10.
Vládní nařízení
ze dne 1. dubna 1952,
k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích námětech.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 78 zákona č. 6/1952 Sb., o vynálezech a zlepšovacích námětech (dále jen zákon):
Část prvá.
Vynálezy.
Oddíl I.
Přihláška vynálezu.
§ 1.
(1) Přihláška vynálezu se podává u úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty písemně. V přihlášce se musí uvést jméno a příjmení přihlašovatele, jeho bydliště, státní příslušnost, zaměstnání a pracoviště, jakož i název vynálezu. Z přihlášky musí být patrno, že přihlašovatel žádá o udělení patentu.
(2) Přihláška smí obsahovat jen jeden vynález.
§ 2.
(1) K přihlášce nutno připojit popis vynálezu ve dvojím vyhotovení a podle potřeby také výkresy, modely nebo vzory provedení.
(2) Výkresy musí být zhotoveny na papíru formátu A 4, a to v jednom hlavním a jednom vedlejším vyhotovení. K hlavnímu vyhotovení jest použít bílého, silného a hladkého kreslicího papíru; výkres musí být proveden krycí černí. Vedlejší vyhotovení je kopií hlavního vyhotovení na průsvitném papíru.
§ 3.
V popisu, po případě ve spojení s nutnými výkresy, modely nebo vzory provedení, musí být vynález popsán stručně, avšak jasně, přesně a úplně tak, aby podle něho bylo možno vynálezu používat. Na konci popisu budiž přesně vyznačeno a vymezeno, co má být předmětem patentu.
§ 4.
(1) K přihlášce připojí přihlašovatel prohlášení, že vynález je jeho dílem, a nenabízí-li vynález státu, také prohlášení, že není povinen jej nabídnout. Je-li přihlašovatel zaměstnancem ústavu, zařízení nebo podniku anebo orgánu státu a nenabízí-li vynález státu, vyrozumí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty o podání přihlášky ústav, zařízení nebo podnik anebo orgán státu, u něhož je přihlašovatel zaměstnán.
(2) Podávají-li přihlášku ústavy, zařízení nebo podniky anebo orgány státu (§ 14 zákona), připojí prohlášení, že ten, jehož jménem přihlášku podávají, je původcem vynálezu nebo jeho dědicem, a uvedou okolnosti, z nichž je zřejmé, že původce nebo dědic jsou povinni nabídnout vynález státu. Pokud z takové přihlášky není patrno, že o jejím podání byl zpraven ten, jehož jménem se přihláška podává, oznámí mu úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty podání přihlášky.
§ 5.
(1) Podává-li přihlášku dědic, uvede v přihlášce také jméno, příjmení, poslední zaměstnání, pracoviště a bydliště původcovo a připojí prohlášení, že podle jeho vědomostí je zůstavitel původcem vynálezu; nenabízí-li vynález státu, připojí též prohlášení, že zůstavitel nebyl povinen vynález nabídnout státu. Dále připojí doklad o tom, že je dědicem.
(2) Stát v případě odúmrti má postavení dědice.
§ 6.
Zjistí-li soud při projednávání dědictví, že zůstavitel zanechal dosud nepřihlášený vynález, a není-li známo, kdo je dědicem, nebo je-li dědic nepřítomen, oznámí to úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty; v takovém případě ustanoví soud opatrovníka k podání přihlášky.
§ 7.
§ 8.
(1) Uplatní-li přihlašovatel právo přednosti podle ustanovení mezinárodních úmluv, musí již v přihlášce přesně uvést dobu přihlášky, z níž odvozuje právo přednosti, a zemi, v níž tato přihláška byla podána.
(2) Do tří měsíců od podání přihlášky musí přihlašovatel doklady prokázat své právo přednosti z prvé přihlášky. Právo přednosti z prvé přihlášky se prokazuje opisem popisu, po případě kopií výkresů, opatřených potvrzením příslušného úřadu, u něhož byla první přihláška podána, o datu podání přihlášky, jakož i o tom, že opis, po případě kopie, souhlasí s originálem. Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty může uložit přihlašovateli, aby ve stanovené lhůtě předložil ověřené překlady uvedených dokladů.
§ 9.
Uplatní-li přihlašovatel právo přednosti podle ustanovení mezinárodní úmluvy, musí prokázat všechny okolnosti rozhodné pro přiznání práva přednosti podle této úmluvy.
§ 10.
Má-li přihláška nedostatky, vyzve úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil, aniž by změnil podstatu vynálezu. Učiní-li tak přihlašovatel včas, pokládá se vynález za řádně přihlášený již původně; jinak se má za to, že se přihlašovatel vzdal dalšího projednání své přihlášky. Byly-li nedostatky odstraněny po stanovené lhůtě, pokračuje se v řízení o přihlášce, avšak přihlašovatel má právo přednosti teprve od doby, kdy byly nedostatky odstraněny. Totéž platí, jestliže při včasném odstranění nedostatků byla změněna podstata vynálezu.
Oddíl II.
Nabídka vynálezu státu.
Řízení o nabídce.
§ 11.
Nabídka vynálezu státu, i když se stane po přihlášce vynálezu, podává se u úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty písemně nebo ústně. Zaměstnanci orgánů nebo podniků (dědici) mohou podat nabídku ústně též prostřednictvím těchto orgánů nebo podniků; o takové nabídce sepíše orgán nebo podnik zápis, který původce (dědic) podepíše. Orgán nebo podnik zašle zápis úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty. Za dobu podání nabídky se pokládá doba, kdy zápis došel tomuto úřadu.
§ 12.
(1) O nabídce vynálezu zpraví úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty příslušná ministerstva a vyžádá si jejich vyjádření o upotřebitelnosti vynálezu k účelům socialistické výstavby po stránce technické a hospodářské.
(2) Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty může si vyžádat posudek odborné komise u něho zřízené, zejména, různí-li se posudky zúčastněných ministerstev.
§ 13.
Doporučí-li ministerstvo přijetí vynálezu, sdělí zároveň úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty zamýšlený způsob použití vynálezu a uvede skutečnosti rozhodné pro výši odměny a způsob její výplaty.
§ 14.
Po provedeném průzkumu upotřebitelnosti rozhodne úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty o přijetí vynálezu a o odměně.
§ 15.
(1) O přijetí vynálezu musí být zpravidla rozhodnuto do 60 dnů ode dne nabídky.
(2) Ukáže-li se, že o upotřebitelnosti vynálezu k účelům socialistické výstavby je nutno vykonat obsáhlejší šetření, musí být o tom přihlašovatel vyrozuměn v této lhůtě se sdělením, jak je další průzkum plánován. O přijetí vynálezu musí však být rozhodnuto nejdéle do jednoho roku ode dne nabídky.
(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí o přijetí vynálezu, který byl přihlášen před účinností zákona.
§ 16.
(1) O svém rozhodnutí o nabídce vyrozumí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty toho, kdo učinil nabídku. Byla-li nabídka podána podle § 14 zákona, vyrozumí úřad i toho, jehož jménem nabídka byla podána.
(2) O rozhodnutí o nabídce vyrozumí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty též příslušné ústřední úřady; byla-li nabídka přijata, učiní tyto úřady potřebná opatření k využití vynálezu a vyrozumí o tom úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
Odměna za přijatý vynález.
§ 17.
Výši odměny za přijatý vynález stanoví a odměnu vyplácí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty podle směrnic, které jsou obsaženy v příloze tohoto nařízení (dále jen „Směrnice“).
§ 18.
K úhradě odměny přispívají orgány nebo podniky, které vynálezu používají, částkami, jež určí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty v dohodě s příslušnými ministerstvy.
§ 19.
§ 20.
Odměna za přijatý vynález, po případě její část připadající na jednoho spolupůvodce, je vyloučena z exekuce do výše 10.000 Kčs.
§ 21.
Výhody.
(1) Ministr-předseda státního úřadu plánovacího a na jeho návrh příslušní ministři mohou poskytnout za přijaté vynálezy výhody, na př. studijní nebo cestovní stipendia, výhody při ubytování, rekreaci a pod.
(2) Původci přijatých vynálezů mají při jinak stejných podmínkách přednost před ostatními uchazeči při obsazování míst ve výzkumných ústavech a v orgánech technického rozvoje.
§ 22.
Spolupráce původce.
(1) Spolupracuje-li původce nabídnutého vynálezu na zkoušení, technickém provedení, zavedení, rozvoji nebo využití vynálezu (§ 19 zákona) v orgánu nebo podniku, kde je zaměstnán, je osvobozen v rozsahu této spolupráce od své vlastní práce; při tom se mu zachovává jeho dosavadní pracovní poměr i pracovní zařazení a zaručuje jeho dosavadní plat alespoň podle průměru za poslední 3 měsíce.
(2) Totéž platí, spolupracuje-li takto původce v jiném orgánu nebo podniku. Tento orgán nebo podnik je povinen nahradit místu, kde je původce zaměstnán a které původci jeho plat vyplácí, část platu za dobu, kterou původce v důsledku této spolupráce zamešká ve svém podniku nebo orgánu.
(3) Není-li původce v pracovním poměru, stanoví se odměna za jeho spolupráci dohodou, a to ve výši, která odpovídá předpisům o odměňování takové práce.
Oddíl III.
Vstup do řízení o přihlášce.
§ 23.
(1) Podal-li přihlášku někdo jiný než původce nebo jeho dědic, může původce (dědic) vstoupit do řízení o přihlášce, prokáže-li pravomocným rozhodnutím soudu, že je původcem (jeho dědicem); úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty pokračuje v řízení, jako by přihláška od počátku byla podána původcem (dědicem).
(2) Byl-li předložen pouze průkaz, že byl zahájen spor o to, kdo je původcem, pokračuje úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty v průzkumu. Vyčká však s rozhodnutím o přihlášce do pravomocného soudního rozhodnutí.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro případy, že přihlášku podaly ústavy, zařízení nebo podniky anebo orgány státu (§ 14 zákona) jménem někoho jiného než původce (dědice), nebo že přihlášku podal jen některý ze spolupůvodců, nebo že přihláška byla podána jménem jen některého ze spolupůvodců.
§ 24.
Byl-li vynález přihlášen a nabídnut státu podle § 14 zákona a úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty rozhodne, že původce (dědic) není povinen vynález nabídnout státu, vyzve jej zároveň, aby se v dané lhůtě vyjádřil, zda má být v řízení o přihlášce pokračováno. Nevyhoví-li původce (dědic) této výzvě včas, má se za to, že se vzdal dalšího projednání přihlášky.
Oddíl IV.
Patent.
§ 25.
(1) Zjistí-li úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty po provedeném průzkumu, že vynález odpovídá podmínkám pro udělení patentu, udělí původci nebo jeho dědici patent; jinak přihlášku zamítne.
(2) Před rozhodnutím o přihlášce je třeba dát přihlašovateli příležitost, aby uplatnil svá práva a aby se vyjádřil.
§ 26.
(1) Byl-li patent udělen jiné osobě než původci nebo jeho dědici, může původce (dědic) do jednoho roku od udělení patentu požádat, aby patent byl na něho přepsán, prokáže-li pravomocným soudním rozhodnutím, že je původcem (jeho dědicem).
(2) Byl-li předložen pouze průkaz, že bylo zahájeno soudní řízení o to, kdo je původcem, vyčká úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty s přepisem, dokud soud pravomocně nerozhodne.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně, byl-li patent udělen jen některému ze spolupůvodců nebo jeho dědici.
§ 27.
§ 28.
Patentní listina musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště původce a přihlašovatele vynálezu, číslo patentu a po případě údaj, že nabídka vynálezu byla přijata státem. Součástí patentní listiny je popis vynálezu.
§ 29.
Udělení patentu se oznámí ve Sbírce vynálezů (§ 59), kde se uvede jméno, příjmení a bydliště původce vynálezu a jméno, příjmení a bydliště majitele patentu, patentní třída, číslo patentu, název vynálezu a počátek platnosti patentu.
§ 30.
Vzdáním zaniká patent v době, kdy písemné prohlášení o vzdání došlo úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 31.
Předběžné opatření uvedené v § 28 zákona povolí soud podle ustanovení občanského soudního řádu. Kromě podmínek tam uvedených musí navrhovatel soudu prokázat potvrzením úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, že předměty, které se průmyslově vyrábějí, nebo že způsob, podle kterého se postupuje při provozování výroby, jsou totožné s vynálezem, který je předmětem přihlášky.
§ 32.
(1) Žádost o určení podle § 39 zákona se podává písemně ve dvojím vyhotovení u úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty. V žádosti je uvést přesný popis předmětů, které žadatel průmyslově vyrábí nebo které hodlá vyrábět, nebo přesný popis způsobu, jehož používá nebo hodlá používat při provozování výroby. Podle potřeby je k žádosti připojit výkresy rovněž ve dvojím vyhotovení.
(2) V žádosti je dále označit patent, jehož se určení týká. Majiteli tohoto patentu doručí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty stejnopis žádosti s přílohami a vyzve ho, aby se v dané lhůtě k žádosti vyjádřil; nevyjádří-li se, nepřekáží to rozhodnutí o žádosti.
Část druhá.
Zlepšovací náměty.
Obecná ustanovení.
§ 33.
(1) Zlepšovací náměty jsou:
1. technická zdokonalení, jež záležejí v zavedení jiného, lepšího zařízení, technického postupu nebo výrobku,
2. provozní zlepšení, jež záležejí ve zlepšení technického postupu lepším využitím dosavadního zařízení, materiálu nebo pracovních sil, avšak bez podstatné změny zařízení nebo technického postupu,
3. administrativní zlepšení, jež záležejí ve zlepšení organisace nebo hospodářského provozu, jako náměty na zjednodušení nebo zlepšení zásobování, odbytu, účetnictví, dokumentace a pod.
(2) K technickým postupům podle předchozího odstavce patří kromě výrobních postupů také postupné uspořádání jiných výkonů technické povahy.
(3) Zlepšovacím námětem není návrh na odstranění nedostatků nebo chyb vzniklých nedbalostí anebo upozornění, že není zachován právní předpis nebo technická norma; rovněž není zlepšovacím námětem pouhé vytýčení úkolů, neuvádí-li se alespoň v podstatě způsob řešení.
§ 34.
(1) Pro orgán nebo podnik, který rozhoduje o přijetí zlepšovacího námětu, jest zlepšovací námět nový, nebyl-li zaveden u něho nebo u některé z podřízených jednotek v době, kdy k němu došel, nebo nebylo-li tam v této době jeho zavedení v navrženém provedení plánováno.
(2) Pro orgán nebo podnik není však zlepšovací námět nový, je-li obsahově shodný s námětem uveřejněným ve Sbírce zlepšovacích námětů a byl-li přihlášen v době 3 měsíců od vyjití příslušného čísla Sbírky; to platí obdobně, byl-li námět uveřejněn za účelem rozšíření ve sbírce, věstníku nebo jiné publikaci vydávané některým ústředním úřadem, pokud jde o orgány nebo podniky podléhající tomuto ústřednímu úřadu.
§ 35.
(1) Orgány nebo podniky určí zaměstnance, u nichž se přihlašují zlepšovací náměty.
(2) Přihlášený zlepšovací námět se zapíše do deníku zlepšovacích námětů a vydá se o tom přihlašovateli písemné potvrzení.
(3) Deník zlepšovacích námětů musí být svázán a řádně stránkován; deník musí být veden podle vzoru, který vydá úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
Přijetí zlepšovacího námětu.
§ 36.
(1) Týká-li se technické zdokonalení nebo provozní zlepšení oboru práce nebo provozu přihlašovacího místa (§ 51 zákona), rozhodne toto místo o jeho přijetí.
(2) Netýká-li se technické zdokonalení nebo provozní zlepšení oboru práce nebo provozu přihlašovacího místa, postoupí toto místo zlepšovací námět neprodleně k rozhodnutí orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se týká; není-li však takový orgán nebo podnik znám, postoupí se námět ústřednímu úřadu příslušnému podle povahy námětu nebo úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty. Ústřední úřad nebo úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty učiní opatření, aby se námět neprodleně dostal k orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se týká.
§ 37.
(1) O přijetí administrativního zlepšení rozhoduje orgán nebo podnik, který podle příslušných předpisů je oprávněn zlepšení zavést.
(2) Není-li orgán nebo podnik, u něhož bylo administrativní zlepšení přihlášeno, sám příslušný k rozhodnutí, postoupí toto zlepšení orgánu nebo podniku, který je oprávněn zlepšení zavést.
§ 38.
(1) O přijetí zlepšovacího námětu musí být zpravidla rozhodnuto do 30 dnů ode dne, kdy námět došel místu příslušnému k rozhodnutí.
(2) Ukáže-li se, že o upotřebitelnosti zlepšovacího námětu je nutno vykonat obsáhlejší šetření, musí být o tom přihlašovatel vyrozuměn v této lhůtě. Současně mu buď sděleno, proč o námětu nebylo možno rozhodnout včas a jak je plánován průběh dalšího šetření. O přijetí musí však být rozhodnuto nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy námět došel místu příslušnému k rozhodnutí.
§ 39.
Domnívá-li se orgán nebo podnik, k němuž zlepšovací námět došel, že přihlášený námět je vynálezem, na který lze udělit patent, upozorní na to neprodleně přihlašovatele, a to i tehdy, byl-li zlepšovací námět již přijat.
§ 40.
Setkají-li se u orgánu nebo podniku při rozhodování o přijetí stejné zlepšovací náměty, má přednost námět, který k tomuto orgánu nebo podniku došel dříve.
§ 41.
(1) Zlepšovatelské osvědčení vydá zlepšovateli orgán nebo podnik, který zlepšovací námět přijal.
(2) Zlepšovatelské osvědčení musí obsahovat jméno a příjmení zlepšovatele, jeho bydliště, stručné označení zlepšovacího námětu a údaj o tom, zda přijatý zlepšovací námět je technickým zdokonalením, provozním zlepšením nebo zlepšením administrativním.
§ 42.
Není-li zlepšovatel v pracovním poměru u orgánu nebo podniku, který námět přijal, musí být neprodleně vyrozuměn o přijetí zlepšovacího námětu orgán nebo podnik, kde zlepšovatel je v pracovním poměru; není-li zlepšovatel v pracovním poměru, musí být vyrozuměn úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
Rozšíření zlepšovacích námětů.
§ 43.
(1) Přijatá technická zdokonalení ohlásí místo, které je přijalo, nadřízenému orgánu; z ostatních přijatých zlepšovacích námětů ohlásí mu takové přijaté zlepšovací náměty, které jsou vhodné k využití i u jiných orgánů nebo podniků.
(2) Státní úřad plánovací určí, které zlepšovací náměty musí být hlášeny úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 44.
(1) Nadřízený orgán, jemuž byl přijatý zlepšovací námět ohlášen, posoudí, zda a v jaké míře může být zlepšovací námět využit i u jiných orgánů nebo podniků, a podle toho urychleně zajistí, aby námět byl přenesen a zaveden tam, kde je toho třeba.
(2) Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty zajistí vhodným způsobem, jako tiskem, rozhlasem, filmem a pod., rozšíření zlepšovacích námětů, které mají širší význam.
§ 45.
Orgán nebo podnik, k němuž došel zlepšovací námět cestou rozšiřování (§ 44), s urychlením rozhodne, zda se zlepšovací námět u něho zavede; je-li třeba, je povinen zařídit též, aby zavedení zlepšovacího námětu bylo zařazeno do jeho plánu.
Odměna za zlepšovací námět.
§ 46.
Výši odměny za přijatý zlepšovací námět podle Směrnic stanoví a odměnu vyplatí orgán nebo podnik, který námět přijal; je-li zlepšovatelem vedoucí tohoto orgánu nebo podniku, stanoví odměnu nadřízený orgán.
§ 47.
(1) Jestliže přijatého zlepšovacího námětu využijí další orgány nebo podniky, které podléhají témuž ústřednímu úřadu jako orgán nebo podnik, který zlepšovací námět přijal, oznámí to tomuto ústřednímu úřadu. Ústřední úřad určí a vyplatí zlepšovateli částku, o kterou se zvýší odměna stanovená orgánem nebo podnikem, který námět přijal.
(2) Nepodléhají-li orgány nebo podniky, které využijí přijatého zlepšovacího námětu, témuž ústřednímu úřadu, oznámí využití námětu ústřednímu úřadu, který je nadřízen orgánu nebo podniku, jenž námět přijal. Tento úřad určí a vyplatí zlepšovateli částku, o kterou se zvýší odměna stanovená orgánem nebo podnikem, který námět přijal.
(3) Ústřední úřad určí současně, v případě odstavce 2 v dohodě s příslušnými ústředními úřady, jakými částkami přispějí k úhradě zvýšené odměny jednotlivé orgány nebo podniky.
§ 48.
Brání-li využití zlepšovacího námětu právo někoho jiného, odvolá úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty přijetí námětu. Ustanovení § 19 o vrácení odměny platí přiměřeně.
§ 49.
Byl-li přijat zlepšovací námět obsahově shodný s námětem dříve zamítnutým, mají přihlašovatel přijatého námětu a přihlašovatel dřívějšího zamítnutého námětu nárok na odměnu jako zlepšovatelé, kteří přihlásili zlepšovací námět společně, jestliže mezi rozhodnutím o zamítnutí dřívějšího námětu a rozhodnutím o přijetí pozdějšího námětu neuplyne doba delší tří let.
§ 50.
Jestliže na předmět zlepšovacího námětu bude udělen patent témuž přihlašovateli (dědici) a bude-li vynález státem přijat, stanoví se odměna podle předpisů o odměně za přijaté vynálezy. Částky vyplacené původci za přijatý zlepšovací námět se do této odměny včítají.
§ 51.
Odměna za přijatý zlepšovací námět, po případě její část připadající na jednoho z několika zlepšovatelů, kteří přihlásili zlepšovací námět společně, je vyloučena z exekuce do výše 10.000 Kčs.
§ 52.
Výhody a spolupráce zlepšovatele.
(1) Za zlepšovací náměty širšího významu lze přiznat výhody obdobně podle § 21.
(2) O spolupráci zlepšovatele při zkoušení, technickém provedení, zavedení, rozvoji nebo využití zlepšovacího námětu platí přiměřeně ustanovení § 22.
Část třetí.
Orgány.
Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 53.
(1) Působnost ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů podle zákona a tohoto nařízení vykonává úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty se sídlem v Praze.
(2) Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty dále zejména
1. spolupůsobí při plánování zavádění nové techniky a sestavuje návrh thematického plánu úkolů celostátního významu,
2. shromažďuje zkušenosti a poznatky s hnutím vynálezců a zlepšovatelů, zjišťuje a podrobuje rozboru příčiny bránící rozvoji tohoto hnutí a působí k jejich odstranění, poskytuje a obstarává porady vynálezcům a zlepšovatelům a pečuje o organisaci poraden pro vynálezce a zlepšovatele a propaguje hnutí vynálezců a zlepšovatelů,
3. sleduje rozvoj hnutí vynálezců a zlepšovatelů ve Svazu sovětských socialistických republik a v lidově demokratických státech a působí, aby se jejich zkušeností a poznatků v oboru vynálezů a zlepšovacích námětů v nejširší míře využilo,
4. vykonává práva, která státu příslušejí z přijatých vynálezů a z patentů v národním majetku, pokud je nesvěřil do správy jinému orgánu nebo podniku,
5. obstarává odbornou dokumentaci a upravuje třídění vynálezů a zlepšovacích námětů.
§ 54.
(1) Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty organisuje a řídí předseda; předseda a jeho náměstek jsou podřízeni ministru-předsedovi státního úřadu plánovacího.
(2) Vedle předsedy a jeho náměstka má úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty potřebný počet odborných a jiných zaměstnanců pro výkon prací spojených s plněním jeho úkolů.
Odborné komise.
§ 55.
(1) Jako poradní orgán předsedy úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty se zřizují odborné komise.
(2) Členy odborných komisí jmenuje ministr-předseda státního úřadu plánovacího na návrh předsedy úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, a to zpravidla z pracovníků ve výrobě a obchodu a ze spotřebitelů, jakož i z vědeckých pracovníků.
(3) Členství v odborné komisi je funkcí čestnou.
§ 56.
Také u ministerstev zřídí příslušní ministři podle potřeby odborné komise, o jejichž složení a členství platí přiměřeně zásady předchozího paragrafu.
§ 57.
Úkolem odborných komisí je poradní činnost při zkoumání přihlášených vynálezů nabídnutých státu a zlepšovacích námětů, při posuzování možnosti využití přijatých vynálezů a zlepšovacích námětů, při určování odměn a pod.
§ 58.
Organisační statut.
Podrobnosti o organisaci a činnosti úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, o právech a povinnostech předsedy, jakož i o odborných komisích stanoví organisační statut, který vydá ministr-předseda státního úřadu plánovacího.
§ 59.
Sbírka vynálezů a Sbírka zlepšovacích námětů.
(1) Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vydává Sbírku vynálezů a Sbírku zlepšovacích námětů, a to v obdobích a v rozsahu podle potřeby.
(2) Ve Sbírce vynálezů se oznamují udělené patenty, jejich zánik, přepis a zrušení. Ve Sbírce zlepšovacích námětů se oznamují přijaté zlepšovací náměty širšího významu.
(3) Oznámení podle odstavce 2 dějí se tak, aby z nich byla patrna osoba původce vynálezu a majitele patentu, osoba zlepšovatele a předmět vynálezu nebo zlepšovacího námětu, jakož i ostatní důležité okolnosti.
Patentní rejstřík.
§ 60.
(1) Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vede patentní rejstřík, který má dva oddíly, a to veřejný a neveřejný.
(2) K veřejnému oddílu patří sbírka listin, obsahující popisy a výkresy přihlášených vynálezů a ostatní listiny, na jejichž základě se stal zápis.
§ 61.
(1) Ve veřejném oddílu patentního rejstříku se zapisují udělené patenty uvedením jejich pořadového čísla, předmětu a patentní třídy a trvání. V rejstříku vyznačí se dále jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště původce vynálezu a případného právního nástupce, počátek platnosti patentu, jeho zánik, po případě přepis a zrušení, vyvlastnění patentu, závislost patentu a určení podle § 39 zákona. Na žádost vyznačí se v rejstříku zahájení sporu o to, kdo je původcem vynálezu.
(2) V neveřejném oddílu se zapisují práva k používání vynálezu.
§ 62.
(1) Do veřejného oddílu rejstříku může každý nahlédnout a pořídit si z něho výpisy. Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty vydá na žádost ověřené výpisy ze zápisů v tomto oddílu.
(2) Do neveřejného oddílu rejstříku může se souhlasem věcně příslušného ministerstva nahlédnout každý, kdo prokáže právní zájem.
Patentní sbor.
§ 63.
(1) Předseda patentního sboru a jeho náměstek jsou státní zaměstnanci.
(2) Kromě předsedy a jeho náměstka se patentní sbor skládá z členů, jež na návrh předsedy úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty jmenuje ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě s příslušnými ministry.
§ 64.
Členem patentního sboru může být jmenován československý občan, který je svéprávný, občansky bezúhonný a odborně způsobilý.
§ 65.
(1) Členství v patentním sboru je funkcí čestnou. Funkční období trvá 2 roky.
(2) Před nastoupením funkce vykonají členové patentního sboru slib do rukou předsedy patentního sboru, že budou vykonávat svoji funkci svědomitě a že budou zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dověděli při výkonu své funkce.
§ 66.
Člena patentního sboru odvolá ministr-předseda státního úřadu plánovacího, odpadla-li některá z podmínek pro jeho jmenování.
§ 67.
(1) O náhradách příslušejících členům patentního sboru platí přiměřeně předpisy o náhradách soudcům z lidu u nejvyššího soudu.
(2) Mimo tyto náhrady může ministr-předseda státního úřadu plánovacího přiznat členům patentního sboru mimořádné odměny v případech, kdy činnost člena patentního sboru vzhledem k složitosti případu byla většího rozsahu.
§ 68.
(1) Patentní sbor rozhoduje v tříčlenných senátech, jimž předsedá předseda patentního sboru nebo jeho náměstek. Jeden ze členů senátu musí mít právnické znalosti.
(2) Senáty sestavuje předseda patentního sboru ze členů patentního sboru s přihlédnutím k jejich odborným znalostem potřebným k projednání rozhodované stížnosti.
§ 69.
(1) Předseda a členové senátu jsou vyloučeni z vykonávání své funkce, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům lze pochybovat o jejich nepředpojatosti.
(2) O vyloučení rozhodne předseda patentního sboru; týká-li se vyloučení jeho osoby, rozhodne ministr-předseda státního úřadu plánovacího.
§ 70.
Pomocné práce pro patentní sbor obstarává státní úřad plánovací.
Soudružský rozhodčí.
§ 71.
Příslušný svaz Revolučního odborového hnutí ustanoví soudružské rozhodčí a vymezí obory, jakož i obvody, v nichž je soudružský rozhodčí příslušný.
§ 72.
O vyloučení soudružského rozhodčího z vykonávání jeho funkce platí přiměřeně ustanovení § 69 odst. 1. O vyloučení rozhodne příslušný svaz Revolučního odborového hnutí.
§ 73.
O nálezu soudružského rozhodčího se vyhotoví zápis, který podepíše soudružský rozhodčí. Opis zápisu se doručí účastníkům buď osobně nebo doporučeně poštou. Doručením zápisu stává se nález pravomocným a je vykonatelný soudní exekucí.
Část čtvrtá.
Společná, zmocňovací a závěrečná ustanovení.
§ 74.
(1) Orgány nebo podniky ve smyslu tohoto nařízení se rozumějí závody, podniky, úřady, orgány a zařízení, jakož i lidová družstva a dobrovolné organisace.
(2) Nadřízeným orgánem u lidových družstev a dobrovolných organisací ve smyslu tohoto nařízení se rozumí krajský národní výbor, v jehož obvodu má družstvo nebo organisace své sídlo. U dobrovolných organisací celostátního významu rozumí se nadřízeným orgánem příslušný ústřední úřad.
§ 75.
(1) Orgány nebo podniky jsou povinny poskytovat podle svých možností, zejména v oboru své činnosti, bezplatné porady a pomoc všem u nich zaměstnaným vynálezcům a zlepšovatelům.
(2) Orgány nebo podniky umožní dále vynálezcům a zlepšovatelům u nich zaměstnaným, aby pracovali na svých vynálezech a zlepšovacích námětech mimo pracovní dobu s použitím zařízení orgánu nebo podniku, pokud to není na újmu jejich provozu nebo jiného obecného zájmu.
§ 76.
(1) Aby činnost vynálezců a zlepšovatelů byla plánovitě usměrněna, sestavují se v orgánech nebo podnicích thematické plány vytyčující úkoly, jejichž řešením lze překonat úzká místa nebo jiné překážky, jež brání plánovanému technickému nebo hospodářskému rozvoji. Na řešení úkolů thematického plánu, jež vyžadují naléhavého řešení, může orgán nebo podnik vypsat soutěž.
(2) Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty sestavuje návrh thematického plánu, který obsahuje úkoly celostátního významu pro vynálezce a zlepšovatele a vypisuje soutěže na řešení těchto úkolů.
§ 77.
Za splnění povinností uložených orgánům nebo podnikům ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů odpovídají nejenom vedoucí orgánů nebo podniků a ti, jejichž pracovním oborem je obstarávat věci vynálezů a zlepšovacích námětů, ale i mistři, dílovedoucí, vedoucí provozů, hlavní inženýři a každý, jehož oboru práce se vynález nebo zlepšovací námět týká.
§ 78.
Při řízení podle těchto předpisů je třeba dát všem účastníkům stejnou příležitost, aby uplatnili svá práva a aby se vyjádřili.
§ 79.
(1) Stížnost ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů se podává písemně u orgánu nebo podniku, který o věci rozhodl, do 30 dnů ode dne, kdy stěžovateli bylo doručeno rozhodnutí.
(2) Orgán nebo podnik, který o věci rozhodl, může stížnosti sám vyhovět. Opožděně podanou stížnost odmítne.
(3) Nerozhodl-li orgán nebo podnik o stížnosti podle předchozího odstavce, postoupí ji nadřízenému orgánu k rozhodnutí.
§ 80.
(1) Žádost o rozhodnutí, že zlepšovací námět je upotřebitelný k účelům socialistické výstavby (§ 57 zákona) podává se písemně u orgánu nebo podniku, který o stížnosti rozhodl, do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o stížnosti.
(2) Ustanovení § 79 odst. 2 platí zde obdobně.
§ 81.
§ 82.
Pro počítání lhůt ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů platí předpisy o počítání lhůt v řízení soudním. Lhůty stanovené úřadem pro vynálezy a zlepšovací náměty mohou být na žádost podanou před uplynutím lhůty v odůvodněných případech prodlouženy.
§ 83.
Příslušní ministři v dohodě s předsedou úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty upraví ve svém oboru podrobně přihlašování, projednávání, přijímání, rozšiřování a odměňování zlepšovacích námětů a učiní k tomu účelu také potřebná organisační opatření; v oboru státní správy vydá směrnice ministr financí v dohodě s ministrem vnitra a předsedou úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty.
§ 84.
Vynálezcům a zlepšovatelům, kterým nemůže poskytnout poradu nebo pomoc orgán nebo podnik, u něhož jsou zaměstnáni (§ 75), nebo osobám, které nejsou v pracovním poměru, poskytují bezplatné porady a pomoc orgány, národní a komunální podniky, lidová družstva, ústavy a školy, které určí ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě s příslušnými ministry vyhláškou v Úředním listě.
§ 85.
(1) Českoslovenští občané, kteří na vyzvání úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty přihlásí vynález v cizině nebo tam provedou stanovený úkon nebo opatření (§ 73 odst. 2 zákona), mají nárok na náhradu prokázaných nákladů. O náhradě rozhoduje a ji vyplácí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty; podle potřeby vyplatí na žádost přiměřenou zálohu.
(2) Českoslovenští občané, kteří obdrží za své vynálezy z ciziny úplatu, jsou povinni vrátit náhradu nebo zálohu poskytnutou jim podle odstavce 1. Je-li úplata nižší než poskytnutá náhrada nebo záloha, jsou povinni vrátit částku, rovnající se této úplatě.
§ 86.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1952; provede je ministr-předseda státního úřadu plánovacího v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zápotocký v. r.
Ing. Púčik v. r.
Příloha k vládnímu nařízení č. 10/1952 Sb., k provedení zákona o vynálezech a zlepšovacích namětech.
Směrnice
o odměnách za přijaté vynálezy a zlepšovací náměty.
Zásady pro stanovení odměny.
1. Odměny za přijaté vynálezy nebo zlepšovací náměty se stanoví podle jejich společenského významu; při tom se přihlíží k tomu, jak vynález nebo zlepšovací námět přispívá k rozvoji našeho hospodářství, zejména k zvýšení technické, hospodářské a organisační úrovně a ke zlepšení jakosti výrobků a služeb.
Výše odměny podle dosažené úspory.
2. Přináší-li zavedení vynálezu nebo zlepšovacího námětu zjistitelné úspory, vychází se při stanovení odměny z dosažené roční úspory; odměna se stanoví podle připojené tabulky.
Předběžný výpočet odměny za přijatý vynález nebo za přijatý zlepšovací námět provede se podle roční úspory vypočítané při přijetí vynálezu nebo zlepšovacího námětu. Po uplynutí prvého roku využívání vynálezu nebo zlepšovacího námětu přepočte se odměna podle skutečně dosažené úspory.
3. U vynálezů nebo zlepšovacích námětů, jimiž se snižují výrobní náklady, zjistí se roční úspora porovnáním výrobních nákladů před zavedením vynálezu nebo zlepšovacího námětu a po jeho zavedení. Při tom se přihlíží k veškerým úsporám na materiálu a na mzdách.
U vynálezů nebo zlepšovacích námětů, jimiž se snižují nebo odstraňují vadné výrobky (zmetky) při výrobě, se vychází při stanovení odměny rovněž z roční úspory; za ni se pokládá rozdíl mezi nákladem na vadné výrobky v průběhu jednoho roku před zavedením vynálezu nebo zlepšovacího námětu a v průběhu jednoho roku po jeho zavedení.
Zvýší-li se zavedením vynálezu nebo zlepšovacího námětu výrobní náklady jiného oddělení nebo úseku výroby, odečte se toto zvýšení při výpočtu roční úspory.
4. Při stanovení odměny v nevýrobních oborech se vychází z roční úspory obdobně podle ustanovení bodu 3.
5. Roční úspora se vypočítá za dobu 12 měsíců od počátku využití vynálezu nebo zlepšovacího námětu.
6. Pokud se využívá vynálezu nebo zlepšovacího námětu po dobu kratší než 1 rok, stanoví se odměna podle úspory dosažené za dobu jejich skutečného využití.
Týká-li se vynález nebo zlepšovací námět jen jedné zakázky nebo jednorázového úkolu, stanoví se odměna z úspory dosažené při této zakázce nebo při tomto úkolu.
7. U vynálezů nebo zlepšovacích námětů, jimiž se docílí úspory investic (na př. odstraní se nutnost nového zařízení nebo nutnost stavby nového objektu, zlevní se stavební nebo montážní práce a pod.), vypočte se úspora tak, že se porovnají výše ročních odpisů investic původně předpokládaných a odpisů investic při využití vynálezu nebo zlepšovacího námětu.
8. Výdaje, které vzejdou orgánu nebo podniku v souvislosti s technickým provedením a zavedením vynálezu nebo zlepšovacího námětu, jako zhotovení výkresů, modelů, pokusných vzorků a pod., se odečtou při výpočtu roční úspory příslušnou umořovací částkou, pokud výše odměny přesahuje 1000 Kčs.
9. Je-li u vynálezu roční úspora dosažená v dalších čtyřech letech využití vyšší než úspora dosažená v prvním roce, upraví se odměna podle nejvyšší roční úspory dosažené během uvedených pěti let využívání vynálezu.
Je-li u zlepšovacího námětu úspora dosažená v druhém roce využití vyšší než úspora dosažená v prvém roce, upraví se odměna podle úspory dosažené v druhém roce.
10. Využije-li přijatého vynálezu více orgánů nebo podniků, zašle každý z nich úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty výpočet svých úspor. Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty stanoví odměnu z úhrnu nejvyšších ročních úspor dosažených u těchto orgánů nebo podniků během pěti let ode dne, kdy se započalo využívat vynálezu, v prvém z těchto orgánů nebo podniků.
Využije-li přijatého zlepšovacího námětu více orgánů nebo podniků, zašle každý z nich výpočet svých úspor ústřednímu úřadu, příslušnému k rozhodnutí o odměně.
Ústřední úřad stanoví odměnu z úhrnu nejvyšších ročních úspor dosažených u těchto orgánů nebo podniků během 2 let ode dne, kdy se započalo využívat zlepšovacího námětu v prvém z těchto orgánů nebo podniků, a to po dohodě s ostatními příslušnými ústředními úřady (§ 47).
Ústřední úřad stanoví odměnu z úhrnu nejvyšších ročních úspor dosažených u těchto orgánů nebo podniků během 2 let ode dne, kdy se započalo využívat zlepšovacího námětu v prvém z těchto orgánů nebo podniků, a to po dohodě s ostatními příslušnými ústředními úřady (§ 47).
11. Nepřináší-li vynález úsporu orgánu nebo podniku, který ho využívá, přináší-li však užitek celkovému hospodářství, jako na př. snížení spotřeby paliva, pohonných látek, energie, zvýšení výkonu nebo výroby a pod., určí roční úsporu v celkovém hospodářství úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty podle výsledku šetření u hlavních spotřebitelů, jimž využití vynálezu přináší úsporu.
Obdobně se postupuje, přináší-li užitek celkovému hospodářství přijatý zlepšovací námět. Roční úsporu určí v tomto případě ústřední úřad, do jehož působnosti patří orgán nebo podnik, který námět přijal, a to po případné dohodě s ostatními příslušnými ústředními úřady.
12. Zároveň s výplatou odměny nebo její první splátky se sdělí původci vynálezu nebo zlepšovateli výše úspory.
Výše odměny podle významu.
13. Nepřináší-li zavedení vynálezu nebo zlepšovacího námětu úspory nebo nelze-li podle předchozích ustanovení úsporu zjistit, na př. spočívá-li význam vynálezu nebo námětu ve zlepšení pracovních podmínek, ve zvýšení bezpečnosti, v zavedení nové výroby, ve zlepšení jakosti výrobků nebo ve zvýšení jejich odbytu a pod., stanoví se výše odměny volnou úvahou s ohledem na význam vynálezu nebo zlepšovacího námětu. Při tom se přihlíží na př. k rozsahu škod na zdraví, ke ztrátám pracovního času, jimž se zabrání využitím vynálezu nebo námětu, ke zvýšení odbytu výrobků zlepšením jejich jakosti a pod.
Výše odměny podle úspory i významu.
14. U vynálezů nebo zlepšovacích námětů, které přinášejí zjistitelnou úsporu a které vedle toho mají význam podle předchozího bodu, upraví se odměna stanovená podle dosažené úspory s ohledem na význam vynálezu nebo zlepšovacího námětu podle předchozího bodu.
Odměna za zlepšovací námět, jehož vypracováním byl splněn pracovní úkol.
15. Zlepšovatel, který vypracováním námětu splnil svůj pracovní úkol, může být odměněn jen, je-li námět zvláště významný.
U ředitelů, vedoucích závodů, hlavních inženýrů, hlavních technologů, hlavních metalurgů, hlavních konstruktérů, hlavních mechaniků, hlavních energetiků, vedoucích provozu a techniků ve výzkumných ústavech a střediscích se považují za zvláště významné jen náměty, které vykazují prvky tvůrčí činnosti a které příslušné ministerstvo nebo orgán jím zmocněný uznaly za hospodářsky nebo technicky významné.
Zvýšení odměny.
16. Odměna za vynálezy nebo složitá technická zdokonalení stanovená podle předchozích ustanovení může být zvýšena:
a) až o 10%, byly-li předloženy vynálezy nebo technická zdokonalení s vypracovanými technickými projekty,
b) až o 20%, byly-li předloženy s dílenskými výkresy nebo pracovními postupy,
c) až o 30%, byly-li předloženy s modely nebo prototypy.
Zvýšení nesmí však přesahovat účelné náklady, jež by podnik nebo orgán sám musil vynaložit na vypracování projektu, výkresů, pracovních postupů, modelů nebo prototypů. Odměna se však nezvyšuje, bylo-li vypracování projektu, výkresů, pracovních postupů, modelů nebo prototypů povinností plynoucí z pracovního úkolu.
17. Za vynálezy nebo zlepšovací náměty, podle nichž lze zavedením nových hmot a látek z domácí surovinové základny nahradit dovážené suroviny, nebo které jinak mimořádně přispějí k rozvoji našeho hospodářství, může se odměna stanovená podle dosažené úspory zvýšit až o 100%.
Stejně lze zvýšit odměnu za vynálezy nebo zlepšovací náměty, jež vyřešily úkol celostátního významu obsažený v thematickém plánu sestaveném úřadem pro vynálezy a zlepšovací náměty (§ 76 odst. 2).
18. Za významné vynálezy nebo zlepšovací náměty, jež mohou být využity jen v malém rozsahu nebo u jednotlivých výrobků, může být odměna stanovená podle dosažené úspory zvýšena až o 300%.
19. Při zvýšení odměny podle bodů 16 - 18 nesmí být překročena nejvyšší hranice odměny podle připojené tabulky a odměna nesmí přesahovat 75 % dosažené úspory.
Snížení odměny.
20. Nesplní-li původce vynálezu nebo zlepšovatel povinnosti uložené mu v §§ 19 a 55 zákona, může mu být odměna snížena.
Náhrada výdajů.
21. Původcům vynálezů nebo zlepšovatelům (jejich dědicům) může být přiznána náhrada výdajů, jež prokazatelně vynaložili na vynález nebo zlepšovací námět; bude-li taková náhrada přiznána, nemůže již být odměna zvýšena podle bodu 16.
Odměna za význačné vynálezy uskutečnitelné v budoucnosti.
22. Za význačné vynálezy, pro jejichž využití nejsou dosud vhodné technické nebo hospodářské podmínky, takže mohou být uskutečněny až v budoucnosti, stanoví odměnu i její splatnost podle volné úvahy úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty v dohodě s příslušnými ministerstvy.
Schválení odměny za zlepšovací námět.
23. Odměny za zlepšovací náměty přesahující za zlepšovací hranici 20.000 Kčs schvaluje ústřední úřad, námět. do jehož působnosti náleží orgán nebo podnik, který odměnu stanovil. Jednotlivé ústřední úřady mohou v dohodě s úřadem pro vynálezy a zlepšovací náměty podle svých potřeb stanovit nižší hranici.
Splatnost odměny.
24. Odměna za vynález do výše 1000 Kčs vyplatí se do 2 měsíců od jeho přijetí, odměna za zlepšovací námět do výše 1000 Kčs do 1 měsíce od jeho přijetí, avšak u zlepšovacích námětů, které je třeba zařadit do plánu, do 1 měsíce od zařazení; je-li odměna vyšší, vyplatí se z ní v uvedených lhůtách 20%, nejvýše však 10.000 Kčs a nejméně 1000 Kčs. Dalších 30% odměny se vyplatí po uplynutí šesti měsíců od doby, kdy bylo započato s využíváním vynálezu nebo zlepšovacího námětu, a to nejpozději do 1 měsíce. Po uplynutí prvního roku využívání vypočte se výše odměny podle skutečně dosažené úspory a její zbytek se vyplatí nejpozději do dvou měsíců po uplynutí prvního roku využívání.
25. Dojde-li k úpravě odměny za vynález podle bodu 9, vyplatí se doplatek odměny nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného roku využívání; doplatek odměny za zlepšovací námět vyplatí se nejpozději do dvou měsíců po uplynutí druhého roku využívání.
26. Dojde-li k úpravě odměny podle bodu 10, vyplatí úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty nebo příslušný ústřední úřad doplatek odměny do dvou měsíců po rozhodnutí o zvýšení odměny.
27. Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty může ve výjimečných případech zvláště odůvodněných prodloužit lhůty stanovené v bodech 24-26.
Odměna za účast při technickém provedení, zavedení, využití nebo rozšíření vynálezu nebo zlepšovacího námětu.
28. Orgán nebo podnik, který využívá přijatého vynálezu nebo zlepšovacího námětu, může vyplatit zaměstnancům za přímou účast při technickém provedení, zavedení, využití nebo rozšíření vynálezu nebo námětu, odměnu. Odměnu nelze přiznat zaměstnanci za účast, která patří do povinností plynoucích z jeho pracovního úkolu.
Celková výše této odměny činí nejvýše 30% odměny, jež přísluší původci vynálezu nebo zlepšovateli.
Odměnu za účast určuje a rozděluje vedoucí orgánu nebo podniku podle stupně pomoci, iniciativy a pracovního úsilí, které zaměstnanci projevili při vypracování a uskutečňování vynálezu nebo zlepšovacího námětu, a podle toho, jak plnili jiné jim uložené úkoly s tím spojené.
Odměna se vyplácí čtvrtletně podle výsledků práce v příslušném čtvrtletí, ne však dříve, než je vyplacena původci vynálezu nebo zlepšovateli odměna nebo její první splátka.
Odměna za zlepšovací náměty přijaté před 1. dubnem 1952.
29. Zlepšovací náměty přijaté před 1. dubnem 1952 se odměňují podle dosavadních předpisů.
Tabulka odměn.
| Roční úspora v Kčs | Odměna za | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| vynálezy | technická zdokonalení | ||||
| vzorec pro výpočet | výše odměny v Kčs | vzorec pro výpočet | výše odměny v Kčs | ||
| od | do | Kčs | Kčs | ||
| 1 000 | 38 % + 130 | nejméně 300 - 510 | |||
| 1 000 - 2 500 | 50 % + 350 | nejméně 1 000 - 1 600 | 26 % + 250 | 510 - 900 | |
| 2 500 - 5 000 | 36 % + 700 | 1 600 - 2 500 | 20 % + 400 | 900 - 1 400 | |
| 5 000 - 10 000 | 30 % + 1 000 | 2 500 - 4 000 | 17 % + 550 | 1 400 - 2 250 | |
| 10 000 - 25 000 | 23 % + 1 700 | 4 000 - 7 450 | 12,5 % + 1 000 | 2 250 - 4 125 | |
| 25 000 - 50 000 | 16 % + 3 450 | 7 450 - 11 450 | 9,5 % + 1 750 | 4 125 - 6 500 | |
| 50 000 - 100 000 | 14 % + 4 450 | 11 450 - 18 450 | 7 % + 3 000 | 6 500 - 10 000 | |
| 100 000 - 250 000 | 10,7 % + 7 750 | 18 450 - 34 000 | 5,5 % + 4 500 | 10 000 - 18 250 | |
| 250 000 - 500 000 | 8 % + 14 000 | 34 000 - 54 000 | 4,1 % + 8 000 | 18 250 - 28 500 | |
| 500 000 - 1 000 000 | 6,4 % + 22 000 | 54 000 - 86 000 | 3,5 % + 11 000 | 28 500 - 46 000 | |
| 1 000 000 - 2 500 000 | 5 % + 36 000 | 86 000 - 161 000 | 2,6 % + 20 000 | 46 000 - 85 000 | |
| 2 500 000 - 5 000 000 | 4 % + 61 000 | 161 000 - 261 000 | 2 % + 35 000 | 85 000 - 135 000 | |
| 5 000 000 - 10 000 000 | 3 % + 111 000 | 261 000 - 411 000 | 1,6 % + 55 000 | 135 000 - 215 000 | |
| 10 000 000 - 25 000 000 | 2,5 % + 161 000 | 411 000 - 786 000 | 1,2 % + 95 000 | 215 000 - 395 000 | |
| 25 000 000 - 50 000 000 | 1,8 % + 336 000 | 786 000 - 1 236 000 | 1 % + 145 000 | 395 000 - 645 000 | |
| 50 000 000 a výše | 1,5 % + 486 000 | 1 236 000 - nejvýše 2 mil. | 0,7 % + 295 000 | 645 000 - nejvýše 1 000 000 | |
| Roční úspora v Kčs | Odměna za | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| provozní zlepšení | administrativní zlepšení | ||||
| vzorec pro výpočet | výše odměny Kčs | vzorec pro výpočet | výše odměny Kčs | ||
| od | do | v Kčs | v Kčs | ||
| 1 000 | 22 % + 80 | nejméně 200 - 310 | 14 % + 60 | nejméně 150 - 200 | |
| 1 000 - 2 500 | 16 % + 150 | 310 - 550 | 10 % + 100 | 200 - 350 | |
| 2 500 - 5 000 | 12 % + 250 | 550 - 850 | 6,8 % + 180 | 350 - 520 | |
| 5 000 - 10 000 | 10 % + 350 | 850 - 1 350 | 6 % + 220 | 520 - 820 | |
| 10 000 - 25 000 | 7 % + 650 | 1 350 - 2 400 | 4,2 % + 400 | 820 - 1 450 | |
| 25 000 - 50 000 | 5,2 % + 1 100 | 2 400 - 3 700 | 3 % + 700 | 1 450 - 2 200 | |
| 50 000 - 100 000 | 4,2 % + 1 600 | 3 700 - 5 800 | 2,5 % + 950 | 2 200 - 3 450 | |
| 100 000 - 250 000 | 2,8 % + 3 000 | 5 800 - 10 000 | 1,7 % + 1 750 | 3 450 - 6 000 | |
| 250 000 - 500 000 | 2,2 % + 4 500 | 10 000 - 15 500 | 1,2 % + 3 000 | 6 000 - 9 000 | |
| 500 000 - 1 000 000 | 1,7 % + 7 000 | 15 500 - 24 000 | 1 % + 4 000 | 9 000 - 14 000 | |
| 1 000 000 - 2 500 000 | 1,4 % + 10 000 | 24 000 - 45 000 | 0,7 % + 7 000 | 14 000 - 24 500 | |
| 2 500 000 - 5 000 000 | 1 % + 20 000 | 45 000 - 70 000 | 0,5 % + 12 000 | 24 500 - 37 000 | |
| 5 000 000 - 10 000 000 | 0,8 % + 30 000 | 70 000 - 110 000 | 0,4 % + 17 000 | 37 000 - 57 000 | |
| 10 000 000 - 25 000 000 | 0,6 % + 50 000 | 110 000 - 200 000 | 0,3 % + 27 000 | 57 000 - 102 000 | |
| 25 000 000 - 50 000 000 | 0,45 % + 87 500 | 200 000 - 312 500 | 0,25 % + 39 500 | 102 000 - 164 500 | |
| 50 000 000 a výše | 0,4 % + 112 500 | 312 500 - nejvýše 500 000 | 0,2 % + 64 500 | 164 500 - nejvýše 250 000 | |