9 Cmo 88/2023

Odůvodnění

Navrhovatelka se svým návrhem ze dne 13. 5. 2022 domáhala určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 14. 2. 2022 v rozsahu bodů 7. až 9. Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. března 2023 č. j. 64 Cm 50/2023-126 rozhodl takto: „Návrh, aby bylo určeno, že usnesení shromáždění účastníka ze dne 14. 2. 2022 v rozsahu bodů 7. - 9., je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.) a „Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.“ (výrok II.).Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka v zákonné lhůtě (dne 19. dubna 2023) odvolání. Podáním ze dne 26. dubna 2023 vzala navrhovatelka své odvolání výslovně zpět.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro zastavení odvolacího řízení.Primárně se odvolací soud zabýval tím, zda bylo zpětvzetí odvolání odeslané z datové schránky fyzické osoby [Jméno navrhovatelky] „adresa: [adresa], CZ“ s platným elektronickým podpisem (viz č.l. 133 soudního spisu) skutečně odesláno navrhovatelkou. Z Centrální evidence obyvatel bylo dne 30. 5. 2023 zjištěno, že [Jméno navrhovatelky], nar. [Datum narození navrhovatelky], [adresa]. Z toho, i z označení zprávy číslem jednacím napadeného usnesení (64 Cm 50/2023-126), vyplývá, že zpětvzetí odvolání bylo skutečně učiněno navrhovatelkou.Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět.; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. V daném případě došlo ke zpětvzetí odvolání navrhovatelkou v době, kdy ještě ve věci odvolací soud nerozhodl, pročež odvolací soud vzhledem k jejímu procesnímu úkonu - zpětvzetí odvolání, odvolací řízení zastavil.O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že nikdo nemá právo na jejich náhradu, neboť dalšímu účastníkovi žádné náklady odvolacího řízení nevznikly a navrhovatelka jeho zastavení procesně zavinila.