Výrok
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
Odůvodnění
Soud prvního stupně napadeným usnesením nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila své poměry vyplněným vz. 58 o. s. ř. Protože soud nebyl schopen posoudit osobní a majetkové poměry žalobkyně, nemohlo jí být přiznáno osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř.Proti tomuto usnesení podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítala, že rozhodnutí soudu prvního stupně je formalistické, když žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků jen z toho důvodu, že nepředložila vyplněné „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. Uvedla, že soud měl minimálně ověřit ve veřejných seznamech (v katastru nemovitostí, v evidenci motorových vozidel), jaké jsou její poměry, což neučinil. Žalobkyně navrhla zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání žalobkyně a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.Žadatel o osvobození od soudních poplatků je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků není vyplněný formulář „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“, když žalobkyně mohla soudu prokázat své osobní, majetkové a výdělkové poměry i jiným (věrohodným) způsobem. Žalobkyně však zůstala k výzvě soudu, aby doložila své poměry, zcela nečinná. Není povinností soudu, aby ve veřejných seznamech zjišťoval majetkové poměry žalobkyně; ostatně ty jsou jen dílčím podkladem pro hodnocení celkových (tj. i osobních a výdělkových) poměrů žalobkyně.Protože žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila své poměry svědčící pro osvobození od soudních poplatků, soud prvního stupně správně žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř.Odvolací soud s ohledem na shora uvedené důvody napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.