Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníPotvrzeno

Spisová značka

2 Cmo 87/2026

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 23. 7. 2026Č. j.: 2 Cmo 87/2026-188Předsedkyně senátu: JUDr. Jitka MaláAgenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 2. 10. 2026Předmět řízení: o zaplacení 54 013 443,17 Kč s příslušenstvím a odměnou, o osvobození od soudních poplatků, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 24 Cm 167/2025-182 ze dne 11. května 2026ECLI:CZ:VSPH:2026:2.Cmo.87.2026.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

  • 99/1963 Sb.§ 138§ 201§ 202§ 204§ 212§ 212a§ 219§ 238

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalované osvobození do placení soudního poplatku.

2. V odůvodnění uvedl, že žalovaná podala odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně z 6. 11. 2025, č. j. 24 Cm 167/2025-148. Požádala o osvobození od placení soudního poplatku z odvolání v rozsahu 90 %. Uvedla, že disponuje majetkem potřebným k jeho zaplacení, nicméně jeho zaplacení by nepříznivě ohrozilo její podnikatelskou činnost, zejména plnění sjednaných zakázek. Odvolání není zřejmě bezúspěšné. Podle pokynu odvolacího soudu byla žalovaná vyzvána k vyplnění Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, přičemž lhůta k jeho vyplnění byla stanovena jako patnáctidenní od doručení výzvy, která běžela od 17. 3. 2026. Žalovaná požádala o prodloužení lhůty k zaslání vyplněného Prohlášení do 2. 5. 2026, k doplnění nedošlo ani v této lhůtě. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná nesplnila povinnost tvrzení ani povinnost důkazní k prokázání svého tvrzení, přičemž pouhé tvrzení nepostačuje k vyhovění žádosti. Pokud žalovaná věrohodně netvrdila ani neprokázala, že jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nelze osvobození přiznat.

3. Proti napadenému usnesení podala žalovaná včasné odvolání, v němž navrhla napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesení soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné, neobsahuje věcné odůvodnění zamítnutí žádosti. Soud nezkoumal, zda jsou dány podmínky pro osvobození do placení soudních poplatků v jiném než navrhovaném rozsahu. Žalovaná má zato, že podmínky pro osvobození splňuje.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v § 212, věta první, o. s. ř., jakož i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (§ 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalovaná podala odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 6. 11. 2025, č. j. 24 Cm 167/2025-148. Spolu s jeho podáním nezaplatila soudní poplatek z odvolání. Usnesením z 16. 12. 2025, č. j. 24 Cm 167/2025-165 byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku z odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo žalované (prostřednictvím jejího právního zástupce) doručeno 17. 12. 2025. Podáním z 2. 1. 2026 požádala o osvobození od placení soudního poplatku z odvolání. Usnesením z 7. 1. 2026, č. j. 24 Cm 167/2025-169 bylo rozhodnuto tak, že se žalované nepřiznává osvobození od soudních poplatků. K jejímu odvolání bylo usnesení soudu prvního stupně usnesením odvolacího soudu z 2. 3. 2026 č. j. 2 Cmo 14/2026-176 zrušeno a věc vráceno soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V intencích pokynů odvolacího soudu soud prvního stupně z 13. 3. 2026 vyzval žalovanou k vyplnění Prohlášení o majetkových poměrech a doložení výpisu z bankovních účtů za dobu tří měsíců ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Ta byla doručena právnímu zástupci žalované dne 17. 3. 2026. Žalovaná požádala o prodloužení stanovené lhůty do 2. 5. 2026 s tím, že nedisponuje účetní závěrkou za rok 2025 ani daňovým přiznáním k dani z příjmu, lhůta k jejich předložení uplyne právě 2. 5. 2026. Ani v této lhůtě nebylo soudu doručeno vyplněné Prohlášení ani požadované doklady. Soud prvního stupně proto osvobození do soudních poplatků žalované nepřiznal.

6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

7. Podmínkou pro osvobození od soudních poplatků je kumulativní splnění dvou předpokladů, tedy že takové rozhodnutí odůvodňují poměry účastníka a nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

8. Z obsahu spisu odvolacímu soudu nejsou známy žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by se jednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, tento předpoklad lze tedy pro účely rozhodování o osvobození od soudního poplatku považovat za splněný. Shodně se soudem prvního stupně má však zato, že žalovaná nevylíčila a neosvědčila řádně své poměry.

9. Ustálená judikatura (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, usnesení ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3426/2017, nebo usnesení ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 648/2017) stojí na závěrech, že žadatel je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry a nese důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků pro zaplacení soudního poplatku. Nebylo tak na soudu prvního stupně, aby poměry žalované sám vyšetřoval nebo ji dále vyzýval k doplnění tvrzení a důkazů či ji o svých pochybnostech stran obsahu některých doložených listin či potřebě splnění její povinnosti prokázat poměry poučoval.

10. Pokud žalovaná pouze v obecné rovině deklarovala, že disponuje majetkem k možnému zaplacení soudního poplatku z odvolání nicméně jeho zaplacení by ohrozilo její podnikatelskou činnost, pak takové tvrzení je zcela nedostatečné, k tomu, aby mohlo být jakýmkoliv způsobem podrobeno revizi. Nadto takové tvrzení nebylo ani prokazováno žádným důkazem, ani žádný důkaz nebyl k prokázání tvrzeného navržen. Ostatně žalovaná ani nesplnila to, co jí bylo soudem uloženo, tj. nepředložila výpisy z účtu společnosti za tři měsíce, když alespoň z takového důkazu by bylo snad možné dospět k nějakým závěrům. Nelze ani přehlédnout, že žalovaná požádala o prodloužení lhůty k předložení relevantních důkazů do 2.5.2026, nicméně ani v této lhůtě ničeho nedoložila. Pokud byla soudem vyzvána k předložení výpisů z účtů, pak jejich předložení rozhodně není vázáno na zpracování účetní závěrky.

11. Postup žalované, která podala odvolání proti napadenému rozsudku, s jehož podáním nezaplatila soudní poplatek za odvolání a nezaplatila jej dosud, aniž vůbec tvrdila relevantní okolnosti k možnému přiznání osvobození od placení soudního poplatku a ničeho ke svým tvrzením nedoložila, nelze hodnotit nijak než jako jednání obstrukční.

12. Žádost o osvobození od soudních poplatků absentuje vylíčení majetkových poměrů žalované a není možné při absenci jakýchkoliv důkazů k prokázaní jejích majetkových poměrů dospět k jakémukoliv závěru o skutečných poměrech žalované.

13. Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že nelze žalované osvobození od soudních poplatků přiznat, a proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací