Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

93 Ncp 168/2026

Soud: Vrchní soud v PrazeDatum rozhodnutí: 29. 6. 2026Č. j.: 93 Ncp 168/2026-627Předsedkyně senátu: JUDr. Vladislava Riegrová Ph.D.,Agenda: NcpZveřejněno: 5. 10. 2026Předmět řízení: o schválení právního jednání opatrovance, o žalobě pro zmatečnost, o věcné příslušnostiECLI:CZ:VSPH:2026:93.Ncp.168.2026.627
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (9) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné okresní soudy.

Odůvodnění

1. [Jméno opatrovance A], zastoupen viz výše, podal dne 19. 1. 2026 žalobu pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 11 Co 233/2025 – 605 ze dne 2. prosince 2025, „kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně, tedy Okresního soudu Plzeň – jih, a současně zastaveno řízení ve věci schválení právního jednání žalobce.“ [Jméno opatrovance A] popisuje procesní vývoj předcházející vydání rozsudku Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 26. června 2025 č. j. 3 P 74/2005 – 577, [Jméno opatrovance C] a Nc 199/2025, jímž byl návrh zamítnut. Proti danému rozsudku podal [právnická osoba] odvolání, nikdy nevzal zpět návrh podaný dne 10. června 2025 ani odvolání proti zamítavému rozsudku. „Přesto Krajský soud v Plzni napadeným usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně a současně zastavil řízení s odůvodněném, že návrh na zahájení řízení byl vzat zpět.“ [Jméno opatrovance A] uvádí, že zpětvzetí obsažené ve spise, se vztahovalo k jinému řízení. Postupem soudu mu tak byla odňata možnost jednat před soudem, odkazuje v dané souvislosti na § 229 odst. 3 o. s. ř.2. Předkládající soud, Okresní soud Plzeň - jih, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. Předkládající soud má za to, že ve věci žaloby pro zmatečnost dle § 229 odst. 3 o. s. ř., směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, nepatří podle § 235a odst. 1 věta druhá o. s. ř. do věcné příslušnosti okresních soudů. Příslušným je soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno.3. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 616/ se [Jméno Zástupce C] vyjádřila tak, že je zřejmé, že věcně příslušným je soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, tj. odvolací soud, v tomto případě Krajský soud v Plzni. Žaloba pro zmatečnost byla podána v domnění, že okresní soud tuto žalobu spolu se spisem postoupí odvolacímu soudu k vyřízení a rozhodnutí, což je zcela běžným postupem. Je zbytečné, aby okresní soud předkládal věc nadřízenému vrchnímu soudu. Tento postup není chybou, ale je zbytečně opatrný. Je zřejmé, že okresní soud si není jistý výkladem § 235a x § 235e.4. [Jméno Zástupce A] rovněž navrhuje, aby okresní soud žalobu pro zmatečnost bez dalšího postoupil Krajskému soudu v Plzni. Argumentuje v dané souvislosti shodně jako [Jméno Zástupce C].5. Pro rozhodnutí o věcné příslušnosti je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/. Soud přitom je vázán skutkem, nikoli právním hodnocením.6. Podle ustanovení § 41 odst. 2 o. s. ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.7. Procesní úprava žaloby pro zmatečnost v občanském soudním řízení je dána v ustanovení § 229 a následujících o. s. ř.8. Jak se praví v komentáři k § 229 o. s. ř. autora J. D., obsaženého v publikaci: Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1600 s.: „Žaloba pro zmatečnost je v občanském soudním řádu koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem (trpí zmatečností), popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je-li je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková rozhodnutí byla dodatečně odstraněna, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná. Žaloba pro zmatečnost je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž došlo k závažným procesněprávním nedostatkům. Žalobou pro zmatečnost se nelze domáhat nápravy případných pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nebo při jejím právním posouzení. Uvedenému účelu žaloby pro zmatečnost odpovídá, že řízení o ní je založeno na kasačním principu, který spočívá v tom, že soud příslušný k rozhodnutí o této žalobě v případě její důvodnosti napadené rozhodnutí zruší… Způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost jsou rozhodnutí, kterými bylo řízení před soudy skončeno, a to buď jakýmkoliv způsobem, jímž se podle zákona řízení končí (§ 229 odst. 1), nebo rozhodnutím o věci samé (§ 229 odst. 2, 3) anebo jen určitým způsobem (§ 229 odst. 4), a která jsou pravomocná.“ /zdroj: beck online/.9. Podle ustanovení § 235a odst. 1 o. s. ř. žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost, podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud /§ 9 odst. 2/.10. V daném případě je žaloba pro zmatečnost odůvodněna tak, že přes absenci zpětvzetí odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Ve své žalobě pro zmatečnost má [Jméno opatrovance A] s odkazem na § 9 odst. 3 o. s. ř. za to, že zrušení prvostupňového rozsudku a zastavení řízení z důvodu zpětvzetí, které ale nebylo učiněno, představuje odnětí práva jednat před soudem.11. Podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.12. „Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí postup soudu, jímž soud znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává… Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit (NS 2 Cdon 539/96, Rc 27/1998 ).“, jak se praví v komentáři k § 229 o. s. ř. autora J. D., obsaženého v publikaci: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. /Zdroj: beck online/.13. Podle § 229 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba.14. V daném případě je třeba s odkazem na shora uvedené konstatovat, že zastavení řízení o návrhu na schválení kupní smlouvy /a zrušení prvostupňového rozhodnutí/ bez zpětvzetí žaloby, nelze hodnotit jako odnětí možnosti jednat před soudem. Jinak řečeno, zmatečnostní důvod dle § 9 odst. 3 o. s. ř. zde fakticky není předestřen.15. Je nicméně evidentní, že způsobilý zmatečnostní důvod v žalobě pro zmatečnost tvrzen je, přičemž tento důvod je podřaditelný pod ustanovení § 229 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. Žalobou pro zmatečnost je napadeno pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, přičemž dle tvrzení v žalobě, nebylo učiněno zpětvzetí návrhu, ačkoli podle zákona ho bylo třeba.16. Ve smyslu § 235a odst. 1 o. s. ř. je věcně příslušným soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni.17. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104 odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.18. Obecně přitom platí, že usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací