Výrok
I. Odvolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 11. 4. 2016 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 48 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 20. 6. 2014 do zaplacení a s odměnou ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze z titulu směnečného rukojemství.Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 16. ledna 2020 byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 48 000 Kč s příslušenstvím a se směnečnou odměnou.Písemným podáním ze dne 28. února 2020 doplněným a doručeným soudu dne 2. dubna 2020 podal žalovaný proti tomuto rozsudku odvolání.Vzhledem k tomu, že žalovaný písemným podáním ze dne 20. ledna 2021 vzal své odvolání zpět v důsledku uzavřené mimosoudní dohody, postupoval soud dle § 207 odst. 2 o. s. ř. a odvolací řízení zastavil. Podle § 222 odst. 1 o. s. ř. vezme-li odvolatel své odvolání zpět, nastává tím právní moc napadeného rozhodnutí, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 146 odst. 2, věta prvá o. s. ř. tak, že právo na jejich úhradu nepřiznal žádnému z účastníků s ohledem na mimosoudní dohodu stran, současně žalobci žádné náklady nevznikly.