Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně ze dne 17. 6. 2024, č. j. 18 Cm 8/2018-350, se zrušuje a řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2016 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 779 088 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ode dne 25. 9. 2016 do zaplacení. Uvedl, že tuto částku uhradil žalovanému jako zálohu za převod rozděleného podílu ve společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, , posledně sídlem [adresa]. Přes odstoupení od smlouvy o převodu podílu žalovaný zálohu dosud nevrátil.
2. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 779 088 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % p. a. od 25. 9. 2017 (podle odůvodnění od 25. 9. 2016 – pozn. odvolacího soudu) do zaplacení (výrok I.) a současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 511 276,51 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání.
4. Podáním doručeným odvolacímu soudu dne 21. 7. 2025 vzal žalobce žalobu v plném rozsahu zpět z důvodu splnění podmínek ujednaných v dohodě o narovnání uzavřené dne 11. 6. 2025 mezi žalobcem a žalovaným. Navrhl zastavení řízení a rozhodnutí o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení ve smyslu čl. I. odst. 4 uzavřené dohody o narovnání, kterou ke svému podaní přiložil.
5. Podle § 222a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
6. Podle § 222a odst. 2 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.
7. Odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné. Z obsahu odvolání je zřejmé, že žalovaný s žalobou nesouhlasí; odvolací soud proto považoval za nadbytečné souhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby zjišťovat.
8. Odvolací soud proto podle § 222a odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastavil.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když důvodem zpětvzetí žaloby bylo mimosoudní vyřešení sporu. Odvolací soud proto neshledal procesní zavinění za zastavení řízení u žádného z jeho účastníků a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.