Výrok
Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že soud schvaluje smír účastníků tohoto znění:
I. Žalobci se jako oprávněné osobě tímto vydávají podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, včetně všech součástí a příslušenství pozemky parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² – ostatní plocha, jiná plocha a [číslo] o výměře [anonymizováno] m² – ostatní plocha, jiná plocha, jak jsou tyto pozemky vymezeny dle nového stavu v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku číslo plánu [rok] [číslo], který vyhotovil a dne [datum] ověřil oprávněný zeměměřický inženýr Ing. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] kdy tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí, to vše v [katastrální uzemí], [územní celek].
II. Řízení ohledně pozemků parc. [číslo] jak jsou tyto pozemky vymezeny dle nového stavu v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku číslo plánu [rok] [číslo], který vyhotovil a dne [datum] ověřil oprávněný zeměměřický inženýr Ing. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] kdy tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí, to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], se zastavuje.
III. Tímto rozhodnutím se v předmětné části výroku I. ohledně nově vytvořených poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] v k. ú. [obec] nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu ze dne [datum], č. j.: SPU [číslo], sp. zn. [spisová značka].
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
Rozsudkem ze dne 13. 9. 2019, č. j. 38C 77/2017-100 zamítl soud prvního stupně žalobu na vydání poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] oba v k. ú. [obec], které byly vytvořeny geometrickým oddělovacím plánem vyhotoveným obchodní společností [právnická osoba], č. plánu [číslo], který byl nedílnou součástí rozsudku (výrok I.) a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit účastníkovi na nákladech řízení 1.500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
Proti tomuto rozsudku podal v zákonem stanovené lhůtě odvolání žalobce, který namítal, že na základě provedeného dokazování lze dovodit, že jeho požadavek na vydání předmětných pozemků je důvodný. Navrhoval, aby odvolací soud žalobě vyhověl.
Účastník ve vyjádření k odvolání žalobce považoval rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhoval, aby jej odvolací soud potvrdil.
V průběhu odvolacího řízení žalobce a účastník řízení odvolacímu soudu shodně sdělili, že v rámci mimosoudního jednání dospěli ke shodnému názoru na vyřešení věci, a proto požádali soud o schválení smíru.
Podle § 99 odst. 1 věta prvá a odst. 2 věta prvá před středníkem o.s.ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje.
Podle § 99 odst. 3 o.s.ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.
Odvolací soud dospěl v dané věci k závěru, že podmínky pro schválení soudního smíru byly splněny a vzhledem k tomu, že účastníky řízení navržený smír neodporuje právním předpisům ani není v rozporu s předpisy hmotného práva, smír dle § 220 odst. 2 o.s.ř. za současné změny rozsudku soudu prvního stupně, schválil.
O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 za použití § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ani před soudem odvolacím.