Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníPotvrzeno

Spisová značka

4 Cmo 126/2026

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 20. 7. 2026Č. j.: 4 Cmo 126/2026-873Předseda senátu: JUDr. Michal Krenk Ph.D.,Agenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 30. 10. 2026Předmět řízení: o odstranění vad díla, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2026, č. j. 59 Cm 111/2012-847ECLI:CZ:VSPH:2026:4.Cmo.126.2026.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (28) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně napadeným usnesením přiznal [Jméno znalce] [IČO] IČO, , sídlem [adresa], znaleckému ústavu v oboru stavebnictví (dále jen „znalec“) znalečné ve výši 121 522,50 Kč za zpracování revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [Datum]. Uvedl, že znalec požadoval znalečné sestávající z odměny ve výši 6 400 Kč za místní šetření včetně času stráveného na cestě, 500 Kč za seznámení se se spisem a 132 000 Kč za 110 hodin vlastní znalecké činnosti, z nákladů na tisk ve výši 988 Kč, cestovních nákladů ve výši 4 138,50 Kč, stravného ve výši 296 Kč a poštovného ve výši 205 Kč. Soud prvního stupně uvedl, že posudek je vybaven všemi předepsanými formálními a obsahovými náležitostmi; případné výhrady účastníků k jeho obsahu nemají na výši odměny znalce vliv. Soud prvního stupně nepřiznal náhradu za poštovné ve výši 205 Kč, neboť nebylo nijak doloženo, a dále snížil sazbu odměny za znaleckou činnost tak, že znalci přiznal 800 Kč za hodinu místního šetření (na místo požadovaných 1 000 Kč) a částku 1 000 Kč za hodinu vlastního zpracování posudku (namísto požadovaných 1200 Kč), tak, aby přiznaná hodinová sazba odpovídala rozpětí stanovenému v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném.

2. Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání žalobce. S usnesením soudu prvního stupně nesouhlasí a navrhuje jeho zrušení. Namítá, že znalec nesplnil zadaný úkol, neboť namísto posouzení technického stavu fotovoltaické elektrárny v [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno] “) vycházel ze zjištění učiněných při prohlídce jiné fotovoltaické elektrárny v [adresa], a závěry o funkčnosti systému vztáhl i na FVE [adresa]. Dále namítá, že o místním šetření v [adresa] nebyl vyrozuměn ani mu nebyla umožněna účast na něm, čímž mělo dojít k porušení jeho práva na spravedlivý proces; v této souvislosti odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Náklady spojené s prohlídkou FVE [adresa] proto považuje za nadbytečné. Revizní znalecký posudek jako celek považuje za vadný a pro řízení nepoužitelný, neboť hodnotí fakticky pouze provoz fotovoltaické elektrárny v [adresa], a to pouze na základě informací poskytnutých žalovaným. Z tohoto důvodu má za to, že znalci nemělo být znalečné vůbec přiznáno.

3. Znalec se k námitkám žalobce proti vyúčtování znalečného vyjádřil ve svém podání z 10. 3. 2026, v němž uvedl, že krom místního šetření stavu FVE [adresa] za přítomnosti zástupců obou stran sporu, další úkony znalecké činnosti zahrnovaly prostudování a analýzu soudního spisu, mj. i devíti znaleckých posudků, analýzu dokumentace poskytnuté stranami, shromáždění a využití dalších podkladů opatřených znalcem (různé normové i nenormové dokumenty a studijní prohlídku konstrukčně obdobné fotovoltaické elektrárny v [adresa]). Zástupkyně znaleckého ústavu [Anonymizováno], dále při svém výslechu při jednání soudu prvního stupně dne 13. 5. 2026 uvedla, že s ohledem na rozsah, komplexnost a náročnost problematiky pokládá vynaložený čas na zpracování posudku za adekvátní a trvá rovněž na všech odborných závěrech v posudku obsažených. K prohlídce fotovoltaické elektrárny v [adresa] uvedla, že byla činěna pouze pro porovnání, neboť tato elektrárna byla rovněž postavena žalovaným, revizní znalecký posudek však zkoumá technický stav FVE v [Anonymizováno],4. Žalovaný souhlasí s rozhodnutím soudu prvního stupně a navrhuje jeho potvrzení. Zdůrazňuje, že znalecký posudek se týká výhradně technického stavu FVE v [Anonymizováno]. K žalobcem citované judikatuře uvádí, že na projednávanou věc nedopadá, sám naopak poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1291/21, podle něhož přítomnost účastníků při prohlídce věci není sama o sobě podmínkou použitelnosti znaleckého posudku.5. Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), aniž nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.6. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 4. 2025, č. j. 59 Cm 111/2012-796, ustanovil znalce. Úkolem znalce bylo posoudit správnost devíti znaleckých posudků týkajících se FVE [adresa], a to zejména s ohledem na rozdílné závěry těchto posudků (otázky 1-7 týkající se mechaniky konstrukce trackerů, řešení konstrukčních prvků, statické únosnosti, odolnosti materiálů atd.). Znalecký posudek bylo znalci uloženo podat písemně ve třech vyhotoveních do 180 dnů od převzetí spisu.7. Podle § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.8. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o znalcích“) se znalečným rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě.9. Podle § 31 odst. 4 zákona o znalcích se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 800 Kč až 1 000 Kč. Podle § 4 odst. 1 vyhlášky o znalečném při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení se při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti hodnotí zejména a) povaha a rozsah znalecké činnosti, b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.10. Znalec předložil ve lhůtě, která byla soudem prvního stupně prodloužena do 19. 12. 2025, znalecký posudek v rozsahu 20 stran (bez příloh), v němž přezkoumal předchozí znalecké posudky a zodpověděl položené otázky. Znalecký posudek obsahuje krom zadání a výčtu podkladů nálezovou část se podrobnými údaji o FVE [adresa]. Posudková část obsahuje mj. shrnutí závěrů devíti znaleckých posudků a hodnocení stavu FVE [adresa] znalcem na základě vlastní analýzy. Posudek obsahuje rovněž stručné odůvodnění. Závěry obsahují vyjádření k revidovaným znaleckým posudkům a odpovědi na položené otázky, popřípadě srovnání konstrukčních řešení FVE [adresa] s fotovoltaickou elektrárnou v [adresa].11. Odvolatel argumentoval především tím, že jsou zde důvody pro odepření znalecké odměny, neboť znalecký posudek je podle něj nepoužitelný. Jeho námitky se však týkají samotných odborných závěrů znaleckého posudku a postupu znalce při jejich vypracování. V řízení o znalečném ale rozhodně není úkolem soudu přezkoumávat správnost odborných závěrů znalce. Výjimku představují pouze případy, v nichž okolnosti nasvědčují tomu, že jsou splněny podmínky pro mimořádné snížení nebo odepření odměny (§ 31 odst. 5 zákona o znalcích a § 8 vyhlášky o znalečném) z důvodu, že znalecký úkol nebyl proveden ve stanovené lhůtě, v souladu s požadavky § 28 zákona o znalcích nebo nekvalitně (případně zvlášť nekvalitně).12. Z obsahu předloženého revizního znaleckého posudku plyne, že odpovídá na položené znalecké otázky a splňuje zákonem stanovené obsahové i formální náležitosti vyžadované § 28 odst. 2 zákona o znalcích a § 39 - § 51 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti. Posudek byl podán ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně a nelze dospět k závěru, že by byl zpracován nekvalitně, popřípadě zvlášť nekvalitně. Z výslechu jeho zpracovatelky [Anonymizováno], vyplynulo, že byla schopna srozumitelně vysvětlit postup zvolený při zpracování posudku, jeho podklady i odborné závěry, přičemž na těchto závěrech setrvala. Nevyšlo tedy nijak najevo, že by posudek vycházel z nedostatečných podkladů, nevypořádal se zadáním soudu apod.13. Pokud jde o námitky žalobce týkající se místního šetření znalce ve FVE [adresa], z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu žalobcem citované skutečně plyne, že účastník má mít možnost účastnit se místního šetření znalce, jsou-li při něm opatřovány skutkové podklady pro znalecký posudek (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 20 Cdo 3530/2020, nález Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2008, sp. zn. I. ÚS 1012/07). V projednávané věci však z obsahu revizního znaleckého posudku a z vysvětlení znalce vyplývá, že šetření ve FVE [adresa] nesloužilo jako primární podklad pro posouzení technického stavu FVE [adresa], nýbrž jen jako podpůrné a komparativní východisko k dílčí technické otázce (zejm. ve vztahu k otázce č. 1 „zda mechanika konstrukce trackerů odpovídá nárokům, které jsou požadovány pro jednoosé trackery u FVE“). Za této situace nelze neúčast odvolatele při šetření v [adresa] považovat za důvod pro úplné odepření znalečného. Současně však, jelikož znalec z výsledků této prohlídky v určité míře vycházel, nelze bez dalšího uzavřít ani to, že by výdaje s touto cestou spojené nebyly účelné.14. V daném případě tedy odvolací soud naplnění zákonných podmínek pro mimořádné snížení nebo odepření odměny neshledal. Samotná skutečnost, že účastník řízení s odbornými závěry znalce nesouhlasí, sama o sobě neodůvodňuje závěr o nekvalitním provedení znaleckého úkolu.15. Časová dotace znalcem uvedená v rozsahu 110 hodin vlastní znalecké činnosti není podle odvolacího soudu nijak nadhodnocená s ohledem na počet a rozsah přezkoumávaných znaleckých posudků. Za správnou považuje odvolací soud též soudem prvního stupně aplikovanou hodinovou sazbu ve výši 1 000 Kč, resp. 800 Kč za místní šetření. Ostatně proti rozsahu vykázané znalecké činnosti ani proti výši přiznané hodinové sazby odvolatel žádné námitky neuplatnil. Pokud jde o odměnu 500 Kč za seznámení se se spisem, náklady na tisk 988 Kč, cestovné 4 138,50 Kč a stravné 296 Kč, lze plně odkázat na správné odůvodnění soudu prvního stupně.16. Z uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správné a jako takové je proto odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil.17. O nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací