Výrok
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 13 Cm 279/2019-207 ze dne 2. července 2020 se ve výroku I. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění
1. Soud I. stupně uvedeným usnesením zastavil v bodě I. výroku řízení v rozsahu zde specifikovaném o povinnosti žalovaného poskytnou informace a předat písemné dokumenty týkající se hospodaření a provozu hotelu [Anonymizováno] na [Anonymizováno] a dále v bodě II. výroku o povinnosti žalovaného udělit souhlas žalobcům se zprostředkováním prodeje investičního projektu [Anonymizováno] za stanovených podmínek; v bodě III. výroku pak rozhodl, že řízení o uložení povinnosti žalovanému poskytnout žalobcům na základě dohody o majetkových vztazích, vložených investicích a vzájemném vypořádání v souvislosti s projektem [Anonymizováno] na [Anonymizováno] uzavřené mezi žalobci a žalovaným dne 25. 6. 2015 dále specifikované informace a předat písemné dokumenty, bod 1/ až 5/, se vylučuje k samostatnému řízení pod sp.zn. 39 Cm 143/2020, jedná se např. o přehled ubytování, úhrad, nákladů a investic za roky 2015-2019, plány, smlouvy podnájemní, kupní.
2. Podle odůvodnění rozhodnutí žalobci podáním ze dne 31. 5. 2019 a 3. 1. 2020 vzali žalobu zpět v rozsahu ad II. a I. a), b). V tomto druhém podání pak, dle soudu I. stupně, žalobci upřesnili žalobu týkající se navrhovaných výroků ad I. c), d), e), f) a g) a nově pak na žalovaném požadovali informace a dokumenty dle uvedené dohody z 25. 6. 2015. K tomu soud I. stupně uvedl, že v této části se již nejedná o změnu žaloby, ale o další samostatné kumulující se nároky, které je nutno považovat za novou žalobu a které se ke spojení nehodí, neboť se primárně týkají vlastnictví žalovaného k předmětným nemovitostem a nikoli společnosti [Anonymizováno], ve které všichni účastníci řízení působí či měli zájem působit.
3. Z důvodu částečného zpětvzetí žaloby tak soud I. stupně postupoval dle § 96 odst. 2 o. s. ř., uvádí se v odůvodnění rozhodnutí, a v požadovaných částech návrhu prvými dvěma výroky řízení částečně zastavil; třetím výrokem pak s odkazem na § 112 odst. 1 cit. zákona v uvedené části vyloučil věc k samostatnému projednání. V závěru odůvodnění rozhodnutí dále soud I. stupně uvedl, že v rozsahu vyloučení předloží věc podle § 104a odst. 2 o. s. ř. Vrchnímu soudu v Praze k posouzení věcné příslušnosti k řízení, přičemž současně účastníky poučil, že se k navrhovanému postupu mají právo vyjádřit.
4. Žalobci podali proti rozhodnutí soudu I. stupně odvolání v části I. výroku s odůvodněním, že soud zastavil řízení v rozsahu širším, než to žalobci navrhli. Uvedli, že v žádném případě nevzali zpět celý návrh výroku I. písm. a) a b), ale výhradně jen co do části účetní závěrky za roky 2015-2017 a k tomu příslušné zprávy o auditu účetnictví a co do části informace o provozu hotelu [Anonymizováno], tj. kdo jej v současné době provozuje. Rovněž žalobci nesouhlasí s vyloučením části řízení k samostatnému projednání, jelikož mají za to, že upřesněním petitu nevznesli nové nároky, ale pouze upřesnili a specifikovali svůj původní žalobní návrh. Podle jejich názoru řízení v celém původním rozsahu má zcela shodný skutkový a právní základ a je vedeno za stejným cílem, tj. poskytnutí informací a předání listin v souladu s citovanou dohodou o majetkových vztazích z 25. 6. 2015. Uvedli, že z povahy věci nejde a nemůže jít o nároky týkající se nemovitosti, což ostatně potvrdil i odvolací Krajský soud v Českých Budějovicích při posuzování věcné příslušnosti. Žalobci tak navrhli zrušení výroku I. usnesení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.
5. Žalovaný ve vyjádření k odvolání nesouhlasí se záměrem soudu I. stupně rozdělit projednávanou věc do dvou samostatných řízení, což považuje za zcela neopodstatněné a nehospodárné. Navíc poukazuje na to, že informace a doklady, plnění, které žalobci požadují, spadá do kompetence ředitelů společnosti [Anonymizováno], a to bez ohledu na to, zda se požadované informace týkají přímo této společnosti nebo jiných záležitostí společností výhradně spravovaných. Primárně ale žalovaný nadále namítá, že s ohledem na veškeré okolnosti případu není k projednání žaloby věcně příslušný a pravomocný žádný z českých soudů. Navrhuje proto zastavení řízení a dále trvá na náhradě nákladů řízení.
6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části, výroku I., dle § 211 a násl. o. s. ř., včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by ve věci bylo třeba nařizovat jednání, a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
7. Žalobci podali 25. 5. 2018 na Okresní soud v [adresa] žalobu o poskytnutí součinnosti a nahrazení projevu vůle, jíž se domáhali na žalovaném poskytnutí specifikovaných informací a dokumentů týkajících se investičního projektu [Anonymizováno] na [Anonymizováno] a udělení souhlasu se zprostředkováním prodeje projektu za uvedených podmínek; plnění požadují výslovně dle dohody uzavřené mezi účastníky 25. 6. 2015. Okresní soud usnesením z 20. 3. 2019 řízení zastavil pro nedostatek pravomoci českých soudů. K odvolání žalobců Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením z 1. 7. 2019 rozhodnutí okresního soudu pro nedostatek věcné nepříslušnosti zrušil a věc postoupil Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu věcně příslušnému k rozhodování v obchodních věcech v prvním stupni. Tento pak napadeným usnesením řízení ve specifikovaném rozsahu částečně zastavil a částečně vyloučil k samostatnému řízení. Žalobci napadli odvoláním zastavení řízení v rozsahu dle I. výroku s tím, že soud I. stupně řízení zastavil nad rámec zpětvzetí žaloby, rovněž nesouhlasili s vyloučením části řízení k samostatnému projednání. Žalovaný nadále trval na námitce nedostatku pravomoci českých soudu k projednání a rozhodnutí této věci týkající se nemovitosti a společnosti na [Anonymizováno], kterou by měl projednat soud na [Anonymizováno] podle tamních právních předpisů; dále rovněž nesouhlasil s vyloučením části řízení. Tolik ve stručnosti k dosavadnímu průběhu řízení ve věci.
8. Odvolací soud zde na tomto místě musí zdůraznit, že věc sama od podání žaloby, a též i samotné řízení, je poněkud nepřehledná a doprovázena řadou nedostatků a nepřesností, převážně způsobených jednáním účastníků, a bez jejich odstranění je rozhodnutí přinejmenším předčasné.
9. Podle žaloby podané na okresním soudě, dle žalobců věcně a místně příslušném, se žalobci jako dvě fyzické osoby domáhali na žalovaném, též jako fyzické osoby, plnění výslovně z „Dohody o majetkových vztazích, vložených investicích a vzájemném vypořádání v souvislosti s projektem [Anonymizováno] na [Anonymizováno] …“ uzavřené účastníky dne 25. 6. 2015. Zde jsou uvedeny vklady účastníků do projektu výstavby hotelu a výše podílu 1/3 každému z celkového výnosu, zisku a z hodnoty hotelu při zamýšleném prodeji. Jak výše uvedeno, okresní soud řízení zastavil pro nedostatek pravomoci českých soudů, avšak toto rozhodnutí odvolací krajský soud zrušil z důvodů nedostatku věcné příslušnosti okresního soudu, aniž by však provedl jakékoli dokazování k vyslovenému závěru, že se jedná o spor výlučně mezi společníky obchodní společnosti založené (k výstavbě a provozování hotelu) a registrované v zahraničí podle cizích právních předpisů. Taková smlouva ve spise není dosud založena.
10. V petitu žaloby jsou specifikovány požadované informace a dokumenty týkající se provozu hotelu a jeho prodeje (I. a/ až g/), dále žalobci požadovali uložení povinnosti žalovanému udělit souhlas žalobcům se zprostředkováním prodeje za uvedených podmínek. Žalobci v průběhu řízení opakovaně měnili petit a částečně brali žalobu zpět, poněkud nepřehledně a nikoli zcela jasně a srozumitelně. Odtud pak pramení odvolací námitky žalobců, podle nichž soud I. stupně zastavil řízení v rozsahu nad rámec opakovaných zpětvzetí žaloby.
11. Z výše uvedeného se jako další dosud neřešený problém jeví, v jakém procesním režimu vlastní řízení probíhá, celé či jeho část, tedy zda podle občanského soudního řádu mezi fyzickými osobami, všemi účastníky, jak dovozovali samotní žalobci, či v režimu nesporného řízení podle zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, mezi společníky obchodní korporace. Odtud pramení i možné nesprávné označení účastníků, tj. žalobce x žalovaný, navrhovatel x další účastník, jakož i formy samotné žaloby x návrhu. Není totiž dosud ani postaveno napevno, zda se jedná o spor mezi společníky či fyzickými osobami, či pouze v jeho části, když podle žalovaného je ze žalobců společníkem toliko žalobce a). Charakter právního vztahu mezi žalobcem a) a žalobcem b) a žalovaným nebyl dosud žádným z jednajících soudů podroben jakémukoli dokazování, taktéž platí o uvedené zahraniční obchodní společnosti a zahraniční právní úpravě, tedy zejména toho se dotýkající, zejména vzniku, registrace, vztahů uvnitř společnosti a řešení sporů.
12. Z uvedených důvodů tak podle odvolacího soudu je třeba se zabývat výše vznesenými otázkami, prvotně zákonnými podmínkami řízení, pravomocí soud, a teprve poté, pokud bude, vzhledem k pokročilosti času a nepochybně i změnám poměrů, ještě právní zájem pokračovat v řízení. Vrchní soud v Praze proto rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části dle § 221 o. s. ř. zrušil a v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž bude též rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení.