Výrok
Usnesení soudu prvního stupně se mění ve výroku I. tak, že v řízení na místo žalobkyně 102) [Jméno žalobce B4], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalobce B4], zemřelé dne [Anonymizováno], posledně bytem [adresa] bude pokračováno s [Anonymizováno], narozeným dne [Datum narození advokáta G], že se řízení ve vztahu k žalobkyni 102) [Jméno žalobce B4], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalobce B4], zemřelé dne [Anonymizováno], posledně bytem [adresa] nezastavuje a ve výroku III tak, že se o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní 102) [Jméno žalobce B4], narozenou dne [Datum narození žalobce B4], zemřelou dne [Anonymizováno], posledně bytem [adresa] a žalovanou nerozhoduje.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze shora uvedeným usnesením výrokem I. rozhodl, že návrh, aby do řízení na straně žalobkyně 102) [Jméno žalobce B4], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalobce B4], zemřelé dne [Anonymizováno], posledně bytem [adresa] vstoupil [Jméno advokáta G], nar. [Anonymizováno] (poznámka odvolacího soudu: správně [Datum narození advokáta G]), bytem [Adresa žalobce B4], se zamítá. Výrokem II. rozhodl, že se řízení ve vztahu k žalobkyni 102) [Jméno žalobce B4], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalobce B4], zemřelé dne [Anonymizováno], posledně bytem [adresa] zastavuje. Výrokem III. rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní 102) [Jméno žalobce B4], narozenou dne [Datum narození žalobce B4], zemřelou dne [Anonymizováno], posledně bytem [adresa] a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že žalobou ze dne 19. 2. 2018 se žalobkyně 102) [Jméno žalobce B4], domáhá dorovnání protiplnění v důsledku nuceného přechodu účastnických cenných papírů. Podáním ze dne 16. 1. 2023 [Jméno advokáta G] navrhl, aby vstoupil do řízení na místo žalobkyně 102), která dne [Anonymizováno] zemřela a [Jméno advokáta G] je jejím právním nástupcem, k čemuž doložil usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16. 12. 2022, č.j. 8 D 475/2022-31. Soud prvního stupně shledal, že v uvedeném usnesení vydaném v rámci pozůstalostního řízení, které navrhovatel [Jméno advokáta G] doložil ke svému návrhu, není pohledávka žalobkyně 102) uvedena, proto učinil dotaz na soudního komisaře v předmětném pozůstalostním řízení, aby sdělil, z jakého důvodu není tato pohledávka žalobkyně 102) v uvedeném pozůstalostním rozhodnutí uvedena. Soudní komisař sdělil, že pohledávka nebyla v pozůstalostním řízení projednávána. Na základě uvedeného soud prvního stupně konstatoval, že ač žalobkyně 102) v průběhu řízení zemřela, nemá s ohledem na rozhodnutí v pozůstalostním řízení za prokázané, že by [Jméno advokáta G] byl procesním nástupcem žalobkyně 102), a proto jeho návrh zamítl.
3. Odvolací soud si je vědom znění ustanovení § 24 odst. 1 Instrukce č. 4/2017 Ministerstva spravedlnosti ze dne 23. 10. 2017 (12/2017-OJD-ORG/36), o soudních písemnostech, dle kterého „Pokud v téže věci vystupuje v procesním postavení žalobců, oprávněných nebo navrhovatelů více osob označují se písmeny malé abecedy [ve formátu a), b), c) atd.]. Ostatní subjekty řízení (včetně obviněných, obžalovaných, odsouzených a mladistvých) se označují arabskými číslicemi [ve formátu [právnická osoba]. atd.].“ Jelikož však v poměrech projednávané věci na straně žalobců stojí velký počet osob (v řádu několika set žalobců), má odvolací soud za to, že pro jejich lepší přehlednost a z praktických důvodů je namístě výjimečně tyto v poměrech dané věci označit arabskými číslicemi (což nadále činí).
4. Proti výroku I. usnesení podal [Jméno advokáta G] včasné odvolání. Uvedl, že skutečnost, že v rozhodnutí v řízení o pozůstalosti nebyla přímo uvedena pohledávka žalobkyně 102) na dorovnání protiplnění uplatněná v tomto řízení, nebrání v jeho v procesním nástupnictví jako dědice žalobkyně 102). Zdůraznil, že je jediným dědicem žalobkyně 102), a je tudíž předem vyloučena možnost intervence jiného dědice, odlišného od [Jméno advokáta G]. Uvádí, že v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 19/2016 bylo rozhodnuto o jeho procesním nástupnictví po zemřelé manželce. Uvádí, že součástí práva na spravedlivý proces je i princip předvídatelnosti soudního rozhodování a ochrany legitimního očekávání účastníků, kdy pokud v případě dvou řízení o skutkově obdobných věcech dojde k právní události (úmrtí účastníka) a k následnému rozdílnému rozhodnutí o procesním nástupnictví, nelze takovéto soudní rozhodování považovat za předvídatelné. Namítl, že právo na pokračování v soudním řízení, s odkazem na § 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v postavení procesního nástupce by mělo být soudy chráněno, opačný přístup by vedl k nepřípustnému přepjatému formalismu. Navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadený výrok změnil tak, že v řízení bude pokračováno s [Anonymizováno] jako s žalobkyní 102).
5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadený výrok I. usnesení spolu se závislými výroky II. a III. usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
6. Podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
7. Podle ustanovení § 107 odst. 2 o. s. ř., ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
8. Podle § 193 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1; v případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové majetek uvedený v odstavci 1 v podílech, vyplývajících z provedeného vypořádání dědictví. Je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení.
9. V daném řízení uplatnili žalobci žalobou proti žalovanému právo na dorovnání přiměřeného protiplnění dle § 390 odst. 1 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. V průběhu řízení před soudem prvního stupně, dne [Anonymizováno] žalobkyně 102) zemřela. Tím ztratila způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). Povaha věci umožňuje v řízení pokračovat, neboť dle hmotného práva nejsou práva a povinnosti žalobkyně 102) jako vytěsněné akcionářky a její právo na dorovnání, o které v tomto řízení jde, vázány na její osobu a přechází tak na jejího právního nástupce.
10. Usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16. 12. 2022 č. j. 8 D 475/2022-31, jež nabylo právní moci dne 16.12.2022 (dále též jen „dědické usnesení“), bylo potvrzeno nabytí veškerého majetku v pozůstalosti po zemřelé žalobkyni 102) jedinému dědicovi [Anonymizováno], narozenému dne [Datum narození advokáta G], bytem [adresa]. Z odůvodnění dědického usnesení vyplývá, že [Jméno advokáta G], jako pozůstalý manžel, je jediným dědicem ze zákona druhé dědické třídy, který jako jediný zákonný dědic dědictví neodmítl, pročež mu soud podle § 185 odst. 1 písm. a) z. ř. s. potvrdil nabytí dědictví. Pohledávka na dorovnání přiměřeného protiplnění v penězích při nuceném přechodu účastnických cenných papírů společnosti [Anonymizováno] za každou z 12 100 Ks akcií vlastněných původní žalobkyní 102) nebyla v dědickém řízení projednána, neboť v průběhu řízení se o ní notářská kancelář nedozvěděla.
11. Podmínkou, aby proběhlo dodatečné projednání dědictví při nově objeveném majetku, je, že některý z dědiců o dodatečné projednání požádá. Dodatečné projednání nově najevo vyšlého majetku tedy není obligatorní, soud nezahájí sám řízení z úřední povinnosti. Dodatečné projednání pozůstalosti je tak samostatným a novým řízením, což se projevuje i tím, že se zahajuje jen na návrh. V případě, že bylo původní řízení o pozůstalosti skončeno usnesením o dědictví a žádný z dědiců nepožádal o dodatečné projednání dědictví, platí podle § 193 odst. 2 z. ř. s. i ohledně nově najevo vyšlého majetku zákonná domněnka, že ho nabyli dědici určení původním usnesením o dědictví způsobem, jakým se podíleli na nabytí původního dědictví, tj. jejich podíly na majetku nově najevo vyšlém odpovídají jejich podílům na pozůstalosti dle původního usnesení.
12. Vzhledem k tomu, že [Jméno advokáta G] jako jediný zákonný dědic nepožádal, aby soud doprojednal pozůstalost o pohledávce na dorovnání přiměřeného protiplnění, která se objevila dodatečně až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16. 12. 2022 č. j. 8 D 475/2022-31 o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí nově objevené pohledávky na dorovnání přiměřeného protiplnění. Na základě toho je nutné uzavřít, že podle původního rozhodnutí nabyl jediný dědic [Jméno advokáta G] i nově zjištěný majetek.
13. Z uvedeného je zřejmé, že závěr soudu prvního stupně, že do práv a povinností týkajících se vymáhání předmětné pohledávky mohl [Jméno advokáta G] vstoupit pouze v případě, že by tato pohledávka byla řádně projednána v rámci dědického řízení, není správný. Otázku, zda pro závěr o procesním nástupnictví žalobkyně 102) je třeba, aby předtím byla pohledávka, jež je předmětem řízení, dodatečně projednána v dědickém řízení, neposoudil soud prvního stupně správně. Na základě toho není správný ani postup soudu prvního stupně, kterým zastavil řízení soud prvního stupně ve vztahu k žalobkyni 102) [Jméno žalobce B4] (výrok II.) a rozhodl ve vztahu mezi žalobkyní 102) [Jméno žalobce B4] a žalovanou o náhradě nákladů řízení.
14. Na základě shora uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
15. O náhradě nákladů odvolacího řízení nebylo tímto usnesením rozhodováno, neboť vydáním tohoto usnesení řízení ve věci nekončí (§ 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).
16. Nad rámec výše uvedeného, bez vlivu na výsledek odvolacího řízení, odvolací soud dodává, že v dané věci podalo návrh 345 žalobců, převážně fyzických osob. Z obsahu spisu je zřejmé, že soud prvního stupně se otázkou procesní subjektivity u žalobců [vyjma [Jméno žalobce B4], v usnesení soudu prvního stupně označena jako 102)], byť je evidentní, že mnozí z nich jsou osobami velmi pokročilého věku. V průběhu řízení neověřil, zda jejich způsobilost být účastníkem řízení trvá či nikoliv; bez dalšího s nimi jednal jako s účastníky řízení. K otázce, zda u těchto trvá způsobilost být účastníkem daného řízení či nikoliv, provede šetření a v případě zjištění ztráty způsobilosti být účastníkem řízení přijme v souladu s procesními předpisy patřičná opatření a bude jednat s jejich případnými právními nástupci (§ 107 o. s. ř.).