Výrok
Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že námitky žalované ze dne 2. listopadu 2021 proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2021, č. j. 53 Cm 117/2021-26, se neodmítají.
Odůvodnění
Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalované ze dne 2. 11. 2021 proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. 53 Cm 117/2021-26. V odůvodnění usnesení odkázal na ustanovení § 175 odst. 1 a 3 o. s. ř. a konstatoval, že směnečný platební rozkaz ve věci vydaný byl žalované doručen dne 30. 9. 2021, kdy jej dle doručenky převzala od poštovní doručovatelky. Patnáctidenní lhůta k včasnému podání námitek tak skončila žalované dne 16. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná podala námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu až dne 2. 11. 2021, stalo se tak po lhůtě předpokládané ustanovením § 175 odst. 1 o. s. ř. Postupováno bylo proto podle ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř. a námitky žalované byly jako pozdě podané odmítnuty.Proti usnesení podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), ve kterém namítla, že zásilka byla vydána osobě, která nebyla k jejímu převzetí zmocněna, a že žalovaná se se směnečným platebním rozkazem obeznámila až dne 27. 10. 2021, kdy jí byla zásilka předána. Žalovaná odkázala na důvody, které uvedla v námitkách, tj. že žalobce žádá víc, než na co má právo, a že Městský soud v Praze nemá pravomoc ve věci rozhodovat.Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání důvodné.Podle ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř, předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do patnácti dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí soud jednání. Podle ustanovení § 175 odst. 4 o. s. ř., podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.Podle ustanovení § 57 odst. 1 o. s. ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.Z obsahu spisu se podává, že směnečný platební rozkaz ve věci vydaný byl podle údajů na poštou vrácené doručence doručen žalované spolu se žalobou dne 18. 10. 2021. Pokud jde o datum 30. 9. 2021, které vzal soud prvního stupně za rozhodující pro počítání lhůty k podání námitek, toto je datem, kdy zásilka byla převzata k doručení podací poštou [adresa], nikoli datem jejího doručení žalované. Aniž by tak bylo třeba zkoumat, zda zásilku převzala za žalovanou osoba k tomu oprávněná, lze učinit závěr o včasnosti podaných námitek. I při počítání patnáctidenní lhůty běžící od data následujícího po datu 18. 10. 2021 (§ 57 odst. 1 o. s. ř.) nemůže být totiž pochyb o tom, že k předání námitek žalovanou k poštovní přepravě dne 2. 11. 2021 došlo v této lhůtě, neboť na uvedený den připadl její poslední den (§ 57 odst. 3 o. s. ř.).Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. tak, že námitky žalované ze dne 2. 11. 2021 proti směnečnému platebnímu rozkazu ve věci vydanému se neodmítají, neboť se nejedná o námitky opožděné ve smyslu ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř.