Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze 8. listopadu 2018, č. j. 39 Cm 56/2016-234 a Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 12. listopadu 2019, č. j. 39 Cm 57/2016-209 se mění tak, že se zrušuje směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 39 Cm 56/2016-14 ze dne 30. června 2016 a směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 39 Cm 57/2016-15 ze dne 30. června 2016 a směně a schvaluje se smír účastníků v tomto znění:Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 000 Kč tak, že 600 000 Kč zaplatí žalovaný žalobkyni do 15 dnů od právní moci usnesení o schválení smíru, částku 400 000 Kč zaplatí žalovaný žalobkyni ve 4 po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 100 000 Kč, počínaje měsícem červen 2021, a to vždy k 15 dni v měsíci, to vše pod ztrátou výhody splátek.Úplným zaplacením shora uvedených částek jsou zcela vypořádány pohledávky ze sporu vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, sp. zn. 39 Cm 56/2016 a sp. zn. 39 Cm 57/2016 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cmo 63/2019 a 2 Cmo 80/2020.Žalobkyně a žalovaný se dohodli, že pohledávka, jež je předmětem smíru, není pohledávkou započitatelnou.
Odůvodnění
Rozsudky soudu prvního stupně podle záhlaví tohoto usnesení byly ponechány v platnosti směnečné platební rozkazy Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. 39 Cm 56/2016-14 a sp. zn. 39 Cm 57/2016-15, podle kterých byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 400 000 Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnou, 200 000 Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnou a žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyně.Proti rozsudkům se žalovaný ve lhůtě stanovené zákonem odvolal (§ 204 odst. 1 o. s. ř.).Při jednání odvolacího soudu dne 19. 4. 2021 se účastníci dohodli a navrhli odvolacímu soudu schválení soudního smíru ve věci spisové značky 2 Cmo 63/2019 a 2 Cmo 80/2020, když oba spory vyřešili dohodou o celé sporné záležitosti. Odvolací soud při jednání dne 19. 4. 2021 podle § 211 ve spojení s § 112 odst. 1 o. s. ř. spojil obě věci z tohoto důvodu ke společnému řízení s tím, že věc bude nadále vedena pod sp. zn. 2 Cmo 63/2019. Text navrhovaného smíru je obsahem Přílohy k protokolu o jednání konaném dne 19. 4. 2021 ve věci sp. zn. 2 Cmo 63/2019, který byl podepsán žalobkyní i žalovaným.Podle § 99 odst. 1 věta první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci řízení skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje, smír neschválí, jestliže je v rozporu s právními předpisy. Podle § 99 odst. 3 o. s. ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.Podle § 211 o. s. ř. lze řízení skončit schválením smíru i v odvolacím řízení. Odvolací soud proto zkoumal, zda jsou splněny zákonné podmínky pro schválení navrhovaného smíru.Odvolací soud poté, co dospěl k závěru, že navrhovaný smír není v rozporu s právními předpisy podle § 211, § 99, § 214 odst. 1 a § 220 odst. 2 o. s. ř. změnil napadené rozsudky tak, že nejprve zrušil směnečné platební rozkazy a navrhovaný smír schválil. Obsahem smíru byla i dohoda účastníků o nákladech řízení před soudy obou stupňů, proto o nich odvolací soud dále nerozhodoval.