Výrok
I. Odvolání povinného proti usnesení soudu prvního stupně se odmítá.
II. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
Odůvodnění
Soud prvního stupně napadeným usnesením nepřiznal bývalé manželce povinného [Anonymizováno] osvobození od soudního poplatku a zamítl její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Rozhodnutí odůvodnil tím, že se jedná o bezúspěšné uplatňování práva, proto jí nemůže být přiznáno osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. a ustanoven zástupce podle § 30 o. s. ř.Proti tomuto usnesení podala [Jméno povinné C] v zákonné lhůtě odvolání. Odvolání podal také povinný.Odvolání povinného odvolací soud odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř., protože není osobou oprávněnou podat odvolání proti shora uvedenému usnesení, protože se týká jen bývalé manželky povinného a povinnému nebyla tímto rozhodnutím způsobena žádná újma na jeho právech. Odvolací soud podotýká, že rozhodující je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř., a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.Podle § 30 odst. 1 věta první o. s. ř. účastník, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Podle § 30 odst. 2 vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.[Jméno povinné C] podala žalobu pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2024 č. j. 25 Co 305/2023-562, kterým bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora ze dne 13. 9. 2023, č. j. [Anonymizováno], o příklepu na vydražené nemovité věci. Bývalá manželka povinného [Jméno povinné C] tvrdila, že jí byla odňata možnost jednat před soudem (§ 229 odst. 3 o. s. ř.). Na výzvu k zaplacení soudního poplatku bývalá manželka povinného [Jméno povinné C] reagovala žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. O její žádosti bylo rozhodnuto napadeným usnesením.V exekučním řízení lze podat žalobu pro zmatečnost jen podle § 229 odst. 4 o. s. ř. (§ 254 odst. 2 o. s. ř. a § 52 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti).Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.Žaloba pro zmatečnost podaná bývalou manželkou povinného podle § 229 odst. 3 o. s. ř. není v exekučním řízení přípustná. Protože bývalá manželka povinného podala žalobu pro zmatečnost proti usnesení, které není vyjmenované v ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř., její žaloba je nepřípustná a jedná se tak o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, jak má na mysli ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. Bývalé manželce povinného S. M. tak nemůže být přiznáno osvobození od soudních poplatků a nemůže jí být ustanoven zástupce z řad advokátů.Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.