Původní vyhlášené znění. Konsolidované znění tohoto předpisu zatím není k dispozici. Zobrazuje se text ve znění, ve kterém byl předpis původně vyhlášen ve Sbírce zákonů.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRAktuální znění (vyhlášené) · historický předpisod 15.10.1982

Tento předpis má 1 znění od roku 1982. Aktuální znění je účinné od 15. 10. 1982.

Související
116/1982 Sb.

K zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 9. září 1982 č. 253

Aktuální znění
116
OPATŘENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
k zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky
ze dne 9. září 1982 č. 253
Čl. 1
1.Trvalé zvyšování jakosti výrobků, prací a výkonů je zajišťováno soustavou technických, ekonomických, právních a organizačních nástrojů a opatření, tvořících jednotný systém řízení jakosti, zaměřený především na prosazování vyšší jakosti a předcházení nejakostní práci; důležitým nástrojem přitom je aktivní stimulace socialistických organizací a jejich pracovníků.
2.K doplnění nástrojů řízení jakosti stanoví toto opatření další ekonomický nástroj k zajištění důsledného dodržování a zvyšování jakosti, spočívající v promítání částek vyjadřujících ztráty z nejakostní práce socialistických organizací při jejich výrobní činnosti průmyslové (včetně opravárenské), stavební, zemědělské, lesní, těžební a vodárenské a při nákladní přepravě a přepravě poštovních zásilek (dále jen „nejakostní výroba“) do stanovených ukazatelů plnění plánu a výsledků hospodářské činnosti a do hmotné stimulace organizací a jejich pracovníků.
Čl. 2
1.Toto opatření se vztahuje na státní hospodářské organizace, organizace zemědělského družstevnictví, jiné socialistické organizace vzniklé podle ustanovení § 360a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a doplněném zákonem č. 144/1975 Sb. (dále jen „hospodářský zákoník“), koncernové podniky, koncernové účelové organizace, výrobní hospodářské jednotky trustového typu jako celek a oborové podniky s přidruženými organizacemi jako celek (dále jen „organizace“).
2.V organizacích výrobního, spotřebního a bytového družstevnictví se postupuje podle závazných směrnic svazů družstev, v podnicích Ústřední rady družstev podle jejich závazných směrnic. V podnicích a hospodářských zařízeních společenských organizací se postupuje podle směrnic ústředních výborů příslušných organizací Národní fronty.
Čl. 3
Částky, které v souhrnu vyjadřují ztráty z nejakostní výroby (čl. 4) se odečítají od vykázané skutečné výše ve stanovených ukazatelích (ke skutečné ztrátě se připočítávají)
a)pro účely hodnocení plnění plánu a výsledků hospodářské činnosti organizací
1.u výkonů v plné výši,
2.u odbytu celkem, jeho struktury, upravených vlastních výkonů, popř. redukovaných výkonů, a u zisku ve výši odpovídající podílu těchto ztrát k výkonům;
stejně se postupuje, pokud se z těchto ukazatelů vypočítávají pro uvedené účely odvozené ukazatele (např. produktivita práce, rentabilita, nákladovost, výtěžnost základních prostředků);
b)při tvorbě fondu kulturních a sociálních potřeb a fondu rozvoje podle předpisů o finančním hospodaření socialistických organizací;1)
c)pro účely zjišťování použitelného objemu mzdových prostředků a plnění ukazatelů a podmínek osobní hmotné zainteresovanosti podle předpisů o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce.2)
Čl. 4
1.Ztrátami způsobenými nejakostní výrobou jsou
a)ztráty spojené s uspokojením práv z odpovědnosti za vady,3) a to
1.slevy poskytované k uspokojení práv z odpovědnosti za vady,
2.náklady spojené s bezplatným odstraněním vad a drobných nedodělků,
3.náklady spojené s poskytnutím nového bezvadného plnění,
4.náklady spojené s vytříděním vadných výrobků,
5.náhrada nákladů na odstranění vady,
6.vrácená částka zaplacená za vadné výrobky, je-li prováděna statistická přejímka,
7.náklady spojené s doplněním služby nebo novým poskytnutím služby;
b)při zrušení smlouvy pro vadnost dodávky cena vadného plnění, jakož i náklady vynaložené v důsledku zrušení smlouvy a v souvislosti s ním;4)
c)majetkové sankce stanovené právním předpisem, které
1.jsou součástí práv z odpovědnosti za vady,
2.zajišťují odstranění vad nebo drobných nedodělků ve stanovené lhůtě;5)
d)částky zaplacené na náhradu škody způsobené vadným plněním, popř. náklady na odstranění vadného stavu;
e)náklady způsobené odmítnutím plnění dodávek výrobků pro vývoz z důvodů jejich opakující se vadné jakosti nebo jejich neprodejnosti v zahraničí pro vadnou jakost6) na základě oprávněné reklamace odběratele,
f)u dopravců nebo pošty částky náhrad zaplacených jimi za zničení, poškození, částečnou nebo úplnou ztrátu přepravované zásilky;
g)náklady způsobené nejakostní prací v průběhu výroby a obdobné hospodářské činnosti v organizaci, zjištěné před splněním dodávky výrobků, prací nebo výkonů, a jestliže se plní odevzdáním a převzetím, před zahájením odevzdávání, na jehož základě je plnění převzato (dále jen „vnitřní ztráty z nejakostní výroby“), přesahující stanovenou nejvýše přípustnou hranici (čl. 5);
h)pokuty uložené podle zákona o státním zkušebnictví v souvislosti s přeřazením výrobku do nižšího stupně jakosti, s odnětím zařazení do stupně jakosti a s odnětím schválení7) a dále náklady na stažení neschválených výrobků z obchodní sítě, popř. i z používání.8)
2.Do ztrát ze záručních oprav, zahrnutých do ztrát spojených s uspokojením práv z odpovědnosti za vady (čl. 4 odst. 1 písm. a), se nezapočítávají
a)kalkulovaná výše nákladů souvisejících s prováděním plánovaných služeb odběratelům v rámci záruky,
b)kalkulované částky na prodloužení záruky podle dohody organizací nebo jednostranného prohlášení dodavatele,
c)částky daně z obratu u náhradních dílů použitých k provedení záruční opravy.
3.V případě, že se vytváří rezerva na záruční opravy, započítávají se do ztrát z nejakostní výroby částky jejího použití po odečtení částek uvedených v odstavci 2.
4.Jestliže ztráty z nejakostní výroby byly způsobeny vadou poddodávky výrobků (surovin, materiálů, polotovarů atd.), prací nebo jiných výkonů, odečítají se od částek uvedených v odstavcích 1 až 3 částky, které organizaci zaplatili z důvodu této vady její dodavatelé a popř. i další organizace, které vadou své dodávky způsobily vadnost finálního výrobku; v případě, že ztráty vznikly při přepravě, se odečítají částky, které organizaci z toho důvodu zaplatili dopravci nebo pošta.
5.Od částek uvedených v odstavcích 1 až 3 se dále odečítají částky přijaté od vlastních pracovníků jako náhrady škody za nejakostní práci a částky získané za prodej nebo jiné využití vráceného vadného výrobku (suroviny, materiálu, polotovaru, náhradního dílu apod.).
6.Je-li prováděna statistická přejímka a podle jejího výsledku byla dodávka vyhovující, zahrnují se náklady na výměnu zjištěných vadných výrobků, popř. cena za tyto výrobky, do vnitřních ztrát z nejakostní výroby.
7.Ve vztazích uvnitř jednoho koncernu (mezi koncernem, koncernovými podniky, popř. koncernovými účelovými organizacemi) se všechny ztráty z nejakostní výroby považují za vnitřní ztráty z nejakostní výroby.
Čl. 5
1.Nejvýše přípustnou hranici vnitřních ztrát z nejakostní výroby stanoví
a)u ústředně řízených státních hospodářských organizací nadřízené ústřední orgány, přičemž pro podřízené organizace rozepíše tuto hranici generální ředitelství výrobní hospodářské jednotky; pro koncernové podniky, popř. koncernové účelové organizace rozepíše tuto hranici koncern;
b)u státních hospodářských organizací řízených národními výbory příslušný krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajský národní výbor“) v součinnosti s příslušnými národními výbory nižších stupňů, které tyto organizace řídí, po projednání s ústředním orgánem příslušným podle předmětu činnosti, a to buď přímo nebo tak, že pro podřízené organizace rozepíše tuto hranici řídící národní výbor;
c)u organizací zemědělského družstevnictví příslušné ministerstvo zemědělství a výživy republiky, a to buď přímo nebo prostřednictvím příslušných zemědělských správ;
d)u jiných socialistických organizací (čl. 2 odst. 1) orgán, který vykonává vůči těmto organizacím funkci orgánu hospodářského řízení.
2.Orgány uvedené v odstavci 1
a)stanoví přípustnou hranici vnitřních ztrát z nejakostní výroby v nezbytné výši odpovídající technické a technologické úrovni daného oboru na základě technicko-ekonomických rozborů a s přihlédnutím k novým výsledkům vědy a techniky včetně vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, uplatnitelných v daném oboru;
b)určí vymezení a způsob zjišťování vnitřních ztrát z nejakostní výroby;
c)soustavně prověřují správnost přípustné hranice vnitřních ztrát z nejakostní výroby zejména z hledisek uvedených pod písmenem a) a vždy k počátku kalendářního roku provedou potřebné úpravy tak, aby se tato hranice vcelku v souladu s vývojem technických možností trvale snižovala.
Čl. 6
Částky, které vyjadřují ztráty způsobené nejakostní výrobou podle čl. 4, se sledují v účetnictví a vykazují podle předpisů o účetnictví.
Čl. 7
Vzniknou-li pochybnosti, zda určitá činnost je činností podle čl. 1 odst. 2, rozhodne o tom pro účely uplatňování tohoto opatření příslušný ústřední orgán hospodářského řízení; u organizací řízených národními výbory příslušný krajský národní výbor po projednání s příslušným ministerstvem vnitra republiky.
Čl. 8
Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1.ledna 1983.
Dr. Štrougal v. r.
3) Zejména § 201 odst. 1 a 2, § 233 odst. 1, § 274 odst. 1, § 294 odst. 1 a 3 hospodářského zákoníku (nikoli však náklady vynaložené prozatím podle § 294 odst. 2 hospodářského zákoníku) a dále příslušná ustanovení základních podmínek dodávky, § 235, 246, 250, § 251 odst. 2, § 252, § 273 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „občanský zákoník“).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací