Výrok
Odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 81 Cm 32/2021-28 ze dne 10. května 2021 se odmítá.
Odůvodnění
Městský soud v Praze (dále též „soud I. stupně“) výše specifikovaným usnesením ve výroku I. pro neodstranitelnou překážku věci zahájené zastavil řízení o nařízení předběžného opatření, jímž by mělo být [právnická osoba] uloženo zdržet se konání voleb do orgánů spolku dne 24. 5. 2021 a ve výroku II. navrhovateli vrátil zaplacenou jistotu ve výši 10 000 Kč.Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že se návrhem na zahájení řízení navrhovatel [Anonymizováno] v řízení 81 Cm 32/2021 domáhá jmenování opatrovníka [právnická osoba] soudem, přičemž současně s podáním návrhu dne 4. 5. 2021, navrhl i nařízení předběžného opatření, jímž by měl soud [právnická osoba] (dále zkráceně též [Anonymizováno]) nařídit zdržet se konání voleb do orgánů spolku svolaného na den 24. 5. 2021 za současného doložení, že zaplatil i jistotu ve výši 10 000 Kč. Dále soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že ve věci shora uvedeného návrhu na nařízení předběžného opatření bylo již rozhodnuto zamítavým usnesením č. j. 81 Cm 32/2021-15 dne 4. 5. 2021 a proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel dne 6. 5. 2021 odvolání. Následně měl navrhovatel dne 7. 5. 2021 podle soudu I. stupně podat další návrh na nařízení předběžného opatření, jenž má být v osobách účastníků i v předmětu předběžného opatření totožný s předchozím návrhem na nařízení předběžného opatření, o němž již soud I. stupně rozhodl dne 4. 5. 2021, přičemž nové podání v téže věci se má lišit pouze ve svém odůvodnění.Soud I. stupně proto postupoval podle § 83 odst. 1 a § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) a konstatoval, že v daném případě jde o takový nedostatek podmínky řízení, jejž nelze odstranit a z toho důvodu nezbývá než řízení zastavit, když o návrhu na nařízení předběžného opatření soud již dne 4. 5. 2021 rozhodl, přičemž toto řízení dosud nebylo skončeno a uvedené předchozí řízení o návrhu na nařízení téhož předběžného opatření tvoří překážku bránící, aby se o stejné věci konalo další takové řízení.Proti usnesení soudu I. stupně podal odvolání navrhovatel (odvolatel) a domáhal se změny napadeného rozhodnutí a nařízení předběžného opatření z důvodu nesprávného právního posouzení věci soudem I. stupně.Odvolatel poukázal na skutečnost, že je pravdou, že dne 4. 5. 2021 v témže řízení navrhl nařízení předběžného opatření, jímž by bylo účastníku řízení ([právnická osoba]) uloženo zdržet se konání voleb do orgánů spolku svolaného na den 24. 5. 2021, přičemž skutečně soud I. stupně zamítl uvedený předchozí návrh odůvodněný tím, že funkční období statutárního orgánu účastníka, jenž svolává konání voleb, již uplynulo. Odvolatel však poukázal na skutečnost, že následně podal další návrh na nařízení předběžného opatření, v rámci něhož se přípustným způsobem judikovaným dovolacím soudem domáhá téhož (uložení [právnická osoba] zdržet se konání voleb do orgánů spolku na zasedání svolaném na den 24. 5. 2021), avšak na základě jiného odůvodnění návrhu. Podle nového odůvodnění požadoval nařízení předběžného opatření proto, že jednání účastníka řízení odporuje Olympijské chartě. Podle odvolatele tak není správné rozhodnutí soudu I. stupně, jenž napadeným usnesením řízení o tomto novém návrhu zastavil pro překážku věci zahájené. Podle přesvědčení odvolatele je pro posouzení věci z hlediska totožného návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodující právě to, o jaké skutečnosti uvedené v odůvodnění návrhu na nařízení předběžného opatření se návrh opírá, když jeho nový návrh na nařízení předběžného opatření se opírá o skutečnosti odlišné od prvního návrhu, jak je uvedeno v odůvodnění jeho opakovaného návrhu na nařízení předběžného opatření.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, dříve než přistoupil k přezkumu napadeného usnesení, posuzoval uvedené odvolání navrhovatele z hlediska jeho přípustnosti.Odvolací soud vychází z § 218 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), podle něhož odvolací soud odmítne odvolání, které b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn; c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.Podané odvolání navrhovatele odvolací soud ve smyslu § 218 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4, § 3 odst. 2 písm. a) a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), odmítl, neboť navrhovatelův v pořadí již druhý návrh na nařízení předběžného opatření se stal v důsledku okolností nastalých po vydání předmětného usnesení bezpředmětným. To je zřejmé ze skutečnosti, že jeho obsahem je opakovaně navrhované uložení povinnosti zdržet se konání voleb do orgánů spolku, jež mělo proběhnout dne 24. 5. 2021, přičemž účinky případně nařízeného předběžného opatření v celém rozsahu mohly nastat a rovněž i zaniknout v minulosti.Po zjištění shora uvedené skutečnosti odvolacím soudem odvolací soud postupoval podle shora uvedeného ustanovení o. s. ř. a podané odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 81 Cm 32/2021-28 ze dne 10. 5. 2021 odmítl.O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž soud řízení skončí.