Výrok
Usnesení se potvrzuje.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze (dále též „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 4. 3. 2026 zamítl námitku místní nepříslušnosti.
2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že v rámci předchozí fáze řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 4 tento soud usnesením ze dne 6. 5. 2024 na č. l. 168 zamítl námitku místní nepříslušnosti tohoto soudu vznesenou žalovaným, přičemž toto rozhodnutí potvrdil Městský soud v Praze usnesením č. j. 19 Co 191/2024-188 ze dne 24. 6. 2024. Následně Vrchní soud v Praze rozhodl, že věcně příslušné jsou krajské soudy a věc byla postoupena Městskému soudu v Praze. Doposud nebyla místní příslušnost posouzena věcně příslušným soudem, proto se Městský soud v Praze zabýval námitkou místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným až podáním ze dne 2. 2. 2024. Tuto námitku zhodnotil soud jako opožděnou.
3. Žalovaný podal proti usnesení včas odvolání a navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že námitku místní nepříslušnosti vznesl již ve vyjádření ze dne 10. 12. 2021 k žalobě, tedy včas. Nebyl povinen námitku místní nepříslušnosti odůvodnit, viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3347/2016 ze dne 9. 2. 2017. Dále v usnesení č. j. 27 Cdo 1072/2025-251 ze dne 4. 12. 2025 Nejvyšší soud v bodu 7 odůvodnění uvedl, že se soud prvního stupně (Městský soud v Praze) bude muset vypořádat s žalovaným vznesenou námitkou místní nepříslušnosti.
4. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedl, že podáním ze dne 10. 12. 2021 žalovaný vznesl toliko námitku věcné a mezinárodní nepříslušnosti soudu. Kromě toho místní příslušnost Městského soudu v Praze je dána na základě majetku žalovaného v podobě bankovních účtů vedených u [právnická osoba]. se sídlem v [adresa], kdy na tomto účtu mělo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, které je základem žalobního nároku.
5. Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.
6. Podle § 105 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2025: „Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.“ Podle odst. 4 „Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.“
7. Z ustanovení § 105 odst. 4 o. s. ř. vyplývá, že o uplatněné námitce nedostatku místní příslušnosti musí soud vždy rozhodnout; nebyla-li uplatněna včas nebo je-li nedůvodná, rozhodne tak, že ji zamítne.
8. V daném případě byla námitka místní nepříslušnosti vznesena žalovaným v podání ze dne 10. 12. 2021, které bylo adresováno Obvodnímu soudu pro Prahu 4 coby soudu, který věc projednával až do doby určení věcné příslušnosti krajského soudu, resp. Městského soudu v Praze. A to usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 514/2024-196 ze dne 21. 1. 2025. Po vydání tohoto usnesení Nejvyšší soud rozhodl usnesením č. j. 27 Cdo 1072/2025-251 ze 4. 12. 2025, kterým odmítl dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 191/2024-188 z 24. 6. 2024 jako soudu odvolacího. V odůvodnění svého usnesení Nejvyšší soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze z 21. 1. 2025, kterým byla určena příslušnost krajských soudů a věc byla postoupena Městskému soudu v Praze. Nejvyšší soud dále uvedl, že se nepřihlíží k jednáním a jiným úkonům a rozhodnutím věcně nepříslušného soudu, proto Městský soud v Praze bude muset vypořádat i námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným.
9. Odvolací soud dodává, že jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud jsou tímto právním názorem vázány (viz per analogiam § 226 odst. 1 v návaznosti na § 243g odst. 1 o. s. ř.), byť námitka místní nepříslušnosti byla vznesena vůči Obvodnímu soudu pro Prahu 4, nikoliv proti Městskému soudu v Praze.
10. Žalovaným vznesená námitka místní nepříslušnosti v podání žalovaného ze dne 10. 12. 2021 nemusela být odůvodněna (nelze souhlasit ani s tím, že by námitka místní nepříslušnosti ze dne 10. 12. 2021 byla zcela neodůvodněná – žalovaný v tomto podání namítal rovněž mezinárodní nepříslušnost soudu, s čímž námitka místní nepříslušnosti fakticky nepřímo souvisela). Dále byla splněna i podmínka stanovená v § 105 odst. 1 o. s. ř. – nebyla provedena příprava jednání dle § 114c o. s. ř. a žalovaný uplatnil námitku místní nepříslušnosti při svém prvním úkonu, a to v podání ze dne 10. 12. 2021 na č. l. 21 až 25. Odvolací soud se tudíž neztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že námitka místní nepříslušnosti byla opožděná.
11. Podle § 86 odst. 2 o. s. ř.: „Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.“
12. Odvolací soud k citovanému ustanovení dodává, že se v této věci uplatní – žalovaný se sídlem v [Anonymizováno] [Anonymizováno] nemá jiný příslušný soud podle § 85 odst. 3 a § 87 o. s. ř., ale má majetek v obvodu Městského soudu v Praze, a to bankovní účty vedené u [právnická osoba]. se sídlem v [adresa]. Z toho důvodu je místně příslušným Městský soud v Praze.
13. Odvolací soud s ohledem na uvedené závěry postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil, byť z jiného důvodu, než pro který soud prvního stupně námitku místní nepříslušnosti zamítl.
14. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o podané žalobě.