Výrok
I. Odvolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2020, č. j. 37 Cm 10/2020-13, jímž bylo vyhověno žalobě na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 774 806,45 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 15. 11. 2019 do zaplacení a s odměnou ve výši 2 582,68 Kč. Rozsudkem bylo dále rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 23 440 Kč.Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), které vzala podáním došlým odvolacímu soudu dne 10. 2. 2021 zpět. Odvolací soud proto odvolací řízení zastavil podle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 218c o. s. ř. Podle ustanovení § 222 odst. 1 o. s. ř., vezme-li odvolatel své odvolání zpět, nastává tím právní moc napadeného rozhodnutí, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. Žalovaná zpětvzetím odvolání zavinila, že odvolací řízení muselo být zastaveno, a byla by tak povinna hradit náklady tohoto řízení žalobkyni. Žalobkyni však podle obsahu spisu žádné takové náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení.