Usnesení

Spisová značka

7 Cmo 187/2021

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 2021-06-28Č. j.: 7 Cmo 187/2021-46Předsedkyně senátu: JUDr. Vladislava Riegrová Ph.D.Agenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 2026-03-23Předmět řízení: o určení vlastnictví k obchodnímu podílu ve společnosti VTOS s.r.o., o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 76 Cm 158/2019-34 ze dne 12. března 2021ECLI:CZ:VSPH:2021:7.Cmo.187.2021.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

  • 99/1963 Sb.§ 43§ 142§ 146§ 205§ 209§ 211§ 212a§ 224

Označená místa (18) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Odvolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ve shora uvedené právní věci soud v bodě I. výroku rozhodl takto: „Žaloba, aby soud určil, že ke dni 27. 8. 1998 nepřešel na [Anonymizováno] zděděný obchodní podíl po zemřelém [Anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO] se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložky 57023, ve výši 40 %, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Žaloba, aby soud určil, že ke dni 27. 8. 1998 zůstal po zemřelém [Anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO] se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložky 57023, uvolněný obchodní podíl ve výši 40 %, se zamítá.“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „Žaloba, aby soud určil, že [Anonymizováno] je od 3. 11. 2004 společníkem ve společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO] se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložky 57023, s obchodním podílem ve výši 40 %, se zamítá.“ V bodě IV. výroku rozhodl takto: „Žaloba, aby soud určil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] je od 3. 11. 2004 společníkem společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO] se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, v oddíle C, vložky 57023, s obchodním podílem ve výši 0 %, se zamítá.“ V bodě V. výroku soud rozhodl takto: Žalobce je povinen zaplatit žalovaným č.1/ a č.2/ na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 093 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných č.1/ a č.2/.“

2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že tak soud rozhodl po provedeném dokazování, když shledal podanou žalobu nedůvodnou. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně, v rozsahu bodu I. - IV. jeho výroku se žalobce včas odvolal s odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. b/, d/, e/ a g/ o. s. ř. s tím, že „blanketní odvolání bude následně řádně odůvodněno, popř. ve lhůtě stanovené soudem.“

4. Soud prvního stupně následně usnesením č. j. 76 Cm 158/ 2019- 41 ze dne 21. května 2021 odvolatele vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení odstranil vady svého odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 76 Cm 158/2019-34 ze dne 12. března 2021, spočívající v tom, že neobsahuje všechny náležitosti, stanovené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř., kdy je nutno doplnit, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu /odvolací důvod /. Usnesení soudu obsahovalo poučení o tom, že nebude-li odvolání ve stanovené lhůtě řádně doplněno, odvolací soud odvolání odmítne.

5. K výzvě soudu, jež byla žalobci k rukám jeho právního zástupce doručena dne 28. 5. 2021, žalobce ve stanovené lhůtě ani později nedoplnil. Přitom jak je zřejmé z podaného odvolání, neodůvodněnosti svého odvolání si žalobce sám byl vědom.

6. Podle ust. § 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést /odst. 1/. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno a doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen /odst. 2 /.

7. Podle ustanovení § 212a o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí soudu prvního stupně lze přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny. /odst. 1/. Rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu /§ 43 a 209/ žádné odvolací důvody /odst. 2/.

8. V daném případě bylo žalobcem podáno odvolání, postrádající odvolací důvod, tedy v čem konkrétně je spatřována nesprávnost rozhodnutí či postupu soudu a odvolací návrh, tedy jak by o odvolání mělo být odvolacím soudem rozhodnuto. Žalobce podle ustanovení § 209 o. s. ř. soudem prvního stupně s řádným poučením vyzván ve smyslu ustanovení § 43 o. s. ř. k doplnění svého odvolání. Lze jen podotknout, že výzva sice správně žalobci ukládala doplnit odvolací důvod, avšak již pominula absentující odvolací návrh a poněkud nepřesně hovořila o chybějícím údaji rozsahu, v němž byl rozsudek napadán, jenž nechybí. Každopádně, vzhledem k tomu, že žalobce na výzvu k odstranění vady v podobě absence odvolacího důvodu nereagoval a odvolání v tomto směru nedoplnil, je pro účely dalšího procesního postupu odvolacího soudu již bez významu, že žalobce rovněž nebyl vyzván k uvedení odvolacího návrhu. Neuvedení odvolacího návrhu samo o sobě představuje vadu, pro niž nelze v odvolacím řízní pokračovat. Případné doplnění odvolacího návrhu na tom by nemohlo nic změnit. Odvolacímu soudu nezbylo než odvolání podle ustanovení § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout.

9. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud vycházel z dikce ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaným náklady odvolacího řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací