Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 1. 2024. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Ústavní zákon o Radě obrany státu

10/1969 Sb.
Znění k 29. 10. 1992historické

5 znění

    10
    ÚSTAVNÍ ZÁKON
    ze dne 31. ledna 1969
    o Radě obrany státu
    Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
    § 2
    Zřizuje se Rada obrany státu.
    § 3
    (1) Rada obrany státu určuje hlavní směry přípravy a organizace obrany Československé socialistické republiky a činí opatření s tím spojená. K tomu cíli
    a) určuje základní koncepci výstavby branného systému ČSSR a v něm zejména výstavbu ozbrojených sil;
    b) schvaluje základní opatření přípravy státních orgánů a hospodářství v České a Slovenské Federativní Republice pro případ války,
    c) navrhuje vládě po projednání s příslušnými ústředními orgány základní proporce ekonomického zabezpečení výstavby branného systému ČSSR a dbá přitom na hospodárné a účelné vynaložení prostředků na obranu;
    d) schvaluje základní pojetí operačního plánu obrany ČSSR;
    e) navrhuje příslušným ústavním orgánům opatření nutná k řízení státu v případě války;
    f) činí závěry z vojensko-politického hodnocení mezinárodních vztahů a na základě toho navrhuje příslušným ústavním orgánům mezinárodně právní zabezpečení v zájmu obrany ČSSR, popřípadě jiná opatření vyplývající z mezinárodních závazků ČSSR;
    g) v případech ohrožení ČSSR vnějším nepřítelem činí opatření ke zvýšení připravenosti státu k obraně, a to ještě před vyhlášením válečného stavu nebo vypovězením války;
    h) za války rozhoduje o opatřeních spojených s vedením války.
    (2) K provedení svých rozhodnutí podle odstavce 1 je Rada obrany státu oprávněna stanovit závazné úkoly federálním ministerstvům, federálním výborům a ostatním federálním ústředním orgánům státní správy a radám obrany republik.
    (3) Rada obrany státu
    a) podává Federálnímu shromáždění zprávy o přípravě a stavu obrany ČSSR a o svých závažnějších opatřeních a doporučuje mu opatření, která považuje za nutná a účelná;
    b) může si od příslušných státních orgánů vyžadovat zprávy a návrhy o přípravě a organizaci obrany ČSSR.
    § 4
    (1) V případě nenadálého napadení ČSSR vnějším nepřítelem, které znemožní na určitou dobu činnost předsednictva Federálního shromáždění nebo vlády ČSSR, činí Rada obrany státu nezbytná a neodkladná opatření k obraně, jež by jinak příslušela těmto orgánům. Rada obrany státu určí zároveň způsob jejich vyhlášení.
    (2) Nevysloví-li Federální shromáždění, jeho předsednictvo nebo vláda ČSSR na své nejbližší schůzi souhlas s opatřením Rady obrany státu, vydaným podle ustanovení odstavce 1, pozbývá takové opatření další platnosti.
    § 5
    (1) Rada obrany státu se skládá z předsedy, místopředsedy a z dalších 4 až 8 členů.
    (2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany státu jmenuje a odvolává president Československé socialistické republiky.
    (3) President Československé socialistické republiky odvolá předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany státu, navrhne-li to některá sněmovna Federálního shromáždění; pro hlasování o návrhu platí obdobně ustanovení čl. 43 odst. 2 a 3 ústavního zákona o československé federaci.
    (4) Zasedání Rady obrany státu se zúčastňují předsedové branných a bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění.
    § 6
    Rada obrany státu a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni Federálnímu shromáždění.
    § 7
    (1) Předseda Rady obrany státu řídí práce Rady obrany státu. Má právo zúčastnit se schůzí vlády a vyjadřovat svá stanoviska z hlediska obrany státu k projednávaným návrhům.
    (2) Sekretářem Rady obrany státu je ředitel odboru obrany a bezpečnosti Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky a funkci sekretariátu vykonává odbor obrany a bezpečnosti Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
    § 8
    President Československé socialistické republiky jakožto vrchní velitel ozbrojených sil má právo vyžádat si svolání Rady obrany státu, účastnit se jejích schůzí a předsedat jim. Má též právo navrhovat Radě obrany státu vhodná opatření k obraně ČSSR, požadovat od předsedy Rady obrany státu a jejích jednotlivých členů zprávy a projednávat s nimi, které úkoly je třeba řešit.
    § 9
    (1) V České socialistické republice se zřizuje Rada obrany ČSR a v Slovenské socialistické republice se zřizuje Rada obrany SSR.
    (2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany republiky jmenuje a odvolává předseda Rady obrany státu.
    (3) Rada obrany České socialistické republiky a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni též České národní radě. Rada obrany Slovenské socialistické republiky a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni též Slovenské národní radě. Předseda Rady obrany státu odvolá předsedu, místopředsedu a členy Rady obrany republiky, navrhne-li to příslušná národní rada.
    (4) Rada obrany České republiky a Rada obrany Slovenské republiky jsou oprávněny v rozsahu svých působností stanovit závazné úkoly ministerstvům a ostatním ústředním orgánům státní správy republik a radám obrany zřizovaným v republikách.
    § 10
    (1) V Praze, Bratislavě a v okresech a městech, které určí Rada obrany České republiky a Rada obrany Slovenské republiky, se zřizují rady obrany.
    (2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy těchto rad jmenuje a odvolává předseda rady obrany příslušné republiky.
    § 12
    (1) Na obranu Československé socialistické republiky a k její přípravě mohou státní orgány určené zákonem Federálního shromáždění, je-li to naléhavě nutné a v míře nezbytné, požadovat od každého součinnost a věcné prostředky a ukládat mu omezení i věcná plnění.
    (2) Organizace určené zákonem Federálního shromáždění jsou povinny konat přípravu pro svou činnost za války a odpovídají za plnění úkolů obrany v míru i ve válce.
    (3) Podmínky a rozsah povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví zákon Federálního shromáždění.
    § 13
    Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1969.
    Svoboda v. r.
    Dr. Colotka v. r.
    Ing. Černík v. r.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací