Výrok
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. října 2020 č. j. 74 Cm 169/2019-36 se zrušuje a řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Usnesení 6f, přijaté hlasováním č. 9 na shromáždění konaném dne 30. 7. 2019, jímž bylo rozhodnuto o instalaci kamery se záznamem a kódového zámku k bráně v průjezdu s tím, že v čase 06:00 - 22:00 hod. bude uzamčena polovina brány a v čase 22:00 - 06:00 hod. bude pro veřejnost uzamčena celá a uzamykat ji budou ve 22:00 hod. zaměstnanci provozovny [Anonymizováno] není rozhodnutím orgánu právnické osoby a hledí se na něj, jako kdyby nebylo přijato.“ (výrok I.), „Účastník je povinen navrhovateli nahradit náklady řízení ve výši 18 456 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce navrhovatele.“ (výrok II.).Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání.Podáním ze dne 25. 6. 2021 doručeným Vrchnímu soudu v Praze ze dne 29. 6. 2021 navrhovatelka výslovně vzala svůj návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním společenství dne 30. 7. 2019 v celém rozsahu zpět, a to vzhledem ke skutečnosti, že došlo mezi oběma účastníky ke komplexní dohodě stran vícero vzájemných sporů. Navrhla zastavení řízení s tím, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.Podáním ze dne 1. 7. 2021 účastník výslovně vyjádřil souhlas se zpětvzetím návrhu s tím, že obě strany si ujednaly, že se výslovně náhrady nákladů řízení vzdaly, a proto nepožaduje přiznání náhrady nákladů řízení, které si nese každý z účastníků sám.Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku zpětvzetí návrhu navrhovatelkou rozhodl o zrušení odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně a řízení zastavil (§ 222a odst. 1 o. s. ř.).Odvolací soud byl povinen rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Účastník měl právo na náhradu nákladů řízení, jelikož navrhovatelka procesně zavinila zastavení řízení (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s.), avšak účastník ji nepožadoval, rozhodl odvolací soud tak, jak je uvedeno ve výroku II.Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že o případném vrácení soudního poplatku rozhoduje soud prvního stupně.