Usnesení

Spisová značka

9 Cmo 258/2024

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 2025-02-13Č. j.: 9 Cmo 258/2024-194Předseda senátu: JUDr. František ŠvantnerAgenda: Odvolací (obchodní) (Cmo)Zveřejněno: 2025-11-24Předmět řízení: o zaplacení 295 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. května 2024, č. j. 63 Cm 81/2023-176,ECLI:CZ:VSPH:2025:9.Cmo.258.2024.1
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Výrok

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. května 2024, č. j. 63 Cm 81/2023-176, se zrušuje a řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne 13. května 2024, č. j. 63 Cm 81/2023-176, Městský soud v Praze jako soud prvního stupně ve výroku I. zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni částku 295 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 295 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení. Ve výroku II. žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 295 000 Kč od 9. 12. 2021 do 10. 12. 2021, zamítl a ve výroku III. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 172 064,50 Kč.

2. Žalovaný proti výše uvedenému rozsudku podal včasné odvolání.

3. Podáním ze dne 23. 7. 2024 vzala žalobkyně žalobu zpět a žádala, aby soud rozsudek zrušil a řízení zastavil. Dále uvedla, že účastníci se dohodli na tom, že žádná ze stran nebude uplatňovat vůči sobě nárok na náhradu nákladů řízení. Navrhla Vrchnímu soudu v Praze, aby nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaný se k odvolání a zpětvzetí žaloby vyjádřil podáním ze dne 26. 7. 2024. Se zpětvzetím žaloby souhlasil s tím, aby žádné ze stran sporu nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

5. Podle § 222a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní rozhodl o zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení podle § 222a odst. 1 o. s. ř. zastavil.

7. Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací