Výrok
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2025, č. j. O 497/RD244/MSPH, Fj 273957/2025/MSPH, se mění tak, že se řízení nezastavuje.
Odůvodnění
1. Rejstříkovému soudu došel dne 23. 6. 2025 z datové schránky advokáta [Jméno advokáta] návrh na zápis změny údajů zapsaných o navrhovateli v rejstříku obecně prospěšných společností, a to výmazu člena dozorčí rady [Anonymizováno] se dnem zániku funkce i členství 19. 6. 2024, zápisu člena dozorčí rady [tituly před jménem] se dnem vzniku funkce i členství 10. 4. 2024 a zápisu člena dozorčí rady [Anonymizováno] se dnem vzniku funkce i členství 26. 6. 2024. K návrhu byla přiložena plná moc, kterou k podání návrhu a zastupování v rejstříkovém řízení zmocnil advokáta [tituly před jménem] ředitel navrhovatele [tituly před jménem] (dále jen „plná moc“). Plná moc je opatřena uznávaným elektronickým podpisem s datem 14. 3. 2025.
2. Rejstříkový soud usnesením ze dne ze dne 30. 6. 2025, č. j. O 497/RD241/MSPH, Fj 273957/2025/MSPH vyzval navrhovatele, aby předložil plnou moc s úředně ověřeným podpisem s tím, že přeložená plná moc je podepsána uznávaným elektronickým podpisem, který je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, nikoli úředně ověřeného. Rejstříkový soud ověřil, že nejsou splněny podmínky ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby.
3. Rejstříkový soud napadeným usnesením řízení o návrhu zastavil. V odůvodnění uvedl, že učinil marnou výzvu k doložení oprávnění zástupce jednat za navrhovatele. Předložená plná moc nesplňuje náležitosti plné moci s úředně ověřeným podpisem.
4. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel prostřednictvím [Jméno advokáta] odvolání, které rejstříkovému soudu vytýká, že na věc aplikoval ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „z. v. r.“), přestože měl aplikovat třetí odstavec téhož ustanovení. Účelem § 22 z. v. r. je ověření, že návrh podává osoba oprávněná jednat za navrhovatele. Navíc ředitel navrhovatele učinil kroky, aby jeho elektronický podpis byl ověřitelný podle § 6 odst. 2 zákona o právu na digitální služby. Proto považuje za překvapivé, že soud tuto skutečnost rozporuje. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s právním názorem, že plná moc opatřená kvalifikovaným elektronickým podpisem splňuje požadavek § 22 odst. 3 z. v. r.
5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
6. Podle § 22 z. v. r. návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě; to platí obdobně pro dokládání listin o skutečnostech uvedených v návrhu na zápis a listin zakládaných do sbírky listin. Vláda stanoví, v jakém formátu se listiny v elektronické podobě podávají a které listiny lze podávat pouze v elektronické podobě (odstavec 1). Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen (odstavec 2). Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu (odstavec 3).
7. Ustanovení § 22 odst. 3 z. v. r. obsahuje legislativní odkaz na § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce: K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.
8. Ustanovení § 22 odst. 3 z. v. r. ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce představují zvláštní úpravu vůči obecné úpravě § 6 odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby: Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu. Zákon o veřejných rejstřících totiž pro návrh na zápis podaný v elektronické podobě nevyžaduje úředně ověřený podpis, nýbrž pouze uznávaný elektronický podpis, případně podání návrhu prostřednictvím datové schránky navrhovatele. To platí i pro plnou moc k podání takového návrhu (§ 441 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., shodně Havel, B. in Havel, Štenglová, Dědič: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. Praha: C. H. Beck 2025, s. 57).
9. Jestliže návrh v projednávané věci byl podán v elektronické podobě právním zástupcem, který k návrhu přiložil plnou moc podepsanou uznávaným elektronickým podpisem statutárního orgánu navrhovatele, byly tím splněny podmínky řízení stran oprávnění právního zástupce (advokáta [Jméno advokáta]) zastupovat navrhovatele. K zastavení řízení nebyl dán důvod.
10. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) změnil tak, že se řízení nezastavuje.