Výrok
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2024, č. j. A 77245/RD81/MSPH, Fj 317259/2024/MSPH, se mění tak, že ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu A, vložce číslo 77245- se vymazává:Statutární orgán - společník: [tituly před jménem], dat. nar. [Anonymizováno], [adresa], den vzniku funkce 22. října 2015Společník: [tituly před jménem], dat. nar. [Anonymizováno], [adresa],- se zapisuje:u vymazávané osoby - , tituly před jménemDen zániku členství: 31. prosince 2021.Den zápisu: Dnem nabytí právní moci.
Odůvodnění
1. Návrhem ze dne 22. 8. 2024 se navrhovatel domáhal výmazu společníka [tituly před jménem], a to jak jako společníka, tak jako statutárního orgánu společnosti, se zánikem funkce ke dni 31. prosince 2021. K návrhu přiložil výpověď společníka s úředně ověřeným podpisem datovaným 28. 6. 2021 a doložkou o převzetí společností dne 29. 6. 2021.
2. Napadeným usnesením rejstříkový soud návrh zamítl. V odůvodnění citoval § 113 odst. 1 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“) s tím, že výpovědí společníka se společnost zrušuje a je třeba provést její likvidaci. Navrhovatel je však již od 11. 1. 2022 zrušen, což vedlo rejstříkový soud k zamítnutí návrhu.
3. Navrhovatel podal proti výše uvedenému usnesení odvolání. Souhlasil se závěrem, že veřejná obchodní společnost se zrušuje výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před skončením účetního období, a to posledním dnem účetního období. Ve zbytku považoval napadené usnesení za nepřezkoumatelné. Původně byly společníky navrhovatele 3 osoby, přičemž kromě [Anonymizováno] podal výpověď společnosti také [adresa]. Bez ohledu na to, že navrhovatel vstoupil k 1. 1. 2022 do likvidace, je zřejmé, že účast společníka [Anonymizováno] zanikla, stejně jako účast [adresa], k 1. 1. 2022, neboť obě výpovědi byly podány ve stejném rozhodném období. Výpověď T. S. splňuje veškeré náležitosti stanovené zákonem a byla navrhovateli řádně doručena. Zápis navrhovaných skutečností je deklaratorní. Navrhovatel nevidí důvod, proč by mu nemělo být vyhověno, a z napadeného usnesení se takový důvod také nepodává. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl.
4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání spolku proti napadenému usnesení bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že je důvodné.
5. Podle § 90 zákona č. 304/2013 Sb. (dále jen „z. v. r.“), nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.
6. Podle § 113 odst. 1 písm. a) z. o. k. se veřejná obchodní společnost zrušuje (mimo jiné) výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou. Společenská smlouva navrhovatele nemá zvláštní úpravu zrušení společnosti výpovědí společníka ani zvláštní úpravu účetního období.
7. Podle § 6 odst. 1 z. o. k. právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
8. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 530/2020, vysvětlil, že „výpovědí společníka veřejné obchodní společnosti zaniká právní vztah ze společenské smlouvy a účast vypovídajícího společníka ve společnosti, a to uplynutím výpovědní doby (§ 1998 odst. 2 o. z.). Protože ukončením účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti výpovědí se společnost zrušuje, tj. obě právní skutečnosti nastávají v jeden okamžik, uplyne výpovědní doba posledním dnem účetního období, v němž byla výpověď (alespoň šest měsíců před uplynutím účetního období) podána, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou [§ 113 odst. 1 písm. a) z. o. k.]. Ukončením účasti ve společnosti zároveň společníkovi zaniká funkce statutárního orgánu nebo jeho člena, jež mu podle společenské smlouvy případně náležela (srov. § 106 odst. 1 z. o. k., podle něhož statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti mohou být pouze společníci, resp. jen někteří nebo jeden z nich).“ Stejný závěr zastává i odborná literatura (srov. Dědič, Lasák a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer 2021, s. 652).
9. V projednávané věci z přiložené listiny vyplývá, že P. S. společnost navrhovatele vypověděl dne 28. 6. 2021. Výpověď je v souladu s § 6 odst. 1 z. o. k. opatřena úředně ověřeným podpisem i potvrzením o tom, že byla společnosti dne 29. 6. 2021 doručena (tj. předána dalšímu společníkovi [tituly před jménem], který je rovněž statutárním orgánem navrhovatele). [Anonymizováno] podal výpověď v době, kdy společnost ještě zrušena nebyla. Uplynutím výpovědní lhůty dnem 31. prosince tedy byl navrhovatel zrušen a zároveň zanikla jak účast společníka [Anonymizováno] ve společnosti navrhovatele, tak i jeho funkce člena statutárního orgánu navrhovatele. Skutečnost, že stejného dne nastaly rovněž právní účinky výpovědi dalšího společníka [adresa], a že tedy společnost byla zrušena výpovědí podanou dvěma ze tří společníků, ani skutečnost, že návrh na výmaz [adresa] jako společníka z obchodního rejstříku byl podán dříve než návrh v projednávané věci, nemá na uvedený závěr žádný vliv. Zápis zániku účasti společníka ve společnosti, jakož i zápis zániku jeho funkce člena statutárního orgánu, je totiž deklaratorní, tj. dává pouze veřejnosti na vědomí již nastalou právní skutečnost, s účinky její materiální publicity ve smyslu § 8 z. v. r.
10. Odvolací soud tedy uzavřel, že skutečnosti navržené k zápisu vyplývají z přiložené listiny.
11. Na základě výše uvedeného odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrhu vyhověl. U [Anonymizováno] potom rozhodl pouze o zápisu data zániku členství ve statutárním orgánu, neboť [Anonymizováno] ve statutárním orgánu nevykonával žádnou funkci (nebyl jeho předsedou, místopředsedou apod.), a taková funkce tedy nemohla zaniknout.
12. O náhradě nákladů odvolacího řízení nebylo rozhodnuto s ohledem na skutečnost, že navrhovatel je jediným účastníkem řízení.