Výrok
I. Odvolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl v záhlaví označeným usnesením o zrušení obchodní korporace [Jméno navrhovatele A]. s likvidací /dále též jen „společnost“/ (výrok I.), jejím likvidátorem jmenoval [tituly před jménem] [jméno FO] (výrok II.), uložil jí poplatkovou povinnost (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).
2. Proti usnesení soudu prvního stupně bylo [tituly za jménem] [Jméno navrhovatele B], advokátem podáno odvolání.
3. Podáním ze dne 6. 2. 2025 učiněným opět [tituly za jménem] [Jméno navrhovatele B], doručeným soudu prvního stupně téhož dne, bylo podané odvolání výslovně vzato zpět.
4. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku tohoto procesního úkonu zastavil odvolací řízení podle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).
5. Náhradově nákladový výrok ohledně nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s. (ve spojení s § 1 odst. 2 a 3 z. ř. s. a § 224 odst. 1 o. s. ř.), když řízení o zrušení obchodní korporace je považováno za typ tzv. nesporného řízení, které je obecně možno zahájit i bez návrhu, přičemž odvolací soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků, pakliže by byly náklady odvolacího řízení vůbec prokázány, což se v daném případě ani nestalo.
6. Nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud uvádí následující. Soud prvního stupně vyznačil na usnesení o zrušení společnosti doložku právní moci k datu 21. 12. 2024. Účastníky řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným přitom jsou dle ustálené judikatury vždy zrušovaná společnost s ručením omezeným a dále osoba, která je soudem jmenována likvidátorem (ta teprve od okamžiku jejího jmenování), a dále také všichni společníci zrušované společnosti s ručením omezeným, neboť se nepochybně jedná o jejich právech nebo povinnostech, které z takového rozhodnutí pro ně budou plynout. Lze konstatovat následující usnesení odvolacího soudu - např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. září 2018 sp. zn. 14 Cmo 281/2019, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. února 2025 sp. zn. 14 Cmo 366/2024, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2025 sp. zn. 14 Cmo 36/2025, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2025 sp. zn. 19 Cmo 46/2025, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 11. 2024 sp. zn.
7 Cmo 10/2024 či usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 3. 2024 sp. zn. 9 Cmo 100/2024. V daném případě soud prvního stupně nepovažoval jediného společníka společnosti za účastníka řízení, tím pádem mu ani nedoručoval předmětné rozhodnutí; přitom aby usnesení nabylo právní moci, je nutné tak učinit.