Výrok
I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 84 Cm 1056/2022-4 ze dne 4. listopadu 2022 sea) ve výroku I. a II. mění tak, že obchodní korporace [Jméno navrhovatele A]., IČO [IČO navrhovatele A], sídlem [adresa] se nezrušuje a její likvidace se nenařizuje, likvidátor se nejmenuje,b) ve výroku III. a IV. se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
Soud I. stupně uvedeným usnesením ve výroku I. a II. zrušil obchodní společnost [Jméno navrhovatele A]. (dále též Společnost), nařídil její likvidaci a jmenoval likvidátora [jméno FO], ve výroku III. uložil Společnosti povinnost zaplatit soudní poplatek Kč 2 000,- a konečně ve výroku IV. rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.Podle zjištění soudu I. stupně z rejstříkového spisu Společnost nezakládá zákonem stanovené listiny do Sbírky listin, lze tedy usuzovat její nečinnost, na výzvu z 14. 9. 2022 k podání vyjádření a odstranění důvodů vedoucích k jejímu zrušení Společnost nereagovala a náprava vytýkaného stavu nebyla do dne rozhodnutí zjednána. Likvidátorem Společnosti pak soud I. stupně jmenoval osobu vedenou v seznamu insolvenčních správců s odůvodněním, že statutární orgán Společnosti, účastnice 2), je nečinný a neskýtá záruku řádného a rychlého provedení likvidace. Dále soud I. stupně uložil Společnosti zaplatit soudní poplatek, neboť navrhovatel je ze zákona od placení soudního poplatku osvobozen, o nákladech řízení pak rozhodl odkazem na § 23 zák. č. 292/2013 Sb.Proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně podala účastnice 2) odvolání a navrhla jeho zrušení. Uvedla, že není pravdou, že Společnost nevykonává žádnou činnost a k tomu popsala své obchodní aktivity v průběhu roku 2022. Jinak ale přiznává, že opomněla podat daňová přiznání za roky 20192021 a do Sbírky listin nezaložila účastní závěrky. Tyto nedostatky dodatečně napravila a důvod pro zrušení Společnosti, její likvidaci a jmenování likvidátora tak již není dán. K odvolání Společnost přiložila listiny týkající se obchodní činnosti a zákonem požadované dokumenty, daňová přiznání a účetní závěrky za roky 2019-2021.Na výzvu soudu I. stupně jmenovaný likvidátor ve vyjádření uvedl, že předmětné rozhodnutí nenabylo právní moci a nebyl proveden zápis o zrušení Společnosti a jmenování likvidátora do obchodního rejstříku, takže proces likvidace nebyl dosud z jeho strany zahájen; žádné náklady likvidace ani nárok na odměnu mu tedy nevznikly.Navrhovatel ve vyjádření uvedl, že v době podání návrhu neměl indicie, že by Společnost vykonávala jakoukoli činnost, na výzvy k podání chybějících daňových přiznání nereagovala, zákonem uložené povinnosti neplní, s navrhovatelem nekomunikuje. Teprve dodatečně daňová přiznání podala až dne 9. 12. 2022 a s navrhovatelem začala komunikovat, účetní závěrky byly založeny do Sbírky listin rovněž až v prosinci 2022.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by bylo třeba ve věci nařizovat jednání, a uzavřel, že odvolání účastnice 2) je důvodné, neboť důvody pro zrušení Společnosti a její likvidaci po rozhodnutí dodatečně odpadly.Odvolací soud pro stručnost odkazuje na výše uvedenou reprodukční část tohoto rozhodnutí a na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí, jímž soud I. stupně na návrh navrhovatele, finančního úřadu, zrušil Společnost, nařídil její likvidaci a jmenoval likvidátora. Společnost na výzvu soudu I. stupně k odstranění nedostatků nereagovala, nedoložila aktivní činnost, nezakládala účetní závěrky, nepředkládala daňová přiznání, s navrhovatelem ani se soudem nekomunikovala. Shodně se soudem I. stupně tak odvolací soud je toho názoru, že v daném případě a za daného stavu byly dány zákonné důvody pro zrušení Společnosti a nařízení její likvidace, jakož i jmenování likvidátora, jak soud I. stupně správně rozhodl.Po vydání rozhodnutí Společnost zákonem požadované listiny dodatečně soudu I. stupně doložila, vytýkaný závadný stav napravila, a tedy důvody pro její zrušení a nařízení likvidace, jakož i jmenování likvidátora, odpadly. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozhodnutí rozhodující stav v době jeho vyhlášení, a proto bylo třeba rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části výroku II. a II. změnit. Tím není nijak dotčeno rozhodnutí o poplatkové povinnosti, neboť zahájení řízení způsobila Společnost svou nečinností, jakož i rozhodnutí o nákladech řízení v tomto nesporném řízení.Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze napadený výrok I. a II. rozhodnutí soudu I. stupně dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil, výrok III. a IV. pak dle § 219 cit. zákona potvrdil, o nákladech odvolacího řízení rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. shodně jako soud I. stupně odkazem na § 23 zák. č. 292/2013 Sb.