Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníPotvrzeno

Spisová značka

4 Cmo 140/2026

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 21. 7. 2026Č. j.: 4 Cmo 140/2026-185Předsedkyně senátu: JUDr. Monika VackováAgenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 30. 10. 2026Předmět řízení: o žalobě pro zmatečnost podané povinnými proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. července 2020, č. j. 20 Co 648/2016-MOP-44, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2021, č. j. 4 Co 20/2021-57, o dovolání povinného č. 1 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2025, č. j. 4 Cmo 263/2025-170, o odvolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. května 2026, č. j. 20 Co 648/2016-MOP-180,ECLI:CZ:VSPH:2026:4.Cmo.140.2026.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně pro nezaplacení soudního poplatku § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil řízení o dovolání povinného č. 1 proti usnesení zdejšího soudu ze dne 15. prosince 2025, č. j. 4 Cmo 263/2025-170. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že povinný nereagoval na jeho výzvu k úhradě soudního poplatku a lhůta pro jeho zaplacení již uplynula. Doplnil, že o žádosti povinného č. 1 o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval, podobné žádosti totiž povinný podává opakovaně a účelově.

2. Povinný č. 1 se proti tomuto usnesení včas odvolal. Namítá, že o jeho nové žádosti o osvobození od soudních poplatků, která obsahuje nové skutečnosti, měl soud prvního stupně rozhodnout. Cituje z rozsáhlé judikatury soudů, včetně obou nejvyšších soudů i soudu Ústavního a na jejím základě dovozuje, že rozhodnutí soudu prvního stupně mu odpírá právo na soudní ochranu.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“]. Odvolání není důvodné.

4. Dovolání povinného č. 1 směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze uvedenému v záhlaví, jímž tento soud potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. října 2025, č. j. 20 Co 648/2016-MOP-163, jímž bylo (pro nedostatek povinného zastoupení) zastaveno řízení o dovolání téhož povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno předchozí usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost pro nezaplacení soudního poplatku. Podle obsahu spisu byla původní žádost o osvobození od soudního poplatku usnesením ze dne 14. ledna 2025, č. j. 20 Co 648/2016-MOP-138, které nabylo právní moci dne 22. 2. 2025, zamítnuta z důvodu zjevně bezúspěšného uplatňování práva (žaloba pro zmatečnost byla podána v řízení o výkon rozhodnutí z důvodu, který vzhledem ke specifické úpravě § 254 odst. 2 o. s. ř. v takovém řízení nelze uplatnit).

5. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení (shodně nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09). V tomtéž řízení již bylo o žádosti povinného č. 1 o osvobození od soudních poplatků pravomocně rozhodnuto, žádná z jeho žádostí není rozumně odůvodněna, je tudíž vyloučeno zabývat se tím, zda obsahuje nové skutečnosti a zda tudíž rozhodnutí o nové žádosti brání překážka věci rozhodnuté (srov. § 159a odst. 4, § 167 odst. 2 o. s. ř.). O jeho opakované žádosti za popsaných okolností není třeba rozhodovat tím spíše, že opravné prostředky, jichž se nynější žádosti týkají, směřují právě vůči rozhodnutí souvisejícímu s jeho již pravomocně vyřešenou poplatkovou povinností.

6. V daném případě však úvahy tohoto typu ani nepřicházejí v úvahu, protože žádost povinného o osvobození od soudních poplatků byla zcela v souladu s § 138 odst. 1 o. s. ř. zamítnuta z důvodu zjevně bezúspěšného uplatňování práva. Bylo-li takto rozhodnuto v souvislosti s rozhodnutím o věci samé, je z povahy věci vyloučeno, aby tatáž podmínka pro osvobození od soudních poplatků byla opomenuta v souvislosti s procesním rozhodnutím.

7. Z obsahu spisu samotného a z vlastní činnosti je navíc odvolacímu soudu známo, že povinný č. 1 opakovaně podává žádosti o osvobození od soudních poplatků a zneužívá tento procesní institut k obstrukcím i v jiných řízeních. Stejně tak automaticky podává řádné i mimořádné opravné prostředky prakticky proti všem rozhodnutím, včetně procesích rozhodnutí, která jsou vydávána. Tento procesní postup je zjevným zneužíváním procesních práv, kterému nelze přiznat právní ochranu (§ 2, § 6 věta druhá, § 41a odst. 3 o. s. ř.). Jestliže účastník podává opakované žádosti mechanicky, bez legitimního cíle ochrany práv, ale s cílem obstruovat řízení, pak není důvod, aby soud k takové žádosti přihlížel (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 432/2021).

8. Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, jestliže nerozhodoval o nové žádosti povinného č. 1 o osvobození od soudních poplatků a pro nezaplacení poplatku ve lhůtě soudem stanovené řízení o dovolání zastavil. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací