Výrok
I. Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odůvodnění
1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Soud jmenuje na místo dosavadního likvidátora společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , [Anonymizováno] novým likvidátorem společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [adresa].“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.“
2. V odůvodnění rozhodnutí soud úvodem uvedl: „ Soud usnesením 81 Cm 7/2012-14 ze dne 8. 8. 2012 rozhodl o zrušení společnosti [právnická osoba] a likvidátorem společnosti jmenoval [Anonymizováno], společníka společnosti. Do dnešního dne nebyla likvidace společnosti dokončena. Podáním ze dne 21. 9. 2021 [fyzická osoba] soud žádal o ukončení činnosti společnosti, neboť nevykazuje žádnou činnost a nevlastní žádný majetek.“
3. Z odůvodnění rozhodnutí se dále podává soudem učiněný závěr, že pro účely ukončení likvidace je nutná změna v osobě likvidátora, to za situace, že dosavadní likvidátor likvidaci neprovedl, ani s ní nezapočal, přičemž z jeho podání je zřejmé, že postupu likvidaci /způsobu provádění likvidace/ likvidátor neporozuměl.
4. Soud s odkazem na ustanovení § 191 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 89/2021 Sb. jmenoval novým likvidátorem společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze seznamu insolvenčních správců, když ten se již jako likvidátor osvědčil.
5. Výrok o nákladech řízení soud odůvodnil takto: „O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, neboť žádnému z účastníků náklady v tomto řízení nevznikly.“
6. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně se včas odvolal účastník č. 1/, dosavadní likvidátor, přičemž uvedl, že „dne 21. 9. 2021 bylo provedeno podání žádosti o ukončení činnosti společnosti [právnická osoba]. Likvidace byla započata 8. 8. 2012. Společnost nevykazuje žádnou činnost, nemá žádné nedoplatky, u Finančního úřadu [adresa] bylo podáno každý rok daňové přiznání s nulovou hodnotou.“
7. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé /podmínky řízení/.
8. Z obsahu spisu se podává, že v daném případě soud k návrhu společníků, [Anonymizováno] a [Anonymizováno], rozhodl usnesením na č. l. 14 spisu o zrušení společnosti [právnická osoba]. s likvidací a o jmenování [Anonymizováno] likvidátorem této společnosti. Dané řízení bylo pravomocně skončeno uvedeným rozhodnutím, a tedy již neběží.
9. Podle ustanovení § 191 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.
10. Z uvedeného vyplývá, že likvidátora, jenž neplní své povinnosti, je možné odvolat pouze v řízení, zahájeném na návrh. Tato okolnost má význam potud, že absentuje-li příslušný návrh v čistě návrhovém řízení, jedná se o nedostatek neodstranitelné podmínky řízení /§ 104 odst. 1 o. s. ř./ Naproti tomu, jednalo-li by se o řízení, jež lze zahájit i bez návrhu, absence usnesení, jímž by soud zahájil příslušné řízení, by zakládalo odstranitelný nedostatek podmínky řízení /§ 104 odst. 2 o. s. ř. / Shodný názor je prezentován v komentáři k ustanovení § 16 zákona č. 292/2013 Sb. v publikaci: Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D. Levý, J., Hromada, M. a kol. Zákona o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020,1156 s.
11. Z obsahu spisu je zřejmé, že napadeným rozhodnutím soud prvního stupně rozhodl, aniž by byl podán návrh na odvolání likvidátora soudem a jmenování nového.
12. Jestliže tedy nebyl podán návrh na odvolání likvidátora ve smyslu ustanovení § 191 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., nebyl ovšem ani podán návrh likvidátora na zproštění funkce ve smyslu ustanovení § 191 odst. 3 tohoto zákona, a v podobě absence návrhu tak je dán neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, kdy pojmově nepřicházelo v úvahu, že by soud mohl popsaným způsobem rozhodnout, /pro účely daného odvolacího řízení odhlížíme od nepřesného formálně technického postupu soudu, kdy obecně je namístě výslovné odvolání původního likvidátora a výslovné jmenování nového, jsou-li pro to zákonné předpoklady/, odvolacímu soudu nezbylo než rozhodnutí soudu prvního stupně postupem dle ustanovení § 219 a odst. 1 o. s. ř. zrušit a řízení dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zastavit. Pro úplnost odvolací soud podotýká, že pokud je odvoláván původní likvidátor a jmenován nový, musí být účastníkem řízení i obchodní společnost, respektive obecně subjekt, o jehož likvidátora jde. Okolnost ovšem, že v napadeném rozhodnutí soudu prvního stupně obchodní společnost jako účastník řízení uvedena není, je v procesní situaci dané věci bez významu.
13. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud postupem dle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř.