UsneseníZměněno

Spisová značka

5 Cmo 47/2022

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 2022-08-30Č. j.: 5 Cmo 47/2022-74Předseda senátu: JUDr. Ladislav DerkaAgenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 2026-03-23Předmět řízení: o zaplacení částky 204 597 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. června 2022, č. j. 49 Cm 114/2021-65ECLI:CZ:VSPH:2022:5.Cmo.47.2022.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení do pravomocného skončení věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Cm 48/2014 se nepřerušuje.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 26.7.2021 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 204 597 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody v souvislosti s uzavřenou Smlouvou o zajišťovacím převodu práva k 54 ks kmenovým akciím na majitele ve jmenovité 1 000 000 Kč každé akcie emitovaných společností [právnická osoba]. s tím, že smlouva byla shledána za absolutně neplatnou z důvodu dohody o „propadné zástavě akcií“. Z výše uvedeného důvodu nemohlo platně dojít k platnému převodu výše uvedených akcií ze strany žalobkyně na žalovanou. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26.8.2020, č. j.

2 Cmo 280/2018-705, který ve shodě s usnesením téhož soudu ze dne 25.5.2017, 7 Cmo 191/2016-759 dospěl k závěru, že žalobkyně je nepřetržitě akcionářem společnosti [právnická osoba]. s podílem 98%.2. Soud prvního stupně tomuto návrhu vyhověl a vydal dne 27.1.2022 platební rozkaz č. j. 49 Cm 114/2021-27, proti kterému v zákonné lhůtě podala žalovaná blanketní odpor a v písemném vyjádření ze dne 21.3.2022 uplatnila námitku promlčení nároku s odůvodněním, že o vzniku škody a kdo za ni odpovídá, se žalobkyně dozvěděla již dne 12.12.2012 v souvislosti s podanou žalobou č. j. 23 Cm 48/2014 s tím, že subjektivní promlčecí doba uplynula nejpozději dne 12.12.2014 a objektivní promlčecí lhůta uplynula nejpozději dne 16.8.2014. V další části žalovaná zpochybnila vznik škody jako takový včetně neexistence porušení povinností žalovanou.

3. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 2.6.2022 bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze č. j. 23 Cm 48/2014 s tím, že u tohoto soudu probíhá řízení o zaplacení náhrady škody ve výši 54 000 000 Kč mezi týmiž účastníky a na základě shodného skutkového stavu. Další vedení tohoto řízení je tak v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, když účastníci vznášejí shodná tvrzení a závěry jednoho řízení jsou aplikovatelné v druhém řízení s vědomím toho, že řízení č. j. 23 Cm 48/2014 je v pokročilejší fázi. Soud prvního stupně proto postupoval dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a řízení přerušil do pravomocného skončení věci č. j. 23 Cm 48/2014.

4. Žalovaná podala proti tomuto usnesení v zákonné lhůtě odvolání písemným podáním ze dne 20.6.2022, ve kterém uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila proti žalované nárok na náhradu škody až dne 26.7.2021 vycházeje ze shodného skutkového základu jako v řízení (č. j. 23 Cm 48/2014) zahájeným dne 12.12.2012, nezabýval se soud námitkou promlčení uplatněnou žalovanou ve vyjádření ze dne 21.3.2022. Z tohoto důvodu není proto nutné vyčkat výsledku dříve zahájeného řízení. Žalovaná poukázala na skutečnost, že promlčením nároku se soud v původním řízení nezabýval, a proto ani neprobíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Vedení řízení o zaplacení částky 204 597 000 Kč představuje pro žalovanou újmu velkého rozsahu.

5. Žalobkyně se k odvolání žalované nevyjádřila.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně bez nařízení jednání dle § 212 a § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

7. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. může soud, pokud neučiní jiná vhodná opatření, řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

8. Mezi účastníky není sporným, že v rámci tohoto řízení uplatňuje žalobkyně vůči žalované další nárok z titulu náhrady škody ve výši 204 597 000 Kč a ze zcela shodného skutkového základu uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 54 000 000 Kč v řízení č. j. 23 Cm 48/2014 zahájeném dne 12.12.2012.

9. S vědomím toho, že u soudu prvního stupně probíhá řízení mezi stejnými účastníky vycházeje ze zcela shodného skutkového základu, bylo řízení přerušeno dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. z důvodu hospodárnosti řízení, neboť z rozhodovací činnosti soudu je známo, že v řízení č. j. 23 Cm 48/2014 bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování včetně zadání znaleckého posudku a vydáno několik rozhodnutí soudy prvního i druhého stupně. V obecné rovině proto nelze vytknout soudu prvního stupně žádného pochybení, pokud v zájmu hospodárnosti řízení chtěl vyčkat pravomocného rozsudku ve věci č. j. 23 Cm 48/2014, než paralelně vést v tomto řízení shodné dokazování ze stejného skutkového základu.

10. Vzhledem však k tomu, že žalobkyně uplatnila v tomto řízení vůči žalované další nárok na náhradu škody, vycházeje ze shodného právního základu až dne 26.7.2021, bylo na místě se zabývat uplatněnou námitkou promlčení a postup soudu, který řízení přerušil dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., lze tak hodnotit jako předčasný. Otázku, zda byl nárok uplatněn včas a není promlčen, je schopen soud prvního stupně si zodpovědět sám bez ohledu na stav řízení a výsledky dokazování ve věci č. j. 23 Cm 48/2014, přičemž tuto otázku k námitce žalované bude muset vždy vyřešit. Na soudu prvního stupně proto bude, aby (za předpokladu vzniku škody a při porušení právní povinnosti žalovanou) jako otázku předběžnou posoudil, kdy se žalobkyně jako poškozená strana dozvěděla o výši uplatněné škody a kdo za ni odpovídá. Pokud dospěje k závěru, že nárok byl uplatněn po uplynutí promlčecí lhůty a je promlčen, není důvodu provádět další dokazování, případně vyčkat výsledků souběžně probíhajícího řízení č. j. 23 Cm 48/2014 a lze rozhodnout ve věci samé. Teprve v případě, když soud po posouzení námitky promlčení dospěje k závěru, že nárok žalobkyně byl uplatněn v zákonné lhůtě, je třeba pečlivě posoudit v zájmu hospodárnosti řízení, zda lze v řízení pokračovat a v takovém případě vyjít z výsledků dokazování ve věci č. j. 23 Cm 48/2014 při vědomí výše uplatněného nároku a ve věci meritorně rozhodnout nebo řízení přerušit za podmínek § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a vyčkat pravomocného skončení dříve zahájené věci.

11. Na základě výše uvedených závěrů postupoval odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení nepřerušil, jak uvedeno ve výroku usnesení odvolacího soudu.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací