Výrok
Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění
1. Navrhovatelka se svým návrhem doručeným soudu dne 31. 10. 2019 domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČ [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta B] (dále též jen „Společnost“) ze dne 31. 7. 2019, týkající se schválení návrhu představenstva a dozorčí rady o vykázání ztráty za účetní období 2018, volby členů představenstva Společnosti, volby členů dozorčí rady Společnosti a určení auditora pro účetní závěrku za rok 2019.
2. Řízení bylo přerušeno usnesením soudu prvního stupně ze dne 23. 3. 2021, č. j. 34 Cm 74/2019-96, do skončení dovolacího řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2021, č. j. 14 Cmo 190/2019-482. Usnesení nabylo právní moci dne 11. 9. 2021.
3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku rozhodl, že v řízení se pokračuje a současně se řízení přerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 39 Cm 70/2017. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že v řízení vedeném pod sp. zn. 39 Cm 70/2017 se navrhovatelka domáhá v podobné věci vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 30. 5. 2017. Soud prvního stupně konstatoval, že odpadla překážka, když skončilo dovolací řízení vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Cdo 1606/2022, pro kterou bylo řízení přerušeno, pročež rozhodl podle § 111 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o jeho pokračování. Dále soud prvního stupně uvedl s odkazem na § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., že v řízení vedeném u téhož soudu pod sp. zn. 39 Cm 70/2017 jsou řešeny obdobné otázky jako v této věci, tedy i zcela zásadní otázky aktivní legitimace navrhovatelky k podání návrhu. Vhodnost přerušení řízení shledává soud i v ekonomice řízení. Rozhodl proto o opětovném přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení řízení shora uvedeného.
4. Do tohoto usnesení podala včasné odvolání Společnost. Namítá, že odvoláním napadené usnesení je založeno na nesprávném posouzení věci, není opřeno o relevantní a zákonné důvody, je nedostatečně odůvodněno, kdy v důsledku je tak nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně neuvedl, v čem spočívá ekonomika přerušení daného řízení a na základě jakých skutečností učinil soud svůj závěr. Dle rozhodovací praxe nemá přerušení řízení oporu v § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř, není-li v jiném řízení řešená rozhodná otázka součástí výroku rozhodnutí. Navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a řízení tak bez přerušení pokračovalo.
5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) napadeného usnesení.
6. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.
7. Podle § 111 odst. 2 písm. c) o. s. ř. jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 1 a 2, činí soud všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení nebo pro které přerušení trvá. Jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, pokračuje soud v řízení i bez návrhu.
8. Komentářová literatura v DOLEŽÍLEK, Jiří. § 109 [Přerušení řízení]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 753, marg. č. 8.) uvádí, že „Po odpadnutí překážky, pro kterou bylo řízení přerušeno, soud pokračuje v řízení. Vydá o tom usnesení; proti usnesení soudu prvního stupně je odvolání přípustné.“ Obdobně též v SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). V Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 10–11.) § 109 [Přerušení řízení rozhodnutím soudu], kde se uvádí, že „Soud rozhoduje formou usnesení. Proti usnesení o přerušení řízení je odvolání přípustné. …… Odpadne-li překážka, která způsobila přerušení řízení, pak soud usnesením rozhodne o pokračování v řízení. Proti tomuto usnesení je odvolání přípustné.“
9. Na základě uvedeného odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně nepostupoval správně, jelikož o přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. rozhodl v době, kdy v něm ještě nebylo pokračováno. Soud o pokračování v řízení po odpadnutí překážky musí vydat usnesení, do kterého je odvolání přípustné, a teprve po právní moci usnesení o pokračování v řízení může soud řízení (znova) přerušit, nelze však toto učinit současně jedním rozhodnutím.
10. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil pro vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 219a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
11. Pokud soud prvního stupně v dalším řízení, po právní moci usnesení o pokračování v řízení, řízení opět přeruší, vypořádá se v odůvodnění usnesení i s odvolacími námitkami Společnosti.
12. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).