníkem, § 146 odst. 3 o. s. ř. s tím, že žádnému z účastníků žádné náklady řízení nevznikly.
4. V reakci na uvedené usnesení zaslala společnost soudu prvního stupně (obsahově shodná) podání (čl. 89, 93 a 96), které jsou dle svého obsahu odvoláním.
5. V tomto podání odvolatelka stejně jako ve všech svých dřívějších podáních opakuje argumentaci, že v důsledku „gangsterského přepadení a loupeže“ nemá jednatel společnosti [Anonymizováno] přístup do datové schránky společnosti, proto všechny soudem doručované zásilky jsou pro něj nedostupné a považuje je tím i za nedoručené. Z tohoto důvodu podává z procesní opatrnosti proti všem rozhodnutím soudu „opravné prostředky“ a domáhá se jejich zrušení stejně jako „vyloučení“ a současně namítá „vyloučení a promlčení“.
6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda je odvolání podané společností včasné a dospěl k závěru, že nikoli.
7. Podle § 204 odst. 1 věty prvé o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Dle § 208 odst. 1 o. s. ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.
8. Podle § 46 odst. 1 o. s. ř. adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním předpisem je právě zákon o elektronických úkonech.
9. Podle § 42 odst. 2 o. s. ř. písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.
10. Podle § 17 odst. 3 a 4 zákona o elektronických úkonech dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
11. Z obsahu spisu se podává, že usnesení soudu prvního stupně ze dne 30. 8. 2022, č. j. 73 Cm 26/2019–84, bylo dodáno do datové schránky společnosti dne 9. 9. 2022, protože se do datové schránky společnosti v desetidenní lhůtě nepřihlásila žádná oprávněná osoba ve smyslu shora citovaného § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech, byl doručovaný dokument doručen společnosti fikcí dne 19. 9. 2022 dle § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech. Dne 6. 10. 2022 podala společnost elektronickou poštou bez elektronického podpisu „odvolání“, které následně doplnila stejnopisem doručeným soudu prvního stupně dne 10. 10. 2022. Posledním dnem patnáctidenní lhůty k podání odvolání bylo (úterý) 4. 10. 2022. Protože společnost podala (obsahově totožná) odvolání až 6. 10. 2022, č. l. 89 - 92 (doplněné podáním dne 10. 10. 2022, č. l. 93), resp. dne 7. 10. 2022 (č. l. 95 - 96) tedy po zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě, bylo odvolání podáno opožděně.
12. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud odvolání společnosti odmítl dle § 218a o. s. ř. za použití § 218c o. s. ř.
13. Odvolatelka má sice v případě odmítnutí odvolání povinnost nahradit náklady ostatním účastníkům řízení dle § 146 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., avšak navrhovateli žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly. Proto odvolací soud o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.