Výrok
Odvolání žalovaného ze dne 17. března 2026 proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. ledna 2026, č. j. 52 Cm 186/2025-251, se odmítá.
Odůvodnění
1. Usnesením označeným shora soud prvního stupně přiznal žalobkyni podle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) osvobození od soudních poplatků. Dovodil, že žalobkyně nedisponuje žádným majetkem krom pohledávky uplatněné v tomto řízení, neboť prošla likvidací, splňuje tedy předpoklady pro úplné osvobození od soudních poplatků.
2. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalovaný. S rozhodnutím soudu prvního stupně nesouhlasí a navrhuje jeho změnu. Namítá, že žaloba představuje zjevné zneužití práva a je založena na spekulacích. Dále uvádí, že žalobkyně disponuje dostatečnými prostředky k vedení více soudních sporů a že na straně žalobkyně není dána aktivní věcná legitimace.
3. Žalovaným podané odvolání odvolací soud nemohl projednat, neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 138 odst. 1 o. s. ř. o osvobození od soudních poplatků je odvolání přípustné, avšak k odvolání je legitimován pouze ten, kdo o osvobození požádal, za předpokladu, že jeho návrhu nebylo zcela vyhověno, popřípadě ten, komu bylo osvobození odňato. Z rozhodnutí o návrhu na osvobození od soudních poplatků nenabývá práva jiná osoba než odvolatel, doručuje se proto jen účastníkovi (popřípadě vedlejšímu účastníkovi) kterého se týká (shodně DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 954). Ostatním účastníkům se nedoručuje, neboť se jich z procesního hlediska nedotýká, a nejsou proto oprávněni proti němu podat odvolání.
4. Vzhledem k tomu, že odvolání bylo podáno osobou, která k němu není oprávněna, odvolací soud jej podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.