Výrok
I. Odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2025, č. j. 77 Cm 167/2020-75, se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně výrokem I. napadaného usnesení zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. ze dne 12. 12. 2019, o němž byl pořízen notářský zápis NZ 237/2019, sepsaný [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou se sídlem v [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 27 031,40 Kč.
2. Navrhovatel podal proti všem výrokům shora uvedeného usnesení odvolání, které neobsahovalo ani odvolací návrh, ani odvolací důvody. Uvedl, že odvolání odůvodní v samostatném podání.
3. Soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 16. 4. 2025, č. j. 77 Cm 167/2020-80, navrhovatele, aby ve lhůtě 7 dnů odstranil vady odvolání, které nesplňovalo náležitosti stanovené zákonem. Uvedl, že v odvolání má být vedle obecných náležitostí podle § 42 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.”) uvedeno, proti jakému výroku dané odvolání směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Současně ho poučil o důsledcích neodstranění vad spočívajících v odmítnutí odvolání. Usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 16. 4. 2025.
4. Podle § 205 odst. 1 o. s. ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).
5. Podle § 28 odst. 3 zák. č. 292/2013 Sb. (dále jen „z. ř. s.“) rozhodnutí lze přezkoumat i tehdy, pokud nebyl v odvolání ani přes výzvu odvolací důvod uplatněn.
6. I přes výzvu soudu prvního stupně navrhovatel své odvolání nedoplnil a neodstranil tak vady odvolání. Jelikož absence odvolacího důvodu nebyla jedinou vadou podaného odvolání, vykazuje odvolání takové vady, pro něž nelze v odvolacím řízení pokračovat. Odvolací soud proto podle § 211 ve spojení s § 43 odst. 2 o. s. ř. odvolání odmítl.
7. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 3 o. s. ř. Účastníkovi však žádné náklady nevznikly, a proto nebyla náhrada přiznána žádnému z účastníků.