Výrok
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením odmítl odvolání společnosti [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele], sídlem [adresa] (dále též jen „Společnost“) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2021, č. j. 84 Cm 418/2021-5, kterým soud rozhodl o zrušení Společnosti s likvidací. V odůvodnění soud uvedl, že proti tomuto rozhodnutí se Společnost odvolala prostřednictvím svého zástupce a současně podala žádost o prominutí zmeškání lhůty k odvolání. Odvolání bylo do datové schránky soudu doručeno dne 20. 9. 2021 a doplněno přípisem doručeným soudu dne 11. 10. 2021. Soud usnesením ze dne 1. 11. 2021, č. j. 84 Cm 418/2021-23, zamítl návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, neboť návrh neobsahoval žádný omluvitelný důvod zákonem předvídaný. Poté soud za použití § 204 odst. 1 a § 208 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) uzavřel, že napadené usnesení bylo Společnosti doručeno dne 30. 8. 2021, zákonná 15 denní lhůta pro podání odvolání uplynula dne 7. 9. 2021 a odvolání bylo podáno dne 20. 9. 2021, tj. po uplynutí odvolací lhůty. Soud proto odvolání jako opožděné odmítl dle § 208 odst. 1 o. s. ř.
2. Proti tomuto usnesení podala Společnost včasné odvolání, ve kterém si stěžovala na postup soudu v řízení, neboť jednatel [Anonymizováno] byl souzen a odsouzen, aniž by mohl uplatnit své právo účastnit se soudního řízení a bránit se proti rozsudku, Společnost se marně domáhala zastavení její likvidace a jednatele Společnosti kontaktovala likvidátorka, která nebyla v rozsudku likvidátorem stanovena, a přesto byla vybavena všemi potřebnými dokumenty vztahujícími se k osobě jednatele.
3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
4. Podle § 204 odst. 1 o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
5. Podle § 208 odst. 1 o. s. ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.
6. Podle § 57 odst. 2 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost jej doručit.
7. Odvolací soud ze spisu zjistil, že o návrhu na prominutí zmeškání lhůty rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 1. 11. 2021, č. j. 84 Cm 418/2021-23, tak, že návrh na prominutí zmeškání lhůty zamítl. Proti tomuto zamítavému usnesení o prominutí zmeškání lhůty podala Společnost odvolání, o němž rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 11. 2021, č. j. 84 Cm 418/2021-28, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 25. 2. 2022, č. j. 7 Cmo 30/2022-40, tak, že jej pro opožděnost odmítl.
8. Ze spisu odvolací soud dále zjistil, že usnesením ze dne 17. 8. 2021, č. j. 84 Cm 418/2021-5, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 9. 2021, č. j. 84 Cm 418/2021-12, soud prvního stupně výrokem I. zrušil Společnost a nařídil její likvidaci, výrokem II. soud jmenoval likvidátorkou Společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], sídlem [adresa], výrokem III. soud uložil Společnosti povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč na účet Městského soudu v Praze ve lhůtě 10 dnů od právní moci usnesení a výrokem IV. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto usnesení bylo Společnosti doručeno do datové schránky v pondělí 30. 8. 2021. Posledním dnem odvolací lhůty byl den 15. 9. 2021, odvolání Společnosti bylo soudu doručeno dne 20. 9. 2021 (č. l. 7).
9. Z uvedeného je tak zřejmé, že odvolání Společnosti bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty a jelikož již bylo pravomocně rozhodnuto, že se nepromíjí zmeškání lhůty pro podání odvolání, odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je ve výroku věcně správné.
10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků odvolací soud neshledal.