Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

9 Cmo 243/2025

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 24. 6. 2026Č. j.: 9 Cmo 243/2025-91Předseda senátu: JUDr. Ing. Dušan HrabánekAgenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 23. 9. 2026Předmět řízení: o poskytnutí zálohy na odměnu a náhradu nákladů likvidace, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2025, č. j. 66 Cm 29/2024-75,ECLI:CZ:VSPH:2026:9.Cmo.243.2025.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2025, č. j. 66 Cm 29/2024-75, se ruší a řízení se zastavuje.

II. Návrh navrhovatele na poskytnutí zálohy na odměnu likvidátora a na náklady likvidace účastníka se postupuje České národní bance jako orgánu, do jehož pravomoci náleží.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 7. 2025, č. j. 9 Cmo 366/2024-66, bylo k odvolání navrhovatele [právnická osoba] rozhodnuto o zrušení výmazu [právnická osoba] (dále jen „družstvo“) z obchodního rejstříku (výrok I. a.), nařízení likvidace družstva (výrok I. b.) a jmenování navrhovatele do funkce likvidátora družstva (výrok I. c.).

2. Dne 6. 8. 2025 požádal navrhovatel jako likvidátor o zálohu 100 000 Kč na náklady likvidace a svou odměnu s odůvodněním, že podle odvolacího soudu tyto náklady pravděpodobně ponese stát. Záloha má být použita mimo jiné na náklady řízení, odměnu advokáta a účetní a daňové služby.

3. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl. V odůvodnění uvedl, že maximální odměna a náhrada nákladů, kterou hradí stát, je zastropována částkou 70 000 Kč a už proto není soud oprávněn poskytnout navrhovateli zálohu ve výši 100 000 Kč. Dále dospěl k závěru, že se jedná o likvidaci „mrtvé“ společnosti, protože jde o nečinnou, nemajetnou společnost, u níž zbývá pouze formálně vypořádat zástavní právo a otázku nákladů řízení, a proto nepovažuje za účelné vynakládat další náklady na právní, účetní či daňové služby. Dále konstatoval, že uplatňované náklady (zejména náklady řízení) nejsou náklady likvidace ani nebyly vynaloženy účelně, přičemž část z nich vznikla v důsledku dřívějšího pochybení, a navíc nesouvisí s výkonem funkce likvidátora, takže by jejich úhrada vedla k bezdůvodnému obohacení. Soud prvního stupně tak vzhledem k výše uvedenému a k předpokládané krátké době trvání likvidace neshledal důvod k přiznání zálohy na odměnu a náklady likvidace a návrh zamítl. Zároveň upozornil i na možnou neúčelnost dalších kroků, jako je výzva věřitelům k přihlášení pohledávky.

4. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání. Uvádí, že se odměna likvidátora a náhrada hotových výdajů řídí jiným právním předpisem, než kterým se řídil soud prvního stupně a ze kterého vyplývají jiné limity. Odvolatel dále již při rozhodování o obnovení družstva upozorňoval na náklady spojené s likvidací, a odvolací soud to měl vzít na vědomí s tím, že zájem na eventuálním výmazu zástavního práva tížícího nemovitosti [právnická osoba]., převyšuje nad náklady likvidace. Odvolatel nesouhlasí ani s tím, že by byla jeho chyba jakožto likvidátora družstva, že nebyl vypořádán zápis zástavního práva navrhovatele v katastru nemovitostí. Výmaz zástavního práva na předmětné nemovitosti totiž spadal podle dohody o narovnání do povinnosti navrhovatele a odvolatel byl povinen pouze poskytnout součinnost. Likvidátorovi se prozatím nepodařilo získat od [právnická osoba], ani podklady k dohodě o narovnání. Nelze tak uzavřít, že nebude třeba vést soudní řízení a jak dlouho bude trvat likvidace. Dále uvádí, že likvidátor nemá povinnost odborné otázky řešit osobně, a proto by mu mělo být umožněno náklady za odbornou pomoc hradit. Likvidátor navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu na přiznání zálohy na odměnu likvidátora a náklady likvidace odvolatele vyhověl.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že je důvodné.

6. Podle § 13 odst. 7 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), zrušuje-li se družstevní záložna s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz družstevní záložny z obchodního rejstříku, likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.

7. Podle § 13 odst. 9 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku družstevní záložny. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.

8. Podle § 4 odst. 4 vyhlášky č. 209/2021 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora banky a spořitelního a úvěrního družstva (dále také jen „vyhláška“), v průběhu likvidace, a to i před vydáním rozhodnutí o určení odměny, může být po souhlasném vyjádření České národní banky vyplacena z majetku úvěrové instituce přiměřená záloha odměny, a to i opakovaně. V případě, že celková částka vyplacených záloh přesáhne částku odměny likvidátora určenou Českou národní bankou, vrátí likvidátor vzniklý rozdíl úvěrové instituci bez zbytečného odkladu, vždy před skončením likvidace.

9. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky v případě likvidace následující po zrušení výmazu úvěrové instituce z obchodního rejstříku činí měsíční odměna likvidátora 60 000 Kč. Ustanovení § 3 se nepoužije.

10. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky Česká národní banka může odměnu likvidátora zvýšit nebo snížit oproti § 3 a § 6 odst. 1, a to i poté, co již o určení odměny rozhodla, s přihlédnutím zejména ke složitosti, náročnosti a délce likvidace nebo počtu účelně a důvodně provedených úkonů.

11. Podle § 8 vyhlášky likvidátorovi náleží náhrada hotových výdajů, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady za telekomunikační služby, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie, které byly účelně a důvodně vynaloženy v souvislosti s likvidací úvěrové instituce.

12. Podle § 9 vyhlášky hotové výdaje se hradí v prokázané výši za každý měsíc, kdy k jejich vydání došlo. Náhradu hotových výdajů lze vyplatit jen se souhlasným vyjádřením České národní banky.

13. Podle § 10 vyhlášky nedostačuje-li majetek úvěrové instituce zcela nebo zčásti na odměnu likvidátora úvěrové instituce, hradí odměnu podle § 3 až 6 likvidátorovi stát, a to v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z jejího majetku, nejvýše však ve výši 250 000 Kč (odst. 1). Nedostačuje-li majetek úvěrové instituce zcela nebo zčásti na náhradu hotových výdajů likvidátora, hradí náhradu hotových výdajů podle § 8 stát, a to v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z jejího majetku, nejvýše však v celkové výši 300 000 Kč. Náhrada se vyplatí do 30 dnů ode dne vydání souhlasného vyjádření České národní banky (odst. 2). Jsou-li odměna a hotové výdaje náležející likvidátorovi hrazeny státem, vyplácí tyto částky stát (odst. 3).

14. Odvolací soud souhlasí s navrhovatelem v tom, že v případě likvidace úvěrního družstva se právní režim odměny likvidátora a náhrady jeho hotových výdajů neřídí obecnou úpravou, nýbrž zvláštní právní úpravou obsaženou v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech. Na tuto zákonnou úpravu navazuje vyhláška upravující odměnu a náhradu hotových výdajů likvidátora banky a spořitelního a úvěrního družstva, která stanoví konkrétní pravidla pro určení výše odměny likvidátora i rozsahu náhrady jeho hotových výdajů. Tato právní úprava se použije i v projednávané věci, neboť se jedná o likvidaci úvěrního družstva, a má proto přednost před obecnými předpisy upravujícími odměňování likvidátora.

15. Jestliže podle § 13 odst. 9 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech určuje odměnu likvidátora a způsob její výplaty Česká národní banka, musí totéž nutně platit i pro určení náhrady hotových výdajů, jakož i pro poskytnutí zálohy na odměnu a hotové výdaje (srov. § 4 odst. 4 a § 9 vyhlášky). Tomu odpovídá i důvodová zpráva k novele vyhlášky vyhláškou č. 118/2022 Sb., podle které cílem novely vyhlášky a s ní související novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech zákonem č. 96/2022 Sb. bylo, aby rozhodování v procesu likvidace nebylo nadále roztříštěno mezi soud a Českou národní banku. Soudy nemají nově ani vyplácet odměnu ani náhradu hotových výdajů likvidátora spořitelního a úvěrního družstva.

16. Odvolací soud proto uzavírá, že soudy nemají pravomoc rozhodovat o záloze na odměnu a náhradu hotových výdajů likvidátora spořitelního a úvěrních družstva. Orgánem příslušným k takovému rozhodnutí je Česká národní banka.

17. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

18. Soud prvního stupně měl postupovat podle § 104 odst. 1 o. s. ř., řízení o návrhu navrhovatele zastavit a návrh postoupit České národní bance. Pokud tak neučinil a o návrhu sám rozhodl, zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

19. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. řízení zastavil a rozhodl o postoupení věci České národní bance. K projednání odvolání nebylo třeba nařídit jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.).

20. Tímto rozhodnutím se řízení končí. Podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. proto odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Přestože navrhovatel podáním návrhu k nepříslušnému orgánu zavinil zastavení řízení (§ 146 odst. 2 o. s. ř.), ostatním účastníkům náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací