Výrok
I. Odvolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. jmenoval likvidátorem obchodní korporace [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen “Společnost”) [tituly před jménem] [Anonymizováno] [IČO] IČO, , nar. [Anonymizováno], sídlem [adresa], ve výroku II. uložil obchodní korporaci [právnická osoba] povinnost zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a ve výroku III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 8. 2019 č. j. 85 Cm 738/2019-38, rozhodl o zrušení společnosti [právnická osoba], jmenování likvidátora, uložení poplatkové povinnosti a nákladech řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 5. 5. 2020 č. j. 7 Cmo 297/2019-62, potvrdil výrok o zrušení společnosti s likvidací a ve zbytku jej zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. Protože soudu je známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že jako statutární orgán obchodní korporace je v obchodním rejstříku zapsána osoba, jež nesplňuje podmínky pro výkon funkce, postupoval podle ust. § 191 odst. 1 a 4 zák č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a jmenoval likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců. Povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč soud uložil obchodní korporaci podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položky 11, odst. 1 písm. e) sazebníku. Výrok o náhradě nákladů odůvodnil ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále i jen „z. ř. s.).
3. Proti usnesení soudu prvního stupně se podáním ze dne 3. 3. 2021 doručené soudu 9. 3. 2021 odvolal [Anonymizováno] (č. l. 88 spisu), který tvrdí, že ke dni 3. 3. 2021 mu bylo doručeno odvoláním napadené usnesení ze dne 3. 8. 2020 prostřednictvím [tituly před jménem] [Anonymizováno] a tudíž je odvolání včasné, žádajíc zrušení usnesení soudu prvního stupně a zrušení likvidace.
4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda je odvolatel [Anonymizováno] osobou oprávněnou k podání odvolání.
5. Odvolací soud ze spisu shledal, že zdejší soud k odvolání obchodní korporace rozhodl usnesením ze dne 5. 5. 2020 č. j. 7 Cmo 297/2019-62, kterým potvrdil výrok I. usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o zrušení Společnosti s likvidací, a ten nabyl právní moci dne 8. 6. 2020. Proto je předmětem tohoto řízení, o kterém bylo soudem prvního stupně vydáno v záhlaví uvedené usnesení, proti němuž i dle svého obsahu odvolání směřuje, již jen jmenování likvidátora Společnosti dle § 191 odst. 1 o. z.
6. Podle ustanovení § 201 o. s. ř. může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním účastník řízení, pokud to zákon nevylučuje.
7. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.
8. Řízení o jmenování likvidátora Společnosti v likvidaci je řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob podle ust. § 85 písm. a) z. ř. s. Účastenství v tomto řízení se řídí ust. § 6 odst. 1 z. ř. s., dle kterého v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel, a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení je v tomto případě účastníkem řízení Společnost s likvidací, a stává se jím i likvidátor Společnosti, poté co byl soudem do této funkce jmenován, neboť o právech a povinnostech těchto osob je v řízení o jmenování likvidátora Společnosti jednáno.
9. Vzhledem k uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že F. H. dle ust. § 6 odst. 1 z. ř. s. není účastníkem řízení, neboť o jeho právech a povinnostech se v řízení nejedná, a proto není osobou oprávněnou dle ust. § 201 o. s. ř. k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně.
10. Ze shora popsaných důvodů postupoval odvolací podle citovaného ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání [Anonymizováno] bez věcného projednání odmítl.
11. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 23 z. ř. s., neboť neshledal žádné okolnosti případu, které by její přiznání, některému z účastníků řízení, odůvodňovaly.