Usnesení

Spisová značka

5 Cmo 145/2023

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 2024-03-22Č. j.: 5 Cmo 145/2023-51Předsedkyně senátu: JUDr. Iva HorákováAgenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 2026-03-23Předmět řízení: o zaplacení 47 500 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2023, č. j. 47 Cm 104/2023-22ECLI:CZ:VSPH:2024:5.Cmo.145.2023.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ruší a řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

Žalobou došlou soudu prvního stupně dne 3. 8. 2023 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 47 500 Kč s úrokem ve výši 1 461 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 961 Kč za období od 1. 10. 2022 do zaplacení z titulu nesplacené jmenovité hodnoty 500 kusů dluhopisů v zaknihované podobě, které emitoval právní předchůdce žalované společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , dne 15. 4. 2020 se splatností dne 30. 9. 2022 označené jako „dluhopisy [Anonymizováno] “. Dluhopisy, jejichž majitelem byl ke dni splatnosti žalobce, jsou úročeny pevnou roční sazbou 1,25 % z jistiny. Jistina v den splatnosti ani v následujícím období nebyla žalovanou splacena, stejně jako nebyl splacen úrok z dluhopisů ve výši 1 461 Kč.Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl, když žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 48 961 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 10. 2022 do zaplacení (výrok I.) a náhradu nákladů řízení ve výši 14 500,60 Kč (výrok II.). Rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání.Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.).Podáním ze dne 5. 3. 2024 vzal žalobce žalobu zpět s odůvodněním, že dne 26. 2. 2024 byla mezi ním a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání ohledně předmětu žaloby, která nabyla v plném rozsahu účinnosti. Z toho důvodu žalobce navrhl zastavení řízení s tím, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.Žalovaná vyslovila souhlas se zpětvzetím žaloby podáním ze dne 11. 3. 2024, ve kterém učinila nesporným uzavření žalobcem tvrzené dohody o narovnání. Žalovaná se zároveň vzdala práva na náhradu nákladů řízení.Podle ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li žalobce za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu zpět v době, kdy odvoláním napadený rozsudek nenabyl ještě právní moci, a že žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila, postupoval odvolací soud podle výše citovaného ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 1, písm. b/ o. s. ř., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. V daném případě byla důvodem zpětvzetí žaloby dohoda o narovnání uzavřená mezi žalobcem a žalovanou dne 26. 2. 2024, v důsledku čehož nelze procesní zavinění na zastavení řízení přičítat výlučně žalobci, stejně jako ho nelze přičítat výlučně žalované, neboť dohoda má svůj základ v chování obou účastníků. Žalobce i žalovaná se nadto práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo proto rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací