Výrok
I. Směnečný platební rozkaz soudu prvního stupně ve vztahu k žalovanému 1. ve výroku o splatnosti (do patnácti dnů od doručení směnečného platebního rozkazu) se potvrzuje.
II. Žalobkyně a žalovaný 1. nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
Napadeným směnečným platební rozkazem uložil soud prvního stupně žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni směnečný peníz 397 193 Kč s úrokem 6% ročně od 4.3.2023 do zaplacení a s odměnou 1 323,97 Kč. Uložil jim také zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 19 926 Kč. To vše uložil zaplatit do patnácti dnů od doručení daného směnečného platebního rozkazu.Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu, a to co do splatnosti soudem prvního stupně přiznaných částek, se včas odvolal žalovaný 1. Navrhuje změnit směnečný platební rozkaz co do splatnosti přiznaných částek. Navrhuje bud' placení po splátkách asi po dva roky anebo odklad splatnosti přiznaných částek na dobu blíže neuvedenou.První žalovaný úvěr, který si vzal u žalobkyně, nejprve řádně splácel. Následně se dostal do obtíží s placením z důvodu neuhrazení jedné zakázky. Proto firma nedokázala úvěr řádně splácet. Splátkový kalendář, který žalobkyně prvnímu žalovanému dala, obsahoval příliš vysoké splátky. Dluh hodlá uhradit. První žalovaný prošel reorganizací a nyní by mohl splátkový kalendář dodržet. Ihned není schopen dluh splatit i proto, že právě doplatil jinou exekuci na více než 600 000 Kč. Žalobkyně s návrhem na změnu výroku o splatnosti nesouhlasí a považuje jej za účelové jednání, kterým první žalovaný sleduje oddálení právní moci rozhodnutí a oddálení exekučního řízení. Stejné okolnosti jako v tomto návrhu uplatňuje první žalovaný vůči žalobkyni již od června 2022. Situaci prvního žalovaného považuje za negativní. Podniká ve stavebnictví, z čehož plyne 50% obratu firmy. První žalovaný i v důsledku exekucí musel propustit většinu zaměstnanců a nyní má z původních 15 jen 2.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písmo c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.Lhůta splatnosti do patnácti dnů od doručení směnečného platebního rozkazu stanovená podle § 175 odst. 1 o. s. ř. může být soudem určená jako delší a soud může také stanovit, že rozkazem přiznané částky budou placeny ve splátkách, které soud určí. To umožňuje i v případě směnečných platebních rozkazů ustanovení § 160 o. s. ř. Pro odchylku od zákonem předpokládané splatnosti soudním rozhodnutím přiznaných částek musí být osvědčeny důležité důvody.V tomto případě byla sporná směnka vystavená 7.1.2021, což lze s dostatečnou pravděpodobností ztotožnit s poskytnutím prvním žalovaným tvrzeného úvěru. Jaká byla jeho výše, není ani tvrzeno a stejně tak nelze ani nijak se dozvědět, zda vůbec bylo něco spláceno a případně kolik. Problematická ekonomická situace prvního žalovaného je více méně shodně líčena jak tímto žalovaným tak i žalobkyní. Je proto velmi pravděpodobné, že první žalovaný má se splacením směnky i spornou směnkou zajištěného dluhu problémy. Současně ovšem není možno považovat za osvědčené, že soudem stanovená delší doba splatnosti, která ovšem není ani naznačená, povede ke splnění dlužných částek prvním žalovaným alespoň v nějaké pozdější lhůtě. Stejně tak není nijak osvědčeno, že by bylo s dostatečnou jistotou úspěšné postupné splácení. Přehlédnout při tom nelze ani oprávněné zájmy věřitele, to znamená žalobkyně na splacení dluhu v přiměřené lhůtě. Tedy splátky by mohly být povoleny jen s výhradou ztráty výhody splátek při neuhrazení jakékoliv z nich. Navíc stanovisko žalobkyně k odkladu splatnosti anebo k plnění ve splátkách je kategoricky negativní.Proto odvolací soud neshledal důvody pro změnu napadeného směnečného platebního rozkazu ohledně tímto rozkazem stanovené splatnosti, ve vztahu k žalovanému 1.Napadený směnečný platební rozkaz soudu prvního stupně je tedy v odvoláním napadeném rozsahu, to znamená ve vztahu k žalovanému 1., pokud se týká splatnosti rozkazem přiznaných částek, věcně správný, a proto bylo odvolacím soudem v tomto podle § 219 o. s. ř. potvrzen.Protože v tomto odvolacím řízení úspěšné žalobkyni žádné nutné náklady nevznikly, nebyla jejich náhrada přiznána žádnému z dotčených účastníků.