Výrok
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 25. února 2020 č. j. 55 Cm 404/2006-61 se ve výroku II. v části „a náhrada hotových výdajů v částce 2 178 Kč, celkem 10 178 Kč.“ mění tak, že [Anonymizováno], sídlem [adresa], likvidátorce již zaniklé obchodní společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , dříve sídlem [adresa], se přiznává náhrada hotových výdajů ve výši 8 033,74 Kč.
Odůvodnění
V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Soud schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace obchodní společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , …/dále jen „společnost“/ předloženou dne 13.11.2019 likvidátorkou [Anonymizováno], … (výrok I.), „[Anonymizováno], likvidátorce obchodní společnosti se přiznává odměna ve výši 8 000 Kč a náhrada hotových výdajů v částce 2 178 Kč, celkem 10 178 Kč. Částka bude vyplacena po právní moci tohoto usnesení.“ (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 12. 2015 č. j. 55 Cm 404/2006-20 byl [Anonymizováno] z funkce likvidátora odvolán a novou likvidátorkou byla ustanovena [Anonymizováno]. Likvidátorka žádá o přiznání odměny ve výši 14 000 Kč a dále o náhradu hotových výdajů ve výši 8 033,74 Kč. Pokud se týká hotových výdajů, byly vyúčtovány tyto: 2 178 Kč inzerce v Obchodním věstníku; 476,50 Kč poštovné; 5 000 Kč vedení účetnictví; 379,24 Kč cestovné. Likvidátorka uvedla, že hotové výdaje hradila ze svých prostředků. Soud přiznal v souladu s ust. § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na náhradě hotových výdajů částku 2 178 Kč za zveřejnění likvidace. Pokud se týká náhrady hotových výdajů za poštovné ve výši 476,50 Kč (faktura č. [Anonymizováno] - [právnická osoba]., splatnost 16. 2. 2016) a za účetní služby ve výši 5 000 Kč (faktura č. [Anonymizováno] - [právnická osoba], splatnost 6. 9. 2019), soud tyto částky nepřiznal, neboť likvidátorka ani na opakovanou výzvu nedoložila úhradu faktur. Soud dále nepřiznal cestovné ve výši 379,24 Kč, neboť likvidátorka ani na opakovanou výzvu nepředložila kopii velkého technického průkazu od použitého vozidla.Proti usnesení soudu prvního stupně - jen do výroku II. ohledně části vztahující se k náhradě hotových výdajů podala likvidátorka včasné odvolání. V odvolání uvedla, že všechny vyúčtované hotové výdaje uhradila ze svých prostředků. Úhradu fakturovaných částek za „inzerci“ a účetní služby přitom odvolatelka doložila a žádala proplatit naprosto standardním způsobem, když ve vyúčtování uvedla, že tyto částky požaduje proplatit a přiložila příslušné faktury. Navrhla, aby Vrchní soud v Praze coby soud odvolací změnil tímto odvoláním napadený výrok usnesení tak, že odvolatelce přizná nárok na náhradu hotových výdajů za vedení účetnictví v částce 5 000 Kč a za uhrazené poštovné ve výši 476,50 Kč a na cestovném v částce 379,24 Kč.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.Ohledně soudem prvního stupně nepřiznané náhrady hotového výdaje za účetní služby z důvodu nepředložení dokladu o úhradě faktury č. [Anonymizováno] vystavené dodavatelem [právnická osoba]., soud prvního stupně nepochybil, když náhradu tohoto hotového výdaje likvidátorce nepřiznal na základě předložené faktury. Faktura totiž jen dokládá, že dodavatel - v daném případě účetní služby, požaduje zaplatit po odběrateli jím požadovanou částku, nikoliv, že ji odběratel skutečně zaplatil. Nicméně odvolatelka před vydáním tohoto usnesení odvolacímu soudu doložila, a to výpisem ze svého bankovního účtu [Anonymizováno] - CZK, že příslušnou částku 5 000 Kč za účetní služby zaplatila dne 9. 9. 2019. Proto vzal odvolací soud za prokázané, že byl tento hotový výdaj likvidátorkou skutečně zaplacen a přiznal jí jeho náhradu.Dále v rámci odvolacího řízení spolu s odvoláním doložila, že ze svého bankovního účtu [Anonymizováno] - CZK zaplatila požadované poštovné ve výši 476,50 Kč, a to již dne 10. 2. 2016. Proto vzal odvolací soud za prokázané, že byl tento hotový výdaj likvidátorkou skutečně zaplacen a přiznal jí jeho náhradu.A konečně odvolatelka doložila spolu s odvoláním i tzv. velký technický průkaz, kvůli jehož nepředložení ji soud prvního stupně nepřiznal požadované cestovné 379,24 Kč. Proto odvolací soud přiznal náhradu i tohoto hotového výdaje.Z výše uvedeného vyplývá, že likvidátorka měla tyto účelně vynaložené hotové výdaje likvidace v prokázané výši ve smyslu § 9 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: - zveřejnění v Obchodním věstníku á 2 178 Kč, poštovné á 476,50 Kč -Kč a účetnictví á 5 000 Kč, což celkem činí 8 033,74 Kč. Odvolací soud proto přiznal likvidátorce posledně uvedenou částku na náhradu hotových výdajů.Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že přiznal likvidátorce náhradu hotových výdajů ve výši 8 033,74 Kč.