Výrok
I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2019, č. j. 55 Cm 159/2018-58 , se ve výroku II. a III. ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1. zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.
II. Žalobkyně a žalovaná 1. vůči sobě navzájem nemají právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala žalobou na žalované 1. a 2. zaplacení částky 446 337,29 Kč s příslušenstvím a odměnou z titulu směnečné pohledávky ze směnky vlastní vystavené žalovanou 1. ve [Anonymizováno] dne 13. 5. 2016, splatné dne 5. 10. 2018 s doložkou bez protestu. Směnka obsahuje rukojemské prohlášení žalované 2.Napadeným rozsudkem bylo ve výroku I. rozhodnuto o povinnosti žalovaných zaplatit žalobkyni rukou společnou a nerozdílnou 37,29 Kč s 6% úrokem z této částky od 6. 10. 2018 do zaplacení, odměnou 0,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I. rozsudku). Ve zbývající části soud žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. a III. rozsudku).Proti výroku II. a III. se odvolala žalobkyně.V průběhu odvolacího řízení odvolací soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 20. 5. 2019, č. j. KSOS 25 INS 5134/2019- A-9, které nabylo právní moci dne 5. 6. 2019, byl na majetek žalované 1. prohlášen konkurz. Podle § 140a zákona č. 182/2006 Sb., o insolvenční zákon bylo řízení ze zákona přerušeno. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 30. 6. 2020, č. j. KSOS 25 INS 5134/2019-B-18 které nabylo právní moci dne 16. 7. 2020, byl konkurz na majetek žalované 1. zrušen, jelikož bylo zjištěno, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující a následně ke dni 20. 10. 2020 byla žalovaná 1. z obchodního rejstříku vymazána. Toto zjištění učinil odvolací soud z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] [IČO] IČO, , vedeného u Krajského soudu v [adresa], oddíl C, vložka 7618.Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost, jinak ten, komu ji zákon přiznává.Podle § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.Podle § 107 odst. 3 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.Podle § 107 odst. 5 první věta o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.Jelikož byla žalovaná 1. v průběhu řízení vymazána z obchodního rejstříku, jako právní subjekt zanikla. Účastník na straně žalované 1. nemá tedy způsobilost být účastníkem řízení. Jedná se o takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit. Proto odvolací soud podle § 104 odst. 1, věta první, § 107 odst. 5 věta první, § 219a odst. 1 písm. a), § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1. zastavil.O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.